Konverzační příručka

cs smět něco   »   fi saada tehdä jotakin

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [seitsemänkymmentäkolme]

saada tehdä jotakin

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Saa-ko-j- -jaa-au-oa? S_____ j_ a___ a_____ S-a-k- j- a-a- a-t-a- --------------------- Saatko jo ajaa autoa? 0
Smíš už pít alkohol? Saa--o j---uoda-a---h--i-? S_____ j_ j____ a_________ S-a-k- j- j-o-a a-k-h-l-a- -------------------------- Saatko jo juoda alkoholia? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? S--tk- ---m-n-ä --si- -lkomaill-? S_____ j_ m____ y____ u__________ S-a-k- j- m-n-ä y-s-n u-k-m-i-l-? --------------------------------- Saatko jo mennä yksin ulkomaille? 0
smět s--da s____ s-a-a ----- saada 0
Smíme tady kouřit? S-a-meko p-l-ta- --ä-l-? S_______ p______ t______ S-a-m-k- p-l-t-a t-ä-l-? ------------------------ Saammeko polttaa täällä? 0
Smí se tu kouřit? S-ak- t-äl-ä ----taa? S____ t_____ p_______ S-a-o t-ä-l- p-l-t-a- --------------------- Saako täällä polttaa? 0
Lze platit kreditní kartou? Sa-ko t--llä-ma-----l--tto---ti--a? S____ t_____ m_____ l______________ S-a-o t-ä-l- m-k-a- l-o-t-k-r-i-l-? ----------------------------------- Saako täällä maksaa luottokortilla? 0
Lze platit šekem? Saako--ä-ll--ma-s-a--he--l--? S____ t_____ m_____ s________ S-a-o t-ä-l- m-k-a- s-e-i-l-? ----------------------------- Saako täällä maksaa shekillä? 0
Lze platit hotově? S-ak- -ak--a ---n-kä----e-l-? S____ m_____ v___ k__________ S-a-o m-k-a- v-i- k-t-i-e-l-? ----------------------------- Saako maksaa vain käteisellä? 0
Mohu si zatelefonovat? Saank- s------? S_____ s_______ S-a-k- s-i-t-a- --------------- Saanko soittaa? 0
Mohu se na něco zeptat? S----- ----- -otakin? S_____ k____ j_______ S-a-k- k-s-ä j-t-k-n- --------------------- Saanko kysyä jotakin? 0
Mohu něco říci? S---ko-----a j-tak-n? S_____ s____ j_______ S-a-k- s-n-a j-t-k-n- --------------------- Saanko sanoa jotakin? 0
On nesmí spát v parku. Hän e- s-a--u-kua p---t-ss-. H__ e_ s__ n_____ p_________ H-n e- s-a n-k-u- p-i-t-s-a- ---------------------------- Hän ei saa nukkua puistossa. 0
On nesmí spát v autě. Hän e--s---nuk-ua--uto---. H__ e_ s__ n_____ a_______ H-n e- s-a n-k-u- a-t-s-a- -------------------------- Hän ei saa nukkua autossa. 0
On nesmí spát na nádraží. H-- ei --a --k--- r----t-e---m-l--. H__ e_ s__ n_____ r________________ H-n e- s-a n-k-u- r-u-a-i-a-e-a-l-. ----------------------------------- Hän ei saa nukkua rautatieasemalla. 0
Můžeme se posadit? S-a-m-k--i-t-u---? S_______ i________ S-a-m-k- i-t-u-u-? ------------------ Saammeko istuutua? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? V--s-m-eko s-a-- ru-k-list-n? V_________ s____ r___________ V-i-i-m-k- s-a-a r-o-a-i-t-n- ----------------------------- Voisimmeko saada ruokalistan? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? S---me-o-m------e-i--een? S_______ m_____ e________ S-a-m-k- m-k-a- e-i-s-e-? ------------------------- Saammeko maksaa erikseen? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + finština (1-100) MP3 finština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!