Konverzační příručka

cs Čísla   »   no Tall

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [sju]

Tall

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Počítám: J---tell--: J__ t______ J-g t-l-e-: ----------- Jeg teller: 0
jedna, dvě, tři en----- --e e__ t__ t__ e-, t-, t-e ----------- en, to, tre 0
Počítám do tří. Je- --l--- -il -re. J__ t_____ t__ t___ J-g t-l-e- t-l t-e- ------------------- Jeg teller til tre. 0
Počítám dále: Je-----ler -i-e-e. J__ t_____ v______ J-g t-l-e- v-d-r-. ------------------ Jeg teller videre. 0
čtyři, pět, šest, f------e-, s-ks, f____ f___ s____ f-r-, f-m- s-k-, ---------------- fire, fem, seks, 0
sedm, osm, devět sju------- ni s___ å____ n_ s-u- å-t-, n- ------------- sju, åtte, ni 0
Počítám. Je- -e-l-r. J__ t______ J-g t-l-e-. ----------- Jeg teller. 0
Počítáš. Du -el-er. D_ t______ D- t-l-e-. ---------- Du teller. 0
Počítá. H---te--er. H__ t______ H-n t-l-e-. ----------- Han teller. 0
Jedna. První. E-- D-n før--e. E__ D__ f______ E-. D-n f-r-t-. --------------- En. Den første. 0
Dvě. Druhý. To. --n andre. T__ D__ a_____ T-. D-n a-d-e- -------------- To. Den andre. 0
Tři. Třetí. Tr------ tr-dj-. T___ D__ t______ T-e- D-n t-e-j-. ---------------- Tre. Den tredje. 0
Čtyři. Čtvrtý. Fi-e. -en fjer-e. F____ D__ f______ F-r-. D-n f-e-d-. ----------------- Fire. Den fjerde. 0
Pět. Pátý. Fem.---- f-mt-. F___ D__ f_____ F-m- D-n f-m-e- --------------- Fem. Den femte. 0
Šest. Šestý. S-k-.---n sje---. S____ D__ s______ S-k-. D-n s-e-t-. ----------------- Seks. Den sjette. 0
Sedm. Sedmý. S--. D-- sj---d-. S___ D__ s_______ S-u- D-n s-u-n-e- ----------------- Sju. Den sjuende. 0
Osm. Osmý. Åt-e----n-å-t-nd-. Å____ D__ å_______ Å-t-. D-n å-t-n-e- ------------------ Åtte. Den åttende. 0
Devět. Devátý. Ni--De---ie-d-. N__ D__ n______ N-. D-n n-e-d-. --------------- Ni. Den niende. 0

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!