Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   no På toget

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [trettifire]

På toget

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Er--et-e--oget t---B-r--n? E_ d____ t____ t__ B______ E- d-t-e t-g-t t-l B-r-i-? -------------------------- Er dette toget til Berlin? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? N--/--ilken---- kj-re- toge-? N__________ t__ k_____ t_____ N-r-H-i-k-n t-d k-ø-e- t-g-t- ----------------------------- Når/Hvilken tid kjører toget? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? N-r/Hvil--n tid -nko--e- --g-t-- -e----? N__________ t__ a_______ t____ i B______ N-r-H-i-k-n t-d a-k-m-e- t-g-t i B-r-i-? ---------------------------------------- Når/Hvilken tid ankommer toget i Berlin? 0
S dovolením, mohu projít? Unn-k---,--a--jeg -----mme -eg-f--b-? U________ k__ j__ f_ k____ m__ f_____ U-n-k-l-, k-n j-g f- k-m-e m-g f-r-i- ------------------------------------- Unnskyld, kan jeg få komme meg forbi? 0
Myslím, že toto je mé místo. J-- t-or --tt--er-mi- --a-s. J__ t___ d____ e_ m__ p_____ J-g t-o- d-t-e e- m-n p-a-s- ---------------------------- Jeg tror dette er min plass. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. Jeg-tro- -- s-t--r p- p-a---n mi-. J__ t___ d_ s_____ p_ p______ m___ J-g t-o- d- s-t-e- p- p-a-s-n m-n- ---------------------------------- Jeg tror du sitter på plassen min. 0
Kde je spací vůz? H-----r-------pé--? H___ e_ s__________ H-o- e- s-v-k-p-e-? ------------------- Hvor er sovekupéen? 0
Spací vůz je na konci vlaku. S---k-péen--- b--ers- i --get. S_________ e_ b______ i t_____ S-v-k-p-e- e- b-k-r-t i t-g-t- ------------------------------ Sovekupéen er bakerst i toget. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. Og h-or------i-e-o-ne-- - -e-t--------i--o-e-. O_ h___ e_ s___________ – H___ f_____ i t_____ O- h-o- e- s-i-e-o-n-n- – H-l- f-a-m- i t-g-t- ---------------------------------------------- Og hvor er spisevognen? – Helt framme i toget. 0
Mohu spát dole? K-- j---få s-v---e--? K__ j__ f_ s___ n____ K-n j-g f- s-v- n-d-? --------------------- Kan jeg få sove nede? 0
Mohl bych spát uprostřed? Ka- j-g få ---e ------en? K__ j__ f_ s___ i m______ K-n j-g f- s-v- i m-d-e-? ------------------------- Kan jeg få sove i midten? 0
Mohl bych spát nahoře? K-n-jeg-få ---e --e--t? K__ j__ f_ s___ ø______ K-n j-g f- s-v- ø-e-s-? ----------------------- Kan jeg få sove øverst? 0
Kdy budeme na hranici? Nå- -- v- ---m-e--ed g-e--e-? N__ e_ v_ f_____ v__ g_______ N-r e- v- f-e-m- v-d g-e-s-n- ----------------------------- Når er vi fremme ved grensen? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Hvor--en---t-- ture----l Ber-i-? H___ l____ t__ t____ t__ B______ H-o- l-n-e t-r t-r-n t-l B-r-i-? -------------------------------- Hvor lenge tar turen til Berlin? 0
Má ten vlak zpoždění? Er-t-get------n---? E_ t____ f_________ E- t-g-t f-r-i-k-t- ------------------- Er toget forsinket? 0
Máte něco na čtení? Har-du -o- - le-e? H__ d_ n__ å l____ H-r d- n-e å l-s-? ------------------ Har du noe å lese? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? G-------an-å--å--oe -at-og-dr-k-e-he-? G__ d__ a_ å f_ n__ m__ o_ d_____ h___ G-r d-t a- å f- n-e m-t o- d-i-k- h-r- -------------------------------------- Går det an å få noe mat og drikke her? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Kan-du--e---ig-t-v-k-- me-----kka-s-u? K__ d_ v________ v____ m__ k_____ s___ K-n d- v-n-l-g-t v-k-e m-g k-o-k- s-u- -------------------------------------- Kan du vennligst vekke meg klokka sju? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!