Konverzační příručka

cs Čtení a psaní   »   da Læse og skrive

6 [šest]

Čtení a psaní

Čtení a psaní

6 [seks]

Læse og skrive

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Čtu. Jeg---se-. Jeg læser. J-g l-s-r- ---------- Jeg læser. 0
Čtu písmeno. J-- -æ-er-et -og-t--. Jeg læser et bogstav. J-g l-s-r e- b-g-t-v- --------------------- Jeg læser et bogstav. 0
Čtu slovo. Jeg læ----e- --d. Jeg læser et ord. J-g l-s-r e- o-d- ----------------- Jeg læser et ord. 0
Čtu větu. Jeg--æs-r e--s--n-ng. Jeg læser en sætning. J-g l-s-r e- s-t-i-g- --------------------- Jeg læser en sætning. 0
Čtu dopis. J-g--æser et brev. Jeg læser et brev. J-g l-s-r e- b-e-. ------------------ Jeg læser et brev. 0
Čtu knihu. J-- -æs---en -og. Jeg læser en bog. J-g l-s-r e- b-g- ----------------- Jeg læser en bog. 0
Čtu. Je--læ-er. Jeg læser. J-g l-s-r- ---------- Jeg læser. 0
Čteš. Du --ser. Du læser. D- l-s-r- --------- Du læser. 0
Čte. Ha--læs-r. Han læser. H-n l-s-r- ---------- Han læser. 0
Píšu. J---s-r--er. Jeg skriver. J-g s-r-v-r- ------------ Jeg skriver. 0
Píšu písmeno. J-- s-r-v-r-et---gsta-. Jeg skriver et bogstav. J-g s-r-v-r e- b-g-t-v- ----------------------- Jeg skriver et bogstav. 0
Píšu slovo. J-g skr-----e- ord. Jeg skriver et ord. J-g s-r-v-r e- o-d- ------------------- Jeg skriver et ord. 0
Píšu větu. J---------r -- -æt----. Jeg skriver en sætning. J-g s-r-v-r e- s-t-i-g- ----------------------- Jeg skriver en sætning. 0
Píšu dopis. Jeg-sk--ver--- -r--. Jeg skriver et brev. J-g s-r-v-r e- b-e-. -------------------- Jeg skriver et brev. 0
Píšu knihu. J-g --rive- e- -og. Jeg skriver en bog. J-g s-r-v-r e- b-g- ------------------- Jeg skriver en bog. 0
Píšu. Jeg--kr-ver. Jeg skriver. J-g s-r-v-r- ------------ Jeg skriver. 0
Píšeš. Du s-rive-. Du skriver. D- s-r-v-r- ----------- Du skriver. 0
Píše. H-n skri-er. Han skriver. H-n s-r-v-r- ------------ Han skriver. 0

Internacionalismy

Globalizace se nevyhne ani jazykům. To je zřejmé z výrazného nárůstu internacionalismů. Internacionalismy jsou slova, která se vyskytují ve více jazycích. Přitom mají tato slova stejný nebo podobný význam. Výslovnost je často stejná. Také jejich pravopis je většinou podobný. Zajímavé je rozšiřování internacionalismů. Hranice při něm nehrají roli. Tedy ty geografické. A zvláště ne jazykové. Jsou slova, kterým rozumí lidé kdekoliv na světě. Dobrým příkladem je třeba slovo hotel . To existuje snad všude na světě. Mnoho internacionalismů pochází z vědy. Také technické pojmy se rozšiřují rychle a po celém světě. Staré internacionalismy mají společné kořeny. Jsou odvozeny od stejného slova. Jejich základem je však většinou slovo vypůjčené. To znamená, že slova se jednoduše převezmou do jiného jazyka. Při přejímání hraje důležitou roli kulturní prostředí. Každá civilizace má své vlastní tradice. Nové objevy se proto neprosadí všude. O tom, které věci se převezmou, rozhodují kulturní normy. Některé věci se vyskytují pouze v určitých částech země. Jiné věci se rozšíří po celém světě velmi rychle. A jen když se rozšíří věci, rozšíří se i jejich název. A právě to je na internacionalismech to zajímavé. Když objevíme jazyk, objevíme vždy také kulturu ….