Konverzační příručka

cs smět něco   »   ku Jê hatin, karîn

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [heftê û sê]

Jê hatin, karîn

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Êd- ------ ji b----o---a -e-y- tir--pêlê h-ye? Ê__ d_____ j_ b_ a______ t_ y_ t________ h____ Ê-î d-s-û- j- b- a-o-i-a t- y- t-r-m-ê-ê h-y-? ---------------------------------------------- Êdî destûr ji bo ajotina te ye tirimpêlê heye? 0
Smíš už pít alkohol? Êdî de---r--- -o --x--rin- t--y--a----------? Ê__ d_____ j_ b_ v________ t_ y_ a_____ h____ Ê-î d-s-û- j- b- v-x-a-i-a t- y- a-k-l- h-y-? --------------------------------------------- Êdî destûr ji bo vexwarina te ye alkolê heye? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Êdî d-stû- ji-b--de-ket-n- t---e----veyê--e-----e-e? Ê__ d_____ j_ b_ d________ t_ y_ d______ w____ h____ Ê-î d-s-û- j- b- d-r-e-i-a t- y- d-r-e-ê w-l-t h-y-? ---------------------------------------------------- Êdî destûr ji bo derketina te ye derveyê welêt heye? 0
smět jê------- -arîn j_ h_____ k____ j- h-t-n- k-r-n --------------- jê hatin, karîn 0
Smíme tady kouřit? Em dikarin--i---r-c-x-r-yê----êş-n? E_ d______ l_ v__ c_______ b_______ E- d-k-r-n l- v-r c-x-r-y- b-k-ş-n- ----------------------------------- Em dikarin li vir cixareyê bikêşin? 0
Smí se tu kouřit? Li -ir--ixare-tê-kê-and--? L_ v__ c_____ t_ k________ L- v-r c-x-r- t- k-ş-n-i-? -------------------------- Li vir cixare tê kêşandin? 0
Lze platit kreditní kartou? Bi q--ta q--d--ê ---d-yîn? B_ q____ q______ t_ d_____ B- q-r-a q-e-i-ê t- d-y-n- -------------------------- Bi qarta qrediyê tê dayîn? 0
Lze platit šekem? B- ---ê t-----în? B_ ç___ t_ d_____ B- ç-k- t- d-y-n- ----------------- Bi çekê tê dayîn? 0
Lze platit hotově? Bi -en----şin--ê--a---? B_ t___ p____ t_ d_____ B- t-n- p-ş-n t- d-y-n- ----------------------- Bi tenê pêşin tê dayîn? 0
Mohu si zatelefonovat? Ez di-ar-----le----kê -iki-? E_ d______ t_________ b_____ E- d-k-r-m t-l-f-n-k- b-k-m- ---------------------------- Ez dikarim têlefonekê bikim? 0
Mohu se na něco zeptat? Ez-d--a--m -----k---ipi-s--? E_ d______ t______ b________ E- d-k-r-m t-ş-e-î b-p-r-i-? ---------------------------- Ez dikarim tiştekî bipirsim? 0
Mohu něco říci? E----kar----iştekî-bi----m? E_ d______ t______ b_______ E- d-k-r-m t-ş-e-î b-b-j-m- --------------------------- Ez dikarim tiştekî bibêjim? 0
On nesmí spát v parku. Ew--i-ar- -i-pa--ê --k-v-. E_ n_____ l_ p____ r______ E- n-k-r- l- p-r-ê r-k-v-. -------------------------- Ew nikare li parqê rakeve. 0
On nesmí spát v autě. E- --k-re -i ---mo-î-------akev-. E_ n_____ d_ o________ d_ r______ E- n-k-r- d- o-o-o-î-ê d- r-k-v-. --------------------------------- Ew nikare di otomobîlê de rakeve. 0
On nesmí spát na nádraží. E- -ikar- -i î---eh- --ênê-r----e. E_ n_____ l_ î______ t____ r______ E- n-k-r- l- î-t-e-a t-ê-ê r-k-v-. ---------------------------------- Ew nikare li îstgeha trênê rakeve. 0
Můžeme se posadit? Em-dik-r-n--ûnên? E_ d______ r_____ E- d-k-r-n r-n-n- ----------------- Em dikarin rûnên? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Em -i--rin -a--a menû-ê-w-rg-r--? E_ d______ q____ m_____ w________ E- d-k-r-n q-r-a m-n-y- w-r-i-i-? --------------------------------- Em dikarin qarta menûyê wergirin? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? E--d-k-r-- -i --- cuda--i-i-? E_ d______ j_ h__ c___ b_____ E- d-k-r-n j- h-v c-d- b-d-n- ----------------------------- Em dikarin ji hev cuda bidin? 0

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!