Konverzační příručka

cs smět něco   »   hu valamit szabad, lehet (-hat, -het)

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [hetvenhárom]

valamit szabad, lehet (-hat, -het)

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? V-z--he-sz---r a--ó-? V_________ m__ a_____ V-z-t-e-s- m-r a-t-t- --------------------- Vezethetsz már autót? 0
Smíš už pít alkohol? Iha-sz -----------t? I_____ m__ a________ I-a-s- m-r a-k-h-l-? -------------------- Ihatsz már alkoholt? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? M--etsz--á--egyedül--ülf-d-e? M______ m__ e______ k________ M-h-t-z m-r e-y-d-l k-l-ö-r-? ----------------------------- Mehetsz már egyedül külfödre? 0
smět sz---- --h--, -h-t) s_____ (_____ -____ s-a-a- (-h-t- --e-) ------------------- szabad (-hat, -het) 0
Smíme tady kouřit? Doh-nyo---t-n- it-? D_____________ i___ D-h-n-o-h-t-n- i-t- ------------------- Dohányozhatunk itt? 0
Smí se tu kouřit? S-a-ad itt--ohá-----i? S_____ i__ d__________ S-a-a- i-t d-h-n-o-n-? ---------------------- Szabad itt dohányozni? 0
Lze platit kreditní kartou? (Sz-b----L-het-i-t-h-t------y-v-- ---e-ni? (_______ L____ i__ h_____________ f_______ (-z-b-d- L-h-t i-t h-t-l-á-t-á-a- f-z-t-i- ------------------------------------------ (Szabad) Lehet itt hitelkártyával fizetni? 0
Lze platit šekem? (S-abad) Leh-t-itt---e-k-l-----t--? (_______ L____ i__ c______ f_______ (-z-b-d- L-h-t i-t c-e-k-l f-z-t-i- ----------------------------------- (Szabad) Lehet itt csekkel fizetni? 0
Lze platit hotově? C-ak kész--n-z-- --he--f--et-i? C___ k__________ l____ f_______ C-a- k-s-p-n-z-l l-h-t f-z-t-i- ------------------------------- Csak készpénzzel lehet fizetni? 0
Mohu si zatelefonovat? S-ab-- telef-ná--o-? S_____ t____________ S-a-a- t-l-f-n-l-o-? -------------------- Szabad telefonálnom? 0
Mohu se na něco zeptat? Kér--zh-----vala-it? K__________ v_______ K-r-e-h-t-k v-l-m-t- -------------------- Kérdezhetek valamit? 0
Mohu něco říci? M----a-----ala---? M________ v_______ M-n-h-t-k v-l-m-t- ------------------ Mondhatok valamit? 0
On nesmí spát v parku. N---a--dh-t-- pa-k-an. N__ a______ a p_______ N-m a-u-h-t a p-r-b-n- ---------------------- Nem aludhat a parkban. 0
On nesmí spát v autě. Ne- al-dh-t--z--------. N__ a______ a_ a_______ N-m a-u-h-t a- a-t-b-n- ----------------------- Nem aludhat az autóban. 0
On nesmí spát na nádraží. Ne--a-u--a- a pálya-dv--on. N__ a______ a p____________ N-m a-u-h-t a p-l-a-d-a-o-. --------------------------- Nem aludhat a pályaudvaron. 0
Můžeme se posadit? Leülhe----? L__________ L-ü-h-t-n-? ----------- Leülhetünk? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? K------n----y é--apo-? K________ e__ é_______ K-p-a-u-k e-y é-l-p-t- ---------------------- Kaphatunk egy étlapot? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? F--e--e--n---ülön? F__________ k_____ F-z-t-e-ü-k k-l-n- ------------------ Fizethetünk külön? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + maďarština (1-100) MP3 maďarština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!