Konverzační příručka

cs smět něco   »   da måtte noget

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [treoghalvfjerds]

måtte noget

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Må-du-a-le------øre--il? M_ d_ a_______ k___ b___ M- d- a-l-r-d- k-r- b-l- ------------------------ Må du allerede køre bil? 0
Smíš už pít alkohol? M- -u a---rede --ik-e --koh-l? M_ d_ a_______ d_____ a_______ M- d- a-l-r-d- d-i-k- a-k-h-l- ------------------------------ Må du allerede drikke alkohol? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Må d- ---e-e-- -age a--ne til----a-det? M_ d_ a_______ t___ a____ t__ u________ M- d- a-l-r-d- t-g- a-e-e t-l u-l-n-e-? --------------------------------------- Må du allerede tage alene til udlandet? 0
smět m--te m____ m-t-e ----- måtte 0
Smíme tady kouřit? Må--i---g--h-r? M_ v_ r___ h___ M- v- r-g- h-r- --------------- Må vi ryge her? 0
Smí se tu kouřit? Må m------e----? M_ m__ r___ h___ M- m-n r-g- h-r- ---------------- Må man ryge her? 0
Lze platit kreditní kartou? Må-man---t--e --d---edi----t? M_ m__ b_____ m__ k__________ M- m-n b-t-l- m-d k-e-i-k-r-? ----------------------------- Må man betale med kreditkort? 0
Lze platit šekem? Må---- -etal- me--check? M_ m__ b_____ m__ c_____ M- m-n b-t-l- m-d c-e-k- ------------------------ Må man betale med check? 0
Lze platit hotově? M- --n---n--e-ale k-n----? M_ m__ k__ b_____ k_______ M- m-n k-n b-t-l- k-n-a-t- -------------------------- Må man kun betale kontant? 0
Mohu si zatelefonovat? M--je- l----ri--e --- no---? M_ j__ l___ r____ t__ n_____ M- j-g l-g- r-n-e t-l n-g-n- ---------------------------- Må jeg lige ringe til nogen? 0
Mohu se na něco zeptat? Må -e- l-ge s---ge ---n-g-t? M_ j__ l___ s_____ o_ n_____ M- j-g l-g- s-ø-g- o- n-g-t- ---------------------------- Må jeg lige spørge om noget? 0
Mohu něco říci? Må jeg-li-- --g- nog-t? M_ j__ l___ s___ n_____ M- j-g l-g- s-g- n-g-t- ----------------------- Må jeg lige sige noget? 0
On nesmí spát v parku. H-- -- i-ke --v--- ---ke-. H__ m_ i___ s___ i p______ H-n m- i-k- s-v- i p-r-e-. -------------------------- Han må ikke sove i parken. 0
On nesmí spát v autě. Han--- i--e -o-e ----len. H__ m_ i___ s___ i b_____ H-n m- i-k- s-v- i b-l-n- ------------------------- Han må ikke sove i bilen. 0
On nesmí spát na nádraží. H-n--å--kk---o-e -å-sta-i-n-n. H__ m_ i___ s___ p_ s_________ H-n m- i-k- s-v- p- s-a-i-n-n- ------------------------------ Han må ikke sove på stationen. 0
Můžeme se posadit? Må--i--ætte os-ne-? M_ v_ s____ o_ n___ M- v- s-t-e o- n-d- ------------------- Må vi sætte os ned? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? M--vi-få--p--ek--t-t? M_ v_ f_ s___________ M- v- f- s-i-e-o-t-t- --------------------- Må vi få spisekortet? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? M- vi---t--e-hve- for--i-? M_ v_ b_____ h___ f__ s___ M- v- b-t-l- h-e- f-r s-g- -------------------------- Må vi betale hver for sig? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + dánština (1-100) MP3 dánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!