Konverzační příručka

cs smět něco   »   be штосьці магчы

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [семдзесят тры]

73 [semdzesyat try]

штосьці магчы

[shtos’tsі magchy]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Т-бе---о-мо-н--кір--ац- -ў---аб-л--? Т___ ў__ м____ к_______ а___________ Т-б- ў-о м-ж-а к-р-в-ц- а-т-м-б-л-м- ------------------------------------ Табе ўжо можна кіраваць аўтамабілем? 0
T-----------z-n----r----s- a-ta--b-le-? T___ u___ m_____ k________ a___________ T-b- u-h- m-z-n- k-r-v-t-’ a-t-m-b-l-m- --------------------------------------- Tabe uzho mozhna kіravats’ autamabіlem?
Smíš už pít alkohol? Табе---------- ---ь-а---г--ьн-- на---? Т___ ў__ м____ п___ а__________ н_____ Т-б- ў-о м-ж-а п-ц- а-к-г-л-н-я н-п-і- -------------------------------------- Табе ўжо можна піць алкагольныя напоі? 0
Tab--u--o-m--h-- -і-s’-------l’n--- nap--? T___ u___ m_____ p____ a___________ n_____ T-b- u-h- m-z-n- p-t-’ a-k-g-l-n-y- n-p-і- ------------------------------------------ Tabe uzho mozhna pіts’ alkagol’nyya napoі?
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Т----ўж- --жна--дн-му-ездз-ц- за-----? Т___ ў__ м____ а_____ е______ з_ м____ Т-б- ў-о м-ж-а а-н-м- е-д-і-ь з- м-ж-? -------------------------------------- Табе ўжо можна аднаму ездзіць за мяжу? 0
T-b--u-h--m-z--a------- yez-----’ ---my---u? T___ u___ m_____ a_____ y________ z_ m______ T-b- u-h- m-z-n- a-n-m- y-z-z-t-’ z- m-a-h-? -------------------------------------------- Tabe uzho mozhna adnamu yezdzіts’ za myazhu?
smět магчы м____ м-г-ы ----- магчы 0
m-gc-y m_____ m-g-h- ------ magchy
Smíme tady kouřit? Н---м-жн---у- --рыць? Н__ м____ т__ к______ Н-м м-ж-а т-т к-р-ц-? --------------------- Нам можна тут курыць? 0
N-m -ozh-- --t-------’? N__ m_____ t__ k_______ N-m m-z-n- t-t k-r-t-’- ----------------------- Nam mozhna tut kuryts’?
Smí se tu kouřit? Т-т м-жн- куры-ь? Т__ м____ к______ Т-т м-ж-а к-р-ц-? ----------------- Тут можна курыць? 0
T-- --z-na k----s’? T__ m_____ k_______ T-t m-z-n- k-r-t-’- ------------------- Tut mozhna kuryts’?
Lze platit kreditní kartou? М-жн-----лаціць--р-ды---- карт--? М____ з________ к________ к______ М-ж-а з-п-а-і-ь к-э-ы-н-й к-р-а-? --------------------------------- Можна заплаціць крэдытнай картай? 0
Mozh----apl--sіts- ---d-t-ay --r-ay? M_____ z__________ k________ k______ M-z-n- z-p-a-s-t-’ k-e-y-n-y k-r-a-? ------------------------------------ Mozhna zaplatsіts’ kredytnay kartay?
Lze platit šekem? Мо-на-з-п-ац--ь чэкам? М____ з________ ч_____ М-ж-а з-п-а-і-ь ч-к-м- ---------------------- Можна заплаціць чэкам? 0
M------z--l-tsіts’ ch-ka-? M_____ z__________ c______ M-z-n- z-p-a-s-t-’ c-e-a-? -------------------------- Mozhna zaplatsіts’ chekam?
Lze platit hotově? Мо--- -апл-ц-ць т-ль-- га-о---й? М____ з________ т_____ г________ М-ж-а з-п-а-і-ь т-л-к- г-т-ў-а-? -------------------------------- Можна заплаціць толькі гатоўкай? 0
Mozh-a---pla-sіts’---l-kі---t-u-ay? M_____ z__________ t_____ g________ M-z-n- z-p-a-s-t-’ t-l-k- g-t-u-a-? ----------------------------------- Mozhna zaplatsіts’ tol’kі gatoukay?
Mohu si zatelefonovat? Можна, я ----з па----фан-ю? М_____ я з____ п___________ М-ж-а- я з-р-з п-т-л-ф-н-ю- --------------------------- Можна, я зараз патэлефаную? 0
M-zhna- -a-za--z pa-el-fa-u--? M______ y_ z____ p____________ M-z-n-, y- z-r-z p-t-l-f-n-y-? ------------------------------ Mozhna, ya zaraz patelefanuyu?
Mohu se na něco zeptat? Мож-а--- -ешта--апыт---я? М_____ я н____ з_________ М-ж-а- я н-ш-а з-п-т-ю-я- ------------------------- Можна, я нешта запытаюся? 0
Mo---a---- n-shta zapy----sy-? M______ y_ n_____ z___________ M-z-n-, y- n-s-t- z-p-t-y-s-a- ------------------------------ Mozhna, ya neshta zapytayusya?
Mohu něco říci? М--н-, я н-ш---ска-у? М_____ я н____ с_____ М-ж-а- я н-ш-а с-а-у- --------------------- Можна, я нешта скажу? 0
Moz-n---ya---s-ta s-a---? M______ y_ n_____ s______ M-z-n-, y- n-s-t- s-a-h-? ------------------------- Mozhna, ya neshta skazhu?
On nesmí spát v parku. Я---н-льга --аць-у-па---. Я__ н_____ с____ у п_____ Я-у н-л-г- с-а-ь у п-р-у- ------------------------- Яму нельга спаць у парку. 0
Yamu---l’----p-----u -----. Y___ n_____ s_____ u p_____ Y-m- n-l-g- s-a-s- u p-r-u- --------------------------- Yamu nel’ga spats’ u parku.
On nesmí spát v autě. Яму--ель-а с---- у--ў-----і-і. Я__ н_____ с____ у а__________ Я-у н-л-г- с-а-ь у а-т-м-б-л-. ------------------------------ Яму нельга спаць у аўтамабілі. 0
Ya---n-l-ga-spat-- u-aut-mab--і. Y___ n_____ s_____ u a__________ Y-m- n-l-g- s-a-s- u a-t-m-b-l-. -------------------------------- Yamu nel’ga spats’ u autamabіlі.
On nesmí spát na nádraží. Ям--н-льг--сп-ць н--ва-з-ле. Я__ н_____ с____ н_ в_______ Я-у н-л-г- с-а-ь н- в-к-а-е- ---------------------------- Яму нельга спаць на вакзале. 0
Ya-u-n-l’-a s-a----n- v--zale. Y___ n_____ s_____ n_ v_______ Y-m- n-l-g- s-a-s- n- v-k-a-e- ------------------------------ Yamu nel’ga spats’ na vakzale.
Můžeme se posadit? Н----о----ту--сес-і? Н__ м____ т__ с_____ Н-м м-ж-а т-т с-с-і- -------------------- Нам можна тут сесці? 0
Nam----hna-t-- sestsі? N__ m_____ t__ s______ N-m m-z-n- t-t s-s-s-? ---------------------- Nam mozhna tut sestsі?
Můžeme dostat jídelní lístek? М- --ж-- -т--ма---мен-? М_ м____ а_______ м____ М- м-ж-м а-р-м-ц- м-н-? ----------------------- Мы можам атрымаць меню? 0
M--mozha--at---a-s’---n--? M_ m_____ a________ m_____ M- m-z-a- a-r-m-t-’ m-n-u- -------------------------- My mozham atrymats’ menyu?
Můžeme zaplatit zvlášť? М--м-жа------ац-ц- -а--о-к-? М_ м____ з________ п________ М- м-ж-м з-п-а-і-ь п-а-о-к-? ---------------------------- Мы можам заплаціць паасобку? 0
My--ozh-- za-l-t-і--’-p--s-bk-? M_ m_____ z__________ p________ M- m-z-a- z-p-a-s-t-’ p-a-o-k-? ------------------------------- My mozham zaplatsіts’ paasobku?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!