Konverzační příručka

cs smět něco   »   et midagi tohtima

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [seitsekümmend kolm]

midagi tohtima

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? T-h---sa ju-a ---o-a--õ-ta? T____ s_ j___ a_____ s_____ T-h-d s- j-b- a-t-g- s-i-a- --------------------------- Tohid sa juba autoga sõita? 0
Smíš už pít alkohol? Tohid ---jub- -l-oholi---ua? T____ s_ j___ a_______ j____ T-h-d s- j-b- a-k-h-l- j-u-? ---------------------------- Tohid sa juba alkoholi juua? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Toh-d----ju-- ---i --lis--ale -õit-? T____ s_ j___ ü___ v_________ s_____ T-h-d s- j-b- ü-s- v-l-s-a-l- s-i-a- ------------------------------------ Tohid sa juba üksi välismaale sõita? 0
smět t-----a t______ t-h-i-a ------- tohtima 0
Smíme tady kouřit? To-i----e-s--- -uit--ta-a? T_____ m_ s___ s__________ T-h-m- m- s-i- s-i-s-t-d-? -------------------------- Tohime me siin suitsetada? 0
Smí se tu kouřit? T--i- --in-s-i-s----a? T____ s___ s__________ T-h-b s-i- s-i-s-t-d-? ---------------------- Tohib siin suitsetada? 0
Lze platit kreditní kartou? T-hi--s-------d-i---a-di-- m-----? T____ s___ k______________ m______ T-h-b s-i- k-e-i-t-a-r-i-a m-k-t-? ---------------------------------- Tohib siin krediitkaardiga maksta? 0
Lze platit šekem? To--b --i--tš----- ma--t-? T____ s___ t______ m______ T-h-b s-i- t-e-i-a m-k-t-? -------------------------- Tohib siin tšekiga maksta? 0
Lze platit hotově? T---b-si---ain-l- -ular--a- maks-a? T____ s___ a_____ s________ m______ T-h-b s-i- a-n-l- s-l-r-h-s m-k-t-? ----------------------------------- Tohib siin ainult sularahas maksta? 0
Mohu si zatelefonovat? Toh----a---t--l he----ad-? T____ m_ h_____ h_________ T-h-n m- h-t-e- h-l-s-a-a- -------------------------- Tohin ma hetkel helistada? 0
Mohu se na něco zeptat? T-h---m---et----mi--gi --sid-? T____ m_ h_____ m_____ k______ T-h-n m- h-t-e- m-d-g- k-s-d-? ------------------------------ Tohin ma hetkel midagi küsida? 0
Mohu něco říci? T--i--ma -et--l--------ö--d-? T____ m_ h_____ m_____ ö_____ T-h-n m- h-t-e- m-d-g- ö-l-a- ----------------------------- Tohin ma hetkel midagi öelda? 0
On nesmí spát v parku. T-----t--- p--gi- ---ad-. T_ e_ t___ p_____ m______ T- e- t-h- p-r-i- m-g-d-. ------------------------- Ta ei tohi pargis magada. 0
On nesmí spát v autě. Ta-ei----- au-o---ag---. T_ e_ t___ a____ m______ T- e- t-h- a-t-s m-g-d-. ------------------------ Ta ei tohi autos magada. 0
On nesmí spát na nádraží. T- -i to-- r-ngijaamas ma--d-. T_ e_ t___ r__________ m______ T- e- t-h- r-n-i-a-m-s m-g-d-. ------------------------------ Ta ei tohi rongijaamas magada. 0
Můžeme se posadit? To-i-e me --t---? T_____ m_ i______ T-h-m- m- i-t-d-? ----------------- Tohime me istuda? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? To-ime me me--üd-s--da? T_____ m_ m_____ s_____ T-h-m- m- m-n-ü- s-a-a- ----------------------- Tohime me menüüd saada? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? To-i----e---a--- m-k---? T_____ m_ e_____ m______ T-h-m- m- e-a-d- m-k-t-? ------------------------ Tohime me eraldi maksta? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!