Konverzační příručka

cs Na nádraží   »   nn På togstatsjonen

33 [třicet tři]

Na nádraží

Na nádraží

33 [trettitre]

På togstatsjonen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Kdy jede příští vlak do Berlína? N-r g-- ne-te-t-- -il B-rl--? N__ g__ n____ t__ t__ B______ N-r g-r n-s-e t-g t-l B-r-i-? ----------------------------- Når går neste tog til Berlin? 0
Kdy jede příští vlak do Paříže? Når g-- n---- -o- t-l-P--is? N__ g__ n____ t__ t__ P_____ N-r g-r n-s-e t-g t-l P-r-s- ---------------------------- Når går neste tog til Paris? 0
Kdy jede příští vlak do Londýna? Når -å- nest- to--til-----o-? N__ g__ n____ t__ t__ L______ N-r g-r n-s-e t-g t-l L-n-o-? ----------------------------- Når går neste tog til London? 0
V kolik hodin jede vlak do Varšavy? Nå--gå- t--e- --l --rs-w-? N__ g__ t____ t__ W_______ N-r g-r t-g-t t-l W-r-a-a- -------------------------- Når går toget til Warsawa? 0
V kolik hodin jede vlak do Stockholmu? N-- --r-t-ge- ti---to-k-o--? N__ g__ t____ t__ S_________ N-r g-r t-g-t t-l S-o-k-o-m- ---------------------------- Når går toget til Stockholm? 0
V kolik hodin jede vlak do Budapešti? Nå- --- t-g---til Bud-pe-t? N__ g__ t____ t__ B________ N-r g-r t-g-t t-l B-d-p-s-? --------------------------- Når går toget til Budapest? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Madridu. Ein---ll--t--il --dr--- t--k. E__ b______ t__ M______ t____ E-n b-l-e-t t-l M-d-i-, t-k-. ----------------------------- Ein billett til Madrid, takk. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Prahy. Ei--b--lett-t-- ---h-,--a-k. E__ b______ t__ P_____ t____ E-n b-l-e-t t-l P-a-a- t-k-. ---------------------------- Ein billett til Praha, takk. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bernu. E-n-bill-tt -i---ern---a--. E__ b______ t__ B____ t____ E-n b-l-e-t t-l B-r-, t-k-. --------------------------- Ein billett til Bern, takk. 0
Kdy přijede vlak do Vídně? N-r -je-----et-----W---? N__ k___ t____ t__ W____ N-r k-e- t-g-t t-l W-e-? ------------------------ Når kjem toget til Wien? 0
Kdy přijede vlak do Moskvy? N-- k--- to--t t------k--? N__ k___ t____ t__ M______ N-r k-e- t-g-t t-l M-s-v-? -------------------------- Når kjem toget til Moskva? 0
Kdy přijede vlak do Amsterdamu? N----jem -og---t---A--te----? N__ k___ t____ t__ A_________ N-r k-e- t-g-t t-l A-s-e-d-m- ----------------------------- Når kjem toget til Amsterdam? 0
Budu muset přestupovat? Må-e- b--- tog? M_ e_ b___ t___ M- e- b-t- t-g- --------------- Må eg byte tog? 0
Z kterého nástupiště jede ten vlak? Kv- -p---går -o-et frå? K__ s___ g__ t____ f___ K-a s-o- g-r t-g-t f-å- ----------------------- Kva spor går toget frå? 0
Je v tom vlaku spací vůz? Er det so-evogn ---t----? E_ d__ s_______ p_ t_____ E- d-t s-v-v-g- p- t-g-t- ------------------------- Er det sovevogn på toget? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bruselu. Eg-vi- -a e-- e--v-----ll-tt -il B------. E_ v__ h_ e__ e_____________ t__ B_______ E- v-l h- e-n e-n-e-s-i-l-t- t-l B-ü-s-l- ----------------------------------------- Eg vil ha ein einvegsbillett til Brüssel. 0
Chtěl / chtěla bych zpáteční jízdenku do Kodaně. Eg-vi--k-ø-e -e-u-b---et--ti- --b-nh-v-. E_ v__ k____ r___________ t__ K_________ E- v-l k-ø-e r-t-r-i-l-t- t-l K-b-n-a-n- ---------------------------------------- Eg vil kjøpe returbillett til København. 0
Kolik stojí lůžko ve spacím voze? Kva---st------ --as- - sov--ogn-? K__ k_____ e__ p____ i s_________ K-a k-s-a- e-n p-a-s i s-v-v-g-a- --------------------------------- Kva kostar ein plass i sovevogna? 0

Jazyková změna

Svět, ve kterém žijeme, se každý den mění. Stagnovat tedy nemůže ani náš jazyk. Vyvíjí se s námi, je dynamický. Tato změna se může týkat všech oblastí jazyka. To znamená, že se může vztahovat k různým aspektům. Fonologická změna se týká zvukového systému jazyka. Při sémantické změně se mění význam slov. Lexikální změna mění slovní zásobu. Gramatická změna mění gramatické struktury. Důvody jazykových změn jsou různé. Často jsou to ekonomické důvody. Mluvčí nebo pisatelé chtějí ušetřit čas a námahu. Svůj jazyk tedy zjednodušují. Jazykovou změnu mohou ovlivnit také inovace. K tomu například dochází, když vynalezneme nové věci. Ty potřebují jméno, vznikají tedy nová slova. Většinou není jazyková změna plánovaná. Jedná se o přirozený proces a dochází k ní automaticky. Mluvčí však mohou svůj jazyk měnit i vědomě. To dělají tehdy, když chtějí dosáhnout určitého účinku. Jazykovou změnu podporuje také vliv cizích jazyků. Je to zřejmé zejména v čase globalizace. Především angličtina ovlivňuje jiné jazyky. Téměř v každém jazyce dnes najdeme anglická slova. Nazýváme je anglicismy. Změna jazyků je podrobována kritice nebo obavám již od antiky. Přitom jde o pozitivní jev. Neboť dokazuje, že náš jazyk je živý stejně jako my!