Konverzační příručka

cs Části těla   »   da Kropsdele

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [otteoghalvtreds]

Kropsdele

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Je--teg----en-m---. J__ t_____ e_ m____ J-g t-g-e- e- m-n-. ------------------- Jeg tegner en mand. 0
Nejdříve hlavu. Førs- --ved-t. F____ h_______ F-r-t h-v-d-t- -------------- Først hovedet. 0
Ten muž má na sobě klobouk. M-n--------h-- på. M_____ h__ h__ p__ M-n-e- h-r h-t p-. ------------------ Manden har hat på. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. Hå----ka- m-- i-ke se. H____ k__ m__ i___ s__ H-r-t k-n m-n i-k- s-. ---------------------- Håret kan man ikke se. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Ør-n- ka---a- h-ll-r -kk- se. Ø____ k__ m__ h_____ i___ s__ Ø-e-e k-n m-n h-l-e- i-k- s-. ----------------------------- Ørene kan man heller ikke se. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. R---en k-n-m-----ll-- -kke-se. R_____ k__ m__ h_____ i___ s__ R-g-e- k-n m-n h-l-e- i-k- s-. ------------------------------ Ryggen kan man heller ikke se. 0
Nakreslím mu oči a ústa. Jeg -egne- ø----- o------e-. J__ t_____ ø_____ o_ m______ J-g t-g-e- ø-n-n- o- m-n-e-. ---------------------------- Jeg tegner øjnene og munden. 0
Ten muž tančí a směje se. M-nd-n--a---- og l-r. M_____ d_____ o_ l___ M-n-e- d-n-e- o- l-r- --------------------- Manden danser og ler. 0
Ten muž má dlouhý nos. M----- har e--la-- -æ-e. M_____ h__ e_ l___ n____ M-n-e- h-r e- l-n- n-s-. ------------------------ Manden har en lang næse. 0
V rukou drží hůl. Ha- h-r en-st-k-- h-n-e-ne. H__ h__ e_ s___ i h________ H-n h-r e- s-o- i h-n-e-n-. --------------------------- Han har en stok i hænderne. 0
Kolem krku má také šálu. H-n -----gså-et-h-l----k-æ-- o- ha-s-n. H__ h__ o___ e_ h___________ o_ h______ H-n h-r o-s- e- h-l-t-r-l-d- o- h-l-e-. --------------------------------------- Han har også et halstørklæde om halsen. 0
Je zima a je chladno. Det -- -int-r--- --t-e- -o--t. D__ e_ v_____ o_ d__ e_ k_____ D-t e- v-n-e- o- d-t e- k-l-t- ------------------------------ Det er vinter og det er koldt. 0
Jeho paže jsou silné. A-men---r kr-f----. A_____ e_ k________ A-m-n- e- k-a-t-g-. ------------------- Armene er kraftige. 0
I jeho nohy jsou silné. Ben-n- er o--å---af--g-. B_____ e_ o___ k________ B-n-n- e- o-s- k-a-t-g-. ------------------------ Benene er også kraftige. 0
Ten muž je ze sněhu. M----n er----sne. M_____ e_ a_ s___ M-n-e- e- a- s-e- ----------------- Manden er af sne. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. H-- --r -ngen--u-s-r ---o- i-----fr--k--på. H__ h__ i____ b_____ p_ o_ i____ f_____ p__ H-n h-r i-g-n b-k-e- p- o- i-g-n f-a-k- p-. ------------------------------------------- Han har ingen bukser på og ingen frakke på. 0
Ale nemrzne. Me- ma--e-----ser i---. M__ m_____ f_____ i____ M-n m-n-e- f-y-e- i-k-. ----------------------- Men manden fryser ikke. 0
Je to sněhulák. H----r en--ne--n-. H__ e_ e_ s_______ H-n e- e- s-e-a-d- ------------------ Han er en snemand. 0

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...