Konverzační příručka

cs Příprava na cestu   »   sl Priprave za potovanje

47 [čtyřicet sedm]

Příprava na cestu

Příprava na cestu

47 [sedeminštirideset]

Priprave za potovanje

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Musíš nám sbalit kufr! S-aki----n--i- k---e-! Spakiraj najin kovček! S-a-i-a- n-j-n k-v-e-! ---------------------- Spakiraj najin kovček! 0
Nesmíš na nic zapomenout! D---e------es- -o-a---! Da ne boš česa pozabil! D- n- b-š č-s- p-z-b-l- ----------------------- Da ne boš česa pozabil! 0
Potřebuješ velký kufr! Potr---je- veli--ko-če-! Potrebuješ velik kovček! P-t-e-u-e- v-l-k k-v-e-! ------------------------ Potrebuješ velik kovček! 0
Nezapomeň si pas! N- po---i v--t--p--n- l-st! Ne pozabi vzeti potni list! N- p-z-b- v-e-i p-t-i l-s-! --------------------------- Ne pozabi vzeti potni list! 0
Nezapomeň si letenku! Ne--o---i --eti l--a--ko v--o--i-o! Ne pozabi vzeti letalsko vozovnico! N- p-z-b- v-e-i l-t-l-k- v-z-v-i-o- ----------------------------------- Ne pozabi vzeti letalsko vozovnico! 0
Nezapomeň si cestovní šeky! N---o-abi v-et- --to--l-e če--! Ne pozabi vzeti potovalne čeke! N- p-z-b- v-e-i p-t-v-l-e č-k-! ------------------------------- Ne pozabi vzeti potovalne čeke! 0
Vezmi si krém na opalování. Vz-m- - s--- kremo--- -o---nj-. Vzemi s sabo kremo za sončenje. V-e-i s s-b- k-e-o z- s-n-e-j-. ------------------------------- Vzemi s sabo kremo za sončenje. 0
Vezmi si sluneční brýle. Vzemi-- sab---o--n--oč---. Vzemi s sabo sončna očala. V-e-i s s-b- s-n-n- o-a-a- -------------------------- Vzemi s sabo sončna očala. 0
Vezmi si slamák. Vze---- sab- s-am-ik. Vzemi s sabo slamnik. V-e-i s s-b- s-a-n-k- --------------------- Vzemi s sabo slamnik. 0
Chceš si vzít mapu? Ho--š s -e------e-i a---mo-i-s-o--arto? Hočeš s seboj vzeti avtomobilsko karto? H-č-š s s-b-j v-e-i a-t-m-b-l-k- k-r-o- --------------------------------------- Hočeš s seboj vzeti avtomobilsko karto? 0
Chceš si vzít průvodce? H-č---s seb-j v-----t-r--tičn- vo---k? Hočeš s seboj vzeti turistični vodnik? H-č-š s s-b-j v-e-i t-r-s-i-n- v-d-i-? -------------------------------------- Hočeš s seboj vzeti turistični vodnik? 0
Chceš si vzít deštník? H--eš - se-oj--z-t- -e----? Hočeš s seboj vzeti dežnik? H-č-š s s-b-j v-e-i d-ž-i-? --------------------------- Hočeš s seboj vzeti dežnik? 0
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky. N- -o--b--n- h-a--, ----ce- noga---e. Ne pozabi na hlače, srajce, nogavice. N- p-z-b- n- h-a-e- s-a-c-, n-g-v-c-. ------------------------------------- Ne pozabi na hlače, srajce, nogavice. 0
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka. Ne po-ab---a ---vate,--asove,--ak-j-. Ne pozabi na kravate, pasove, sakoje. N- p-z-b- n- k-a-a-e- p-s-v-, s-k-j-. ------------------------------------- Ne pozabi na kravate, pasove, sakoje. 0
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička. Ne -o-ab---a-p--ame- s-a--e srajce in ma-ice. Ne pozabi na pižame, spalne srajce in majice. N- p-z-b- n- p-ž-m-, s-a-n- s-a-c- i- m-j-c-. --------------------------------------------- Ne pozabi na pižame, spalne srajce in majice. 0
Potřebuješ boty, sandály a holínky. Rabi- --š č-vl--, s--d---------ornje. Rabil boš čevlje, sandale in škornje. R-b-l b-š č-v-j-, s-n-a-e i- š-o-n-e- ------------------------------------- Rabil boš čevlje, sandale in škornje. 0
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty. Ra--- b----ob--,-mi-- i---ka-ji-e -a--o---. Rabil boš robce, milo in škarjice za nohte. R-b-l b-š r-b-e- m-l- i- š-a-j-c- z- n-h-e- ------------------------------------------- Rabil boš robce, milo in škarjice za nohte. 0
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu. Rabi- b-- --avni-,-zob-- ščet-o i- ---n- p-sto. Rabil boš glavnik, zobno ščetko in zobno pasto. R-b-l b-š g-a-n-k- z-b-o š-e-k- i- z-b-o p-s-o- ----------------------------------------------- Rabil boš glavnik, zobno ščetko in zobno pasto. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Budoucnost jazyků

Více než 1,3 miliardy lidí mluví čínsky. Čínština je tak nejpoužívanějším jazykem na světě. Tak to zůstane i v dalších letech. Budoucnost mnoha jiných jazyků nevypadá tak růžově. Protože mnoho lokálních jazyků vymře. V současnosti se hovoří zhruba 6 000 jazyky. Experti však odhadují, že většina z nich je ohrožena. To znamená, že asi 90% jazyků zcela vymizí. Většina z nich vymře již v tomto století. To znamená, že každý den se ztratí jeden jazyk. Význam jednotlivých jazyků se v budoucnu také změní. Angličtina je stále na druhém místě. Počet rodilých mluvčích jednotlivých jazyků ale nezůstává stejný. Za to může demografický vývoj. Během několika desetiletí se dominantními stanou jiné jazyky. Na druhé a třetí místo se brzy dostanou hindština/urdština a arabština. Angličtina se posune na čtvrté místo. Němčina z první desítky zcela zmizí. Naopak mezi nejdůležitější jazyky se zařadí malajština. Zatímco některé jazyky vymřou, jiné vzniknou. Budou to hybridní jazyky. Těmito jazykovými hybridy se mluví především ve městech. Vyvinou se také zcela nové varianty jazyků. V budoucnu budeme tedy mít různé formy angličtiny. Významně také vzroste počet lidí mluvících dvěma jazyky. Jak budeme v budoucnu mluvit, zůstává nejisté. Ale i za 100 let budeme stále mít různé jazyky. Takže učení jen tak neskončí…