Konverzační příručka

cs Příprava na cestu   »   et Ettevalmistused reisiks

47 [čtyřicet sedm]

Příprava na cestu

Příprava na cestu

47 [nelikümmend seitse]

Ettevalmistused reisiks

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Musíš nám sbalit kufr! Sa--ea- --i- k-h-r--p-kk--a! S_ p___ m___ k_____ p_______ S- p-a- m-i- k-h-r- p-k-i-a- ---------------------------- Sa pead meie kohvri pakkima! 0
Nesmíš na nic zapomenout! Sa ei -ohi -ida-i-u-u-t-da! S_ e_ t___ m_____ u________ S- e- t-h- m-d-g- u-u-t-d-! --------------------------- Sa ei tohi midagi unustada! 0
Potřebuješ velký kufr! Su- -- s--rt-koh------aja! S__ o_ s____ k______ v____ S-l o- s-u-t k-h-r-t v-j-! -------------------------- Sul on suurt kohvrit vaja! 0
Nezapomeň si pas! Ä---p--s- -----a! Ä__ p____ u______ Ä-a p-s-i u-u-t-! ----------------- Ära passi unusta! 0
Nezapomeň si letenku! Ä-a-l--n--il-------usta! Ä__ l___________ u______ Ä-a l-n-u-i-e-i- u-u-t-! ------------------------ Ära lennupiletit unusta! 0
Nezapomeň si cestovní šeky! Ä---r-----š---- --u--a! Ä__ r__________ u______ Ä-a r-i-i-š-k-e u-u-t-! ----------------------- Ära reisitšekke unusta! 0
Vezmi si krém na opalování. Võ-- p-ik--ekr--m k----. V___ p___________ k_____ V-t- p-i-e-e-r-e- k-a-a- ------------------------ Võta päikesekreem kaasa. 0
Vezmi si sluneční brýle. V-t-----kes--r--li- -aa-a. V___ p_____________ k_____ V-t- p-i-e-e-r-l-i- k-a-a- -------------------------- Võta päikeseprillid kaasa. 0
Vezmi si slamák. V-t---äi-e-em-t- ---sa. V___ p__________ k_____ V-t- p-i-e-e-ü-s k-a-a- ----------------------- Võta päikesemüts kaasa. 0
Chceš si vzít mapu? V-t----- -än-va-aar-- ka-sa? V____ s_ t___________ k_____ V-t-d s- t-n-v-k-a-d- k-a-a- ---------------------------- Võtad sa tänavakaardi kaasa? 0
Chceš si vzít průvodce? V-tad-sa-re--ijuhi-k----? V____ s_ r________ k_____ V-t-d s- r-i-i-u-i k-a-a- ------------------------- Võtad sa reisijuhi kaasa? 0
Chceš si vzít deštník? V-t---s- ---------u kaas-? V____ s_ v_________ k_____ V-t-d s- v-h-a-a-j- k-a-a- -------------------------- Võtad sa vihmavarju kaasa? 0
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky. M-tl--pü--t--e, -är-----e, -ok-i--l-. M____ p________ s_________ s_________ M-t-e p-k-t-l-, s-r-i-e-e- s-k-i-e-e- ------------------------------------- Mõtle pükstele, särkidele, sokkidele. 0
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka. Mõ--e li--ud---, v---el---j-k------. M____ l_________ v_______ j_________ M-t-e l-p-u-e-e- v-ö-e-e- j-k-i-e-e- ------------------------------------ Mõtle lipsudele, vöödele, jakkidele. 0
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička. Mõ-le-------mad---,--ö-är-i--l- -a T-sär-i-e-e. M____ p____________ ö__________ j_ T___________ M-t-e p-d-a-m-d-l-, ö-s-r-i-e-e j- T-s-r-i-e-e- ----------------------------------------------- Mõtle pidžaamadele, öösärkidele ja T-särkidele. 0
Potřebuješ boty, sandály a holínky. Su--o----j- ki--i- s-n---le j- ---p-i-. S__ o_ v___ k_____ s_______ j_ s_______ S-l o- v-j- k-n-i- s-n-a-l- j- s-a-a-d- --------------------------------------- Sul on vaja kingi, sandaale ja saapaid. 0
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty. Su--on--a---tas--rä---- s-epi-ja-k-ü-e-ä-r-. S__ o_ v___ t__________ s____ j_ k__________ S-l o- v-j- t-s-u-ä-t-, s-e-i j- k-ü-e-ä-r-. -------------------------------------------- Sul on vaja taskurätte, seepi ja küünekääre. 0
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu. S-- on --j--k--mi, ---b-h-rja j- --mba--s--t. S__ o_ v___ k_____ h_________ j_ h___________ S-l o- v-j- k-m-i- h-m-a-a-j- j- h-m-a-a-t-t- --------------------------------------------- Sul on vaja kammi, hambaharja ja hambapastat. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Budoucnost jazyků

Více než 1,3 miliardy lidí mluví čínsky. Čínština je tak nejpoužívanějším jazykem na světě. Tak to zůstane i v dalších letech. Budoucnost mnoha jiných jazyků nevypadá tak růžově. Protože mnoho lokálních jazyků vymře. V současnosti se hovoří zhruba 6 000 jazyky. Experti však odhadují, že většina z nich je ohrožena. To znamená, že asi 90% jazyků zcela vymizí. Většina z nich vymře již v tomto století. To znamená, že každý den se ztratí jeden jazyk. Význam jednotlivých jazyků se v budoucnu také změní. Angličtina je stále na druhém místě. Počet rodilých mluvčích jednotlivých jazyků ale nezůstává stejný. Za to může demografický vývoj. Během několika desetiletí se dominantními stanou jiné jazyky. Na druhé a třetí místo se brzy dostanou hindština/urdština a arabština. Angličtina se posune na čtvrté místo. Němčina z první desítky zcela zmizí. Naopak mezi nejdůležitější jazyky se zařadí malajština. Zatímco některé jazyky vymřou, jiné vzniknou. Budou to hybridní jazyky. Těmito jazykovými hybridy se mluví především ve městech. Vyvinou se také zcela nové varianty jazyků. V budoucnu budeme tedy mít různé formy angličtiny. Významně také vzroste počet lidí mluvících dvěma jazyky. Jak budeme v budoucnu mluvit, zůstává nejisté. Ale i za 100 let budeme stále mít různé jazyky. Takže učení jen tak neskončí…