Konverzační příručka

cs Na nádraží   »   no På togstasjonen

33 [třicet tři]

Na nádraží

Na nádraží

33 [trettitre]

På togstasjonen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Kdy jede příští vlak do Berlína? N-- --r---------g t-l-B--l-n? N__ g__ n____ t__ t__ B______ N-r g-r n-s-e t-g t-l B-r-i-? ----------------------------- Når går neste tog til Berlin? 0
Kdy jede příští vlak do Paříže? N----å- ne-t- t-g t-l-Par--? N__ g__ n____ t__ t__ P_____ N-r g-r n-s-e t-g t-l P-r-s- ---------------------------- Når går neste tog til Paris? 0
Kdy jede příští vlak do Londýna? Når---r --ste --g -------d--? N__ g__ n____ t__ t__ L______ N-r g-r n-s-e t-g t-l L-n-o-? ----------------------------- Når går neste tog til London? 0
V kolik hodin jede vlak do Varšavy? N-- ---re- to-et---l--a-sz-w-? N__ k_____ t____ t__ W________ N-r k-ø-e- t-g-t t-l W-r-z-w-? ------------------------------ Når kjører toget til Warszawa? 0
V kolik hodin jede vlak do Stockholmu? N----j-r-r-toget til-S--ck-ol-? N__ k_____ t____ t__ S_________ N-r k-ø-e- t-g-t t-l S-o-k-o-m- ------------------------------- Når kjører toget til Stockholm? 0
V kolik hodin jede vlak do Budapešti? N---kjø-e- ------t-- Budapes-? N__ k_____ t____ t__ B________ N-r k-ø-e- t-g-t t-l B-d-p-s-? ------------------------------ Når kjører toget til Budapest? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Madridu. E--bil--tt-ti- M--r-d. E_ b______ t__ M______ E- b-l-e-t t-l M-d-i-. ---------------------- En billett til Madrid. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Prahy. En-b-l-et----l-P-a--. E_ b______ t__ P_____ E- b-l-e-t t-l P-a-a- --------------------- En billett til Praha. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bernu. E- b-l---t -il Bern. E_ b______ t__ B____ E- b-l-e-t t-l B-r-. -------------------- En billett til Bern. 0
Kdy přijede vlak do Vídně? N-r------mer to--t-i-Wie-? N__ a_______ t____ i W____ N-r a-k-m-e- t-g-t i W-e-? -------------------------- Når ankommer toget i Wien? 0
Kdy přijede vlak do Moskvy? N-r-anko-m-r --g-t-i--o--va? N__ a_______ t____ i M______ N-r a-k-m-e- t-g-t i M-s-v-? ---------------------------- Når ankommer toget i Moskva? 0
Kdy přijede vlak do Amsterdamu? N-r a-k-m--r-to----i Ams-e---m? N__ a_______ t____ i A_________ N-r a-k-m-e- t-g-t i A-s-e-d-m- ------------------------------- Når ankommer toget i Amsterdam? 0
Budu muset přestupovat? Må--e--b---e---g? M_ j__ b____ t___ M- j-g b-t-e t-g- ----------------- Må jeg bytte tog? 0
Z kterého nástupiště jede ten vlak? H-ilket-sp-r-gå---og-t f-a? H______ s___ g__ t____ f___ H-i-k-t s-o- g-r t-g-t f-a- --------------------------- Hvilket spor går toget fra? 0
Je v tom vlaku spací vůz? Fi-nes -e- so--k-p- på-toget? F_____ d__ s_______ p_ t_____ F-n-e- d-t s-v-k-p- p- t-g-t- ----------------------------- Finnes det sovekupé på toget? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bruselu. J-g -il -j--- ----t-l B-üs-e-. J__ v__ k____ t__ t__ B_______ J-g v-l k-ø-e t-r t-l B-ü-s-l- ------------------------------ Jeg vil kjøpe tur til Brüssel. 0
Chtěl / chtěla bych zpáteční jízdenku do Kodaně. J-g vil--jø-e--et-r t-l---b-nha-n. J__ v__ k____ r____ t__ K_________ J-g v-l k-ø-e r-t-r t-l K-b-n-a-n- ---------------------------------- Jeg vil kjøpe retur til København. 0
Kolik stojí lůžko ve spacím voze? Hv- k-ster-en-p---s i -ov--u-é-n? H__ k_____ e_ p____ i s__________ H-a k-s-e- e- p-a-s i s-v-k-p-e-? --------------------------------- Hva koster en plass i sovekupéen? 0

Jazyková změna

Svět, ve kterém žijeme, se každý den mění. Stagnovat tedy nemůže ani náš jazyk. Vyvíjí se s námi, je dynamický. Tato změna se může týkat všech oblastí jazyka. To znamená, že se může vztahovat k různým aspektům. Fonologická změna se týká zvukového systému jazyka. Při sémantické změně se mění význam slov. Lexikální změna mění slovní zásobu. Gramatická změna mění gramatické struktury. Důvody jazykových změn jsou různé. Často jsou to ekonomické důvody. Mluvčí nebo pisatelé chtějí ušetřit čas a námahu. Svůj jazyk tedy zjednodušují. Jazykovou změnu mohou ovlivnit také inovace. K tomu například dochází, když vynalezneme nové věci. Ty potřebují jméno, vznikají tedy nová slova. Většinou není jazyková změna plánovaná. Jedná se o přirozený proces a dochází k ní automaticky. Mluvčí však mohou svůj jazyk měnit i vědomě. To dělají tehdy, když chtějí dosáhnout určitého účinku. Jazykovou změnu podporuje také vliv cizích jazyků. Je to zřejmé zejména v čase globalizace. Především angličtina ovlivňuje jiné jazyky. Téměř v každém jazyce dnes najdeme anglická slova. Nazýváme je anglicismy. Změna jazyků je podrobována kritice nebo obavám již od antiky. Přitom jde o pozitivní jev. Neboť dokazuje, že náš jazyk je živý stejně jako my!