Konverzační příručka

cs smět něco   »   ro „a avea voie” ceva

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [şaptezeci şi trei]

„a avea voie” ceva

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Ai vo-e -ă -on---i-d-ja? A_ v___ s_ c______ d____ A- v-i- s- c-n-u-i d-j-? ------------------------ Ai voie să conduci deja? 0
Smíš už pít alkohol? A- --i- -- -----ej---l-ool? A_ v___ s_ b__ d___ a______ A- v-i- s- b-i d-j- a-c-o-? --------------------------- Ai voie să bei deja alcool? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Ai-v--e-s- c-lă-o--ş-----ja-si---r-î- --răi-ă-a-e? A_ v___ s_ c__________ d___ s_____ î_ s___________ A- v-i- s- c-l-t-r-ş-i d-j- s-n-u- î- s-r-i-ă-a-e- -------------------------------------------------- Ai voie să călătoreşti deja singur în străinătate? 0
smět a a-----o-e a a___ v___ a a-e- v-i- ----------- a avea voie 0
Smíme tady kouřit? Av-----ie-să-----m a-ci? A___ v___ s_ f____ a____ A-e- v-i- s- f-m-m a-c-? ------------------------ Avem voie să fumăm aici? 0
Smí se tu kouřit? S- p--te--uma --ci? S_ p____ f___ a____ S- p-a-e f-m- a-c-? ------------------- Se poate fuma aici? 0
Lze platit kreditní kartou? Se--oate----ti-----a--- d---r-di-? S_ p____ p____ c_ c____ d_ c______ S- p-a-e p-ă-i c- c-r-e d- c-e-i-? ---------------------------------- Se poate plăti cu carte de credit? 0
Lze platit šekem? S- poat--p--ti -- cec? S_ p____ p____ c_ c___ S- p-a-e p-ă-i c- c-c- ---------------------- Se poate plăti cu cec? 0
Lze platit hotově? S---oat- -l-ti-nu--- cash? S_ p____ p____ n____ c____ S- p-a-e p-ă-i n-m-i c-s-? -------------------------- Se poate plăti numai cash? 0
Mohu si zatelefonovat? A--v-i- s--d-u -i--u-un--e-----? A_ v___ s_ d__ ş_ e_ u_ t_______ A- v-i- s- d-u ş- e- u- t-l-f-n- -------------------------------- Am voie să dau şi eu un telefon? 0
Mohu se na něco zeptat? Am -o----- --t-e- şi--u-cev-? A_ v___ s_ î_____ ş_ e_ c____ A- v-i- s- î-t-e- ş- e- c-v-? ----------------------------- Am voie să întreb şi eu ceva? 0
Mohu něco říci? A--v-i- s--s--- ş--eu ce-a? A_ v___ s_ s___ ş_ e_ c____ A- v-i- s- s-u- ş- e- c-v-? --------------------------- Am voie să spun şi eu ceva? 0
On nesmí spát v parku. Nu a-- --i- s---o-r-ă-----arc. N_ a__ v___ s_ d_____ î_ p____ N- a-e v-i- s- d-a-m- î- p-r-. ------------------------------ Nu are voie să doarmă în parc. 0
On nesmí spát v autě. Nu ar- -oi---- d-a-m- în----in-. N_ a__ v___ s_ d_____ î_ m______ N- a-e v-i- s- d-a-m- î- m-ş-n-. -------------------------------- Nu are voie să doarmă în maşină. 0
On nesmí spát na nádraží. Nu a---voie-să-d----ă--n--ară. N_ a__ v___ s_ d_____ î_ g____ N- a-e v-i- s- d-a-m- î- g-r-. ------------------------------ Nu are voie să doarmă în gară. 0
Můžeme se posadit? Pu-e- lu- l--? P____ l__ l___ P-t-m l-a l-c- -------------- Putem lua loc? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? N----ţi vă r--ăm-m---u-? N_ d___ v_ r____ m______ N- d-ţ- v- r-g-m m-n-u-? ------------------------ Ne daţi vă rugăm meniul? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? Pu-em -lăti-sepa---? P____ p____ s_______ P-t-m p-ă-i s-p-r-t- -------------------- Putem plăti separat? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + rumunština (1-100) MP3 rumunština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!