Konverzační příručka

cs Části těla   »   nn Kroppsdelar

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [femtiåtte]

Kroppsdelar

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Nakreslím muže. Eg --i-na--e-- ma--. E_ t______ e__ m____ E- t-i-n-r e-n m-n-. -------------------- Eg teiknar ein mann. 0
Nejdříve hlavu. Fyr-t--ovud-t. F____ h_______ F-r-t h-v-d-t- -------------- Fyrst hovudet. 0
Ten muž má na sobě klobouk. M--ne---ar--å --g ein hat-. M_____ h__ p_ s__ e__ h____ M-n-e- h-r p- s-g e-n h-t-. --------------------------- Mannen har på seg ein hatt. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. D--ser ---j--hå--t. D_ s__ i____ h_____ D- s-r i-k-e h-r-t- ------------------- Du ser ikkje håret. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. D- -er --k-e ø--o-h-l-er. D_ s__ i____ ø___ h______ D- s-r i-k-e ø-r- h-l-e-. ------------------------- Du ser ikkje øyro heller. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. Du -e- i-kj- ---g-n -el---. D_ s__ i____ r_____ h______ D- s-r i-k-e r-g-e- h-l-e-. --------------------------- Du ser ikkje ryggen heller. 0
Nakreslím mu oči a ústa. Eg--e-k--r -u-- -g mun--n. E_ t______ a___ o_ m______ E- t-i-n-r a-g- o- m-n-e-. -------------------------- Eg teiknar augo og munnen. 0
Ten muž tančí a směje se. M--nen d-nsa- -- -e-. M_____ d_____ o_ l___ M-n-e- d-n-a- o- l-r- --------------------- Mannen dansar og ler. 0
Ten muž má dlouhý nos. M-nn-- -a- l--- n--e. M_____ h__ l___ n____ M-n-e- h-r l-n- n-s-. --------------------- Mannen har lang nase. 0
V rukou drží hůl. Ha---a- -in stok- i h-nd-. H__ h__ e__ s____ i h_____ H-n h-r e-n s-o-k i h-n-a- -------------------------- Han har ein stokk i handa. 0
Kolem krku má také šálu. H-- ------ e-t-skj-rf-----t-halse-. H__ h__ ò_ e__ s_____ r____ h______ H-n h-r ò- e-t s-j-r- r-n-t h-l-e-. ----------------------------------- Han har òg eit skjerf rundt halsen. 0
Je zima a je chladno. D-t--- -i-t--- -g d-- er--al--. D__ e_ v______ o_ d__ e_ k_____ D-t e- v-n-e-, o- d-t e- k-l-t- ------------------------------- Det er vinter, og det er kaldt. 0
Jeho paže jsou silné. A----e -- -----ige. A_____ e_ k________ A-m-n- e- k-a-t-g-. ------------------- Armane er kraftige. 0
I jeho nohy jsou silné. B--na -- -g ---ft--e. B____ e_ ò_ k________ B-i-a e- ò- k-a-t-g-. --------------------- Beina er òg kraftige. 0
Ten muž je ze sněhu. Man-en--r av -nø. M_____ e_ a_ s___ M-n-e- e- a- s-ø- ----------------- Mannen er av snø. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Ha- -ar--ng--buk-e på -eg,--- -ngen-fra--. H__ h__ i___ b____ p_ s___ o_ i____ f_____ H-n h-r i-g- b-k-e p- s-g- o- i-g-n f-a-k- ------------------------------------------ Han har inga bukse på seg, og ingen frakk. 0
Ale nemrzne. M-n---nnen f--s-i---e. M__ m_____ f___ i_____ M-n m-n-e- f-y- i-k-e- ---------------------- Men mannen frys ikkje. 0
Je to sněhulák. Det-e- ein---ø-a-n. D__ e_ e__ s_______ D-t e- e-n s-ø-a-n- ------------------- Det er ein snømann. 0

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...