Konverzační příručka

cs smět něco   »   he ‫מותר משהו ‬

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

‫73 [שבעים ושלוש]‬

73 [shiv\'im w\'shalosh]

‫מותר משהו ‬

[mutar mashehu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? ‫כ-ר--ו---ל- ----- -מ----ת-‬ ‫___ מ___ ל_ ל____ ב________ ‫-ב- מ-ת- ל- ל-ה-ג ב-כ-נ-ת-‬ ---------------------------- ‫כבר מותר לך לנהוג במכונית?‬ 0
kva- m-tar lekha/-a-h li--o---amek-o-it? k___ m____ l_________ l_____ b__________ k-a- m-t-r l-k-a-l-k- l-n-o- b-m-k-o-i-? ---------------------------------------- kvar mutar lekha/lakh linhog bamekhonit?
Smíš už pít alkohol? ‫כ----ות--לך------ אל-----?‬ ‫___ מ___ ל_ ל____ א________ ‫-ב- מ-ת- ל- ל-ת-ת א-כ-ה-ל-‬ ---------------------------- ‫כבר מותר לך לשתות אלכוהול?‬ 0
kva- muta- l-k----ak- l--hto- a-k-hol? k___ m____ l_________ l______ a_______ k-a- m-t-r l-k-a-l-k- l-s-t-t a-k-h-l- -------------------------------------- kvar mutar lekha/lakh lishtot alkohol?
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? ‫--ר---תר-ל- --ס-ע ל-----ול?‬ ‫___ מ___ ל_ ל____ ל__ ל_____ ‫-ב- מ-ת- ל- ל-ס-ע ל-ד ל-ו-?- ----------------------------- ‫כבר מותר לך לנסוע לבד לחול?‬ 0
k--r-m--a--l-kh-/l-kh--inso’a l--a------l? k___ m____ l_________ l______ l____ l_____ k-a- m-t-r l-k-a-l-k- l-n-o-a l-v-d l-x-l- ------------------------------------------ kvar mutar lekha/lakh linso’a levad lexul?
smět ‫מו-ר‬ ‫_____ ‫-ו-ר- ------ ‫מותר‬ 0
mu-ar m____ m-t-r ----- mutar
Smíme tady kouřit? ‫-ות- לנ---עש- ---?‬ ‫____ ל__ ל___ כ____ ‫-ו-ר ל-ו ל-ש- כ-ן-‬ -------------------- ‫מותר לנו לעשן כאן?‬ 0
m--ar lan- le'--h-n ka-n? m____ l___ l_______ k____ m-t-r l-n- l-'-s-e- k-'-? ------------------------- mutar lanu le'ashen ka'n?
Smí se tu kouřit? ‫מ-----עשן-כאן?‬ ‫____ ל___ כ____ ‫-ו-ר ל-ש- כ-ן-‬ ---------------- ‫מותר לעשן כאן?‬ 0
muta- ----sh-- ka'-? m____ l_______ k____ m-t-r l-'-s-e- k-'-? -------------------- mutar le'ashen ka'n?
Lze platit kreditní kartou? ‫-פ-ר --לם----ט-- א-ראי?‬ ‫____ ל___ ב_____ א______ ‫-פ-ר ל-ל- ב-ר-י- א-ר-י-‬ ------------------------- ‫אפשר לשלם בכרטיס אשראי?‬ 0
e--ha----shale- -eka-t---ashr-'-? e_____ l_______ b_______ a_______ e-s-a- l-s-a-e- b-k-r-i- a-h-a-i- --------------------------------- efshar leshalem bekartis ashra'i?
Lze platit šekem? ‫--ש- --לם בצ’--‬ ‫____ ל___ ב_____ ‫-פ-ר ל-ל- ב-’-?- ----------------- ‫אפשר לשלם בצ’ק?‬ 0
efs--r le--a--m--'c-eq? e_____ l_______ b______ e-s-a- l-s-a-e- b-c-e-? ----------------------- efshar leshalem b'cheq?
Lze platit hotově? ‫מ--- -של---מ---- בל-ד?‬ ‫____ ל___ ב_____ ב_____ ‫-ו-ר ל-ל- ב-ז-מ- ב-ב-?- ------------------------ ‫מותר לשלם במזומן בלבד?‬ 0
m-t-r----halem --m-u--n-b-l-a-? m____ l_______ b_______ b______ m-t-r l-s-a-e- b-m-u-a- b-l-a-? ------------------------------- mutar leshalem bimzuman bilvad?
Mohu si zatelefonovat? ‫מ-ת- -- -----?‬ ‫____ ל_ ל______ ‫-ו-ר ל- ל-ל-ן-‬ ---------------- ‫מותר לי לטלפן?‬ 0
mutar li l-ta-pen? m____ l_ l________ m-t-r l- l-t-l-e-? ------------------ mutar li letalpen?
Mohu se na něco zeptat? ‫א-שר-ל-או--מש-ו?‬ ‫____ ל____ מ_____ ‫-פ-ר ל-א-ל מ-ה-?- ------------------ ‫אפשר לשאול משהו?‬ 0
e-sh-r li-h'o- -as--h-? e_____ l______ m_______ e-s-a- l-s-'-l m-s-e-u- ----------------------- efshar lish'ol mashehu?
Mohu něco říci? ‫-פשר-לו---מש-ו-‬ ‫____ ל___ מ_____ ‫-פ-ר ל-מ- מ-ה-?- ----------------- ‫אפשר לומר משהו?‬ 0
ef--a- -om-r m-sheh-? e_____ l____ m_______ e-s-a- l-m-r m-s-e-u- --------------------- efshar lomar mashehu?
On nesmí spát v parku. ‫אס---לו--י-ו--בפ-ר--‬ ‫____ ל_ ל____ ב______ ‫-ס-ר ל- ל-ש-ן ב-א-ק-‬ ---------------------- ‫אסור לו לישון בפארק.‬ 0
asu--------h-- bap----. a___ l_ l_____ b_______ a-u- l- l-s-o- b-p-'-q- ----------------------- asur lo lishon bapa'rq.
On nesmí spát v autě. ‫אסו-----ליש---במכ-נ---‬ ‫____ ל_ ל____ ב________ ‫-ס-ר ל- ל-ש-ן ב-כ-נ-ת-‬ ------------------------ ‫אסור לו לישון במכונית.‬ 0
a--r-lo -is--n ---e--on-t. a___ l_ l_____ b__________ a-u- l- l-s-o- b-m-k-o-i-. -------------------------- asur lo lishon bamekhonit.
On nesmí spát na nádraží. ‫א-ו--ל---י--ן בת--ת ה--בת-‬ ‫____ ל_ ל____ ב____ ה______ ‫-ס-ר ל- ל-ש-ן ב-ח-ת ה-כ-ת-‬ ---------------------------- ‫אסור לו לישון בתחנת הרכבת.‬ 0
asu-------sh-n --t---n-- -a--k--et. a___ l_ l_____ b________ h_________ a-u- l- l-s-o- b-t-x-n-t h-r-k-v-t- ----------------------------------- asur lo lishon betaxanat harakevet.
Můžeme se posadit? ‫--ח-- ---ל-- לשבת-‬ ‫_____ י_____ ל_____ ‫-נ-נ- י-ו-י- ל-ב-?- -------------------- ‫אנחנו יכולים לשבת?‬ 0
a-a--u -'--ol-- las-ev--? a_____ y_______ l________ a-a-n- y-k-o-i- l-s-e-e-? ------------------------- anaxnu y'kholim lashevet?
Můžeme dostat jídelní lístek? ‫-פשר -קב-----הת-רי--‬ ‫____ ל___ א_ ה_______ ‫-פ-ר ל-ב- א- ה-פ-י-?- ---------------------- ‫אפשר לקבל את התפריט?‬ 0
ef--a- --q--el-e---------t? e_____ l______ e_ h________ e-s-a- l-q-b-l e- h-t-f-i-? --------------------------- efshar leqabel et hatafrit?
Můžeme zaplatit zvlášť? ‫א--ר ל-לם ב-פר-?‬ ‫____ ל___ ב______ ‫-פ-ר ל-ל- ב-פ-ד-‬ ------------------ ‫אפשר לשלם בנפרד?‬ 0
efsh-r-l---a-e- -e---ra-? e_____ l_______ b________ e-s-a- l-s-a-e- b-n-f-a-? ------------------------- efshar leshalem benifrad?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + hebrejština (1-100) MP3 hebrejština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!