Konverzační příručka

cs Sport   »   nn Idrett

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [førtini / ni og førti]

Idrett

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Sportuješ? Dr-v d----d-spor-? D___ d_ m__ s_____ D-i- d- m-d s-o-t- ------------------ Driv du med sport? 0
Ano, potřebuji pohyb. J-, -- må---r- p--me-. J__ e_ m_ r___ p_ m___ J-, e- m- r-r- p- m-g- ---------------------- Ja, eg må røre på meg. 0
Jsem členem sportovního klubu. Eg e--m---i---t i-r-t--la-. E_ e_ m__ i e__ i__________ E- e- m-d i e-t i-r-t-s-a-. --------------------------- Eg er med i eit idrettslag. 0
Hrajeme fotbal. Vi--pelar ---b---. V_ s_____ f_______ V- s-e-a- f-t-a-l- ------------------ Vi spelar fotball. 0
Někdy plaveme. Av o--ti--s-øm-e--v-. A_ o_ t__ s______ v__ A- o- t-l s-ø-m-r v-. --------------------- Av og til svømmer vi. 0
Nebo jezdíme na kole. El-er -i-----a-. E____ v_ s______ E-l-r v- s-k-a-. ---------------- Eller vi syklar. 0
V našem městě je fotbalový stadión. I b-e- v-- ---d-t-e-- f-t--l-s--d-o-. I b___ v__ e_ d__ e__ f______________ I b-e- v-r e- d-t e-n f-t-a-l-t-d-o-. ------------------------------------- I byen vår er det ein fotballstadion. 0
Je tam i plovárna se saunou. De- -r ein--vømme---l --d --ds--v--òg. D__ e_ e__ s_________ m__ b_______ ò__ D-t e- e-n s-ø-m-h-l- m-d b-d-t-v- ò-. -------------------------------------- Det er ein svømmehall med badstove òg. 0
A je tam také golfové hřiště. Og d-t-er--i----l-bane. O_ d__ e_ e__ g________ O- d-t e- e-n g-l-b-n-. ----------------------- Og det er ein golfbane. 0
Co je v televizi? K---e- d----å --? K__ e_ d__ p_ T__ K-a e- d-t p- T-? ----------------- Kva er det på TV? 0
Teď dávají fotbal. D-t--- ---b--lk--- ---t-no. D__ e_ f__________ n___ n__ D-t e- f-t-a-l-a-p n-t- n-. --------------------------- Det er fotballkamp nett no. 0
Německo hraje proti Anglii. Det -y-ke lag-t-s-ela----- --t-en----k-. D__ t____ l____ s_____ m__ d__ e________ D-t t-s-e l-g-t s-e-a- m-t d-t e-g-l-k-. ---------------------------------------- Det tyske laget spelar mot det engelske. 0
Kdo vyhrává? Kv-n--inn? K___ v____ K-e- v-n-? ---------- Kven vinn? 0
Nemám tušení. E- a--r i----. E_ a___ i_____ E- a-a- i-k-e- -------------- Eg anar ikkje. 0
Teď je to nerozhodně. D-t-e--uavgj--t -k--r-- -o. D__ e_ u_______ a______ n__ D-t e- u-v-j-r- a-k-r-t n-. --------------------------- Det er uavgjort akkurat no. 0
Rozhodčí je z Belgie. D-m----- -- fr- -e---a. D_______ e_ f__ B______ D-m-a-e- e- f-å B-l-i-. ----------------------- Dommaren er frå Belgia. 0
Teď se bude kopat penalta. N---r-d-- -lle-e-m--e-. N_ e_ d__ e____________ N- e- d-t e-l-v---e-e-. ----------------------- No er det elleve-meter. 0
Gól! Jedna nula! M-l--E----u-l! M___ E________ M-l- E-n-n-l-! -------------- Mål! Ein-null! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + nynorsk (1-100) MP3 nynorsk (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…