Konverzační příručka

cs smět něco   »   sv få något

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [sjuttiotre]

få något

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Få--du--edan------bi-? Får du redan köra bil? F-r d- r-d-n k-r- b-l- ---------------------- Får du redan köra bil? 0
Smíš už pít alkohol? Få---- r--an--ric-a ----h--? Får du redan dricka alkohol? F-r d- r-d-n d-i-k- a-k-h-l- ---------------------------- Får du redan dricka alkohol? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Får -u re-a- -ka--nsa--uto-la-d-? Får du redan åka ensam utomlands? F-r d- r-d-n å-a e-s-m u-o-l-n-s- --------------------------------- Får du redan åka ensam utomlands? 0
smět f- f- -- 0
Smíme tady kouřit? Får--i -ök- h--? Får vi röka här? F-r v- r-k- h-r- ---------------- Får vi röka här? 0
Smí se tu kouřit? Får ma- -ö-a----? Får man röka här? F-r m-n r-k- h-r- ----------------- Får man röka här? 0
Lze platit kreditní kartou? Får-man --ta-a -ed---n--k---? Får man betala med kontokort? F-r m-n b-t-l- m-d k-n-o-o-t- ----------------------------- Får man betala med kontokort? 0
Lze platit šekem? F-r--------a-- -e---he-k? Får man betala med check? F-r m-n b-t-l- m-d c-e-k- ------------------------- Får man betala med check? 0
Lze platit hotově? Får-----b--a----al----nt-n-? Får man bara betala kontant? F-r m-n b-r- b-t-l- k-n-a-t- ---------------------------- Får man bara betala kontant? 0
Mohu si zatelefonovat? Kan -a---å----ga-h--? Kan jag få ringa här? K-n j-g f- r-n-a h-r- --------------------- Kan jag få ringa här? 0
Mohu se na něco zeptat? Få----g ba-a fråga-om något? Får jag bara fråga om något? F-r j-g b-r- f-å-a o- n-g-t- ---------------------------- Får jag bara fråga om något? 0
Mohu něco říci? F---j-- -ara-s----nå--t? Får jag bara säga något? F-r j-g b-r- s-g- n-g-t- ------------------------ Får jag bara säga något? 0
On nesmí spát v parku. Han får in-e --va-i ----en. Han får inte sova i parken. H-n f-r i-t- s-v- i p-r-e-. --------------------------- Han får inte sova i parken. 0
On nesmí spát v autě. Ha- få- --te s----i-bi---. Han får inte sova i bilen. H-n f-r i-t- s-v- i b-l-n- -------------------------- Han får inte sova i bilen. 0
On nesmí spát na nádraží. Han-få- int- --va -å-s-at--n--. Han får inte sova på stationen. H-n f-r i-t- s-v- p- s-a-i-n-n- ------------------------------- Han får inte sova på stationen. 0
Můžeme se posadit? F----i -a p-ats? Får vi ta plats? F-r v- t- p-a-s- ---------------- Får vi ta plats? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? K-n----f- -e-y-? Kan vi få menyn? K-n v- f- m-n-n- ---------------- Kan vi få menyn? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? F-r -- -eta---var---r-s-g? Får vi betala var för sig? F-r v- b-t-l- v-r f-r s-g- -------------------------- Får vi betala var för sig? 0

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!