Konverzační příručka

cs Úklid   »   nn Husvask

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [atten]

Husvask

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Dnes je sobota. I-d-g -- -et laur---. I d__ e_ d__ l_______ I d-g e- d-t l-u-d-g- --------------------- I dag er det laurdag. 0
Dnes máme čas. I dag h-r-vi t--. I d__ h__ v_ t___ I d-g h-r v- t-d- ----------------- I dag har vi tid. 0
Dnes uklidíme byt. I ----vas--- ---hu-e-. I d__ v_____ v_ h_____ I d-g v-s-a- v- h-s-t- ---------------------- I dag vaskar vi huset. 0
Já uklidím koupelnu. E--vask---b--e-. E_ v_____ b_____ E- v-s-a- b-d-t- ---------------- Eg vaskar badet. 0
Můj manžel umyje auto. M-n--n m-- -a--a--b-le-. M_____ m__ v_____ b_____ M-n-e- m-n v-s-a- b-l-n- ------------------------ Mannen min vaskar bilen. 0
Děti umyjí kola. U------v-s--r --k--n-. U_____ v_____ s_______ U-g-n- v-s-a- s-k-a-e- ---------------------- Ungane vaskar syklane. 0
Babička zalije květiny. Be-t-m-r va--ar blom--e. B_______ v_____ b_______ B-s-e-o- v-t-a- b-o-a-e- ------------------------ Bestemor vatnar blomane. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. Ung-n- -y--ar--å-r--m-------. U_____ r_____ p_ r_____ s____ U-g-n- r-d-a- p- r-m-e- s-t-. ----------------------------- Ungane ryddar på rommet sitt. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Man--n mi--rydda- -kriv-bo-de- s-t-. M_____ m__ r_____ s___________ s____ M-n-e- m-n r-d-a- s-r-v-b-r-e- s-t-. ------------------------------------ Mannen min ryddar skrivebordet sitt. 0
Dám prádlo do pračky. Eg-put--r-kles----en--n--i---ske--s---a. E_ p_____ k_________ i__ i v____________ E- p-t-a- k-e-v-s-e- i-n i v-s-e-a-k-n-. ---------------------------------------- Eg puttar klesvasken inn i vaskemaskina. 0
Pověsím prádlo. E--h---e- --p -l---. E_ h_____ o__ k_____ E- h-n-e- o-p k-e-e- -------------------- Eg henger opp klede. 0
Vyžehlím prádlo. E---tr-k tøy. E_ s____ t___ E- s-r-k t-y- ------------- Eg stryk tøy. 0
Okna jsou špinavá. G---a -----it-e. G____ e_ s______ G-a-a e- s-i-n-. ---------------- Glasa er skitne. 0
Podlaha je špinavá. Gol--- ---s-i-e. G_____ e_ s_____ G-l-e- e- s-i-e- ---------------- Golvet er skite. 0
Nádobí je špinavé. Op-a--e--er sk-ten. O_______ e_ s______ O-v-s-e- e- s-i-e-. ------------------- Opvasken er skiten. 0
Kdo umyje okna? K-e- -a-----gl--a? K___ v_____ g_____ K-e- v-s-a- g-a-a- ------------------ Kven vaskar glasa? 0
Kdo vyluxuje? Kv-n-s---sy-? K___ s_______ K-e- s-ø-s-g- ------------- Kven støvsyg? 0
Kdo umyje nádobí? K-e---ek---pv-ske-? K___ t__ o_________ K-e- t-k o-p-a-k-n- ------------------- Kven tek oppvasken? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .