Konverzační příručka

cs Ve městě   »   no I byen

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [tjuefem]

I byen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. J-g--il til tog-tasj-n-n. J__ v__ t__ t____________ J-g v-l t-l t-g-t-s-o-e-. ------------------------- Jeg vil til togstasjonen. 0
Chci (jet) na letiště. Jeg-v-l---l -ly-l-ss-n. J__ v__ t__ f__________ J-g v-l t-l f-y-l-s-e-. ----------------------- Jeg vil til flyplassen. 0
Chci (jet) do centra. J-- --- -il -e-t-u-. J__ v__ t__ s_______ J-g v-l t-l s-n-r-m- -------------------- Jeg vil til sentrum. 0
Jak se dostanu na nádraží? Hv----- kom-er je- til tog-t-s-o--n? H______ k_____ j__ t__ t____________ H-o-d-n k-m-e- j-g t-l t-g-t-s-o-e-? ------------------------------------ Hvordan kommer jeg til togstasjonen? 0
Jak se dostanu na letiště? H--r-a--kom--r -e----l f--p-a-sen? H______ k_____ j__ t__ f__________ H-o-d-n k-m-e- j-g t-l f-y-l-s-e-? ---------------------------------- Hvordan kommer jeg til flyplassen? 0
Jak se dostanu do centra? Hv-rda--ko--e- j-g -il------u-? H______ k_____ j__ t__ s_______ H-o-d-n k-m-e- j-g t-l s-n-r-m- ------------------------------- Hvordan kommer jeg til sentrum? 0
Potřebuji taxi. Je- tre---- en--ros--. J__ t______ e_ d______ J-g t-e-g-r e- d-o-j-. ---------------------- Jeg trenger en drosje. 0
Potřebuji plán města. J-g-t---g-r e- (---k-r-. J__ t______ e_ (________ J-g t-e-g-r e- (-y-k-r-. ------------------------ Jeg trenger et (by)kart. 0
Potřebuji hotel. Jeg tre--e- e- h--e--. J__ t______ e_ h______ J-g t-e-g-r e- h-t-l-. ---------------------- Jeg trenger et hotell. 0
Chci si pronajmout auto. J-g-øns--r-å leie--n b-l. J__ ø_____ å l___ e_ b___ J-g ø-s-e- å l-i- e- b-l- ------------------------- Jeg ønsker å leie en bil. 0
Tady je moje kreditní karta. Her-e------i-t-or--t --t-. H__ e_ k____________ m____ H-r e- k-e-i-t-o-t-t m-t-. -------------------------- Her er kredittkortet mitt. 0
Tady je můj řidičský průkaz. He--er-fø-----rte---it-. H__ e_ f__________ m____ H-r e- f-r-r-o-t-t m-t-. ------------------------ Her er førerkortet mitt. 0
Co je v tomto městě k vidění? H-a----d-t --s--i by-n? H__ e_ d__ å s_ i b____ H-a e- d-t å s- i b-e-? ----------------------- Hva er det å se i byen? 0
Běžte do starého města. G--p- ---leb-e-. G_ p_ g_________ G- p- g-m-e-y-n- ---------------- Gå på gamlebyen. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Dr---- sig-t--e--g-i--ye-. D__ p_ s__________ i b____ D-a p- s-g-t-e-i-g i b-e-. -------------------------- Dra på sightseeing i byen. 0
Běžte do přístavu. Gå t----av--. G_ t__ h_____ G- t-l h-v-a- ------------- Gå til havna. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Dra -å-bå-si-htsee-n-. D__ p_ b______________ D-a p- b-t-i-h-s-e-n-. ---------------------- Dra på båtsightseeing. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? H-i-k--s-v--di-he--- finnes -et e-l--s? H_____ s____________ f_____ d__ e______ H-i-k- s-v-r-i-h-t-r f-n-e- d-t e-l-r-? --------------------------------------- Hvilke severdigheter finnes det ellers? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + norština (1-100) MP3 norština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!