Konverzační příručka

cs U lékaře   »   nn Hjå legen

57 [padesát sedm]

U lékaře

U lékaře

57 [femtisju / sju og femti]

Hjå legen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Jsem objednaný / objednaná k lékaři. Eg-har----e hjå-l-ge-. E_ h__ t___ h__ l_____ E- h-r t-m- h-å l-g-n- ---------------------- Eg har time hjå legen. 0
Jsem objednaný / objednaná na deset hodin. Eg -ar ti-e ------ t-. E_ h__ t___ k_____ t__ E- h-r t-m- k-o-k- t-. ---------------------- Eg har time klokka ti. 0
Jak se jmenujete? K---er ------ ditt? K__ e_ n_____ d____ K-a e- n-m-e- d-t-? ------------------- Kva er namnet ditt? 0
Prosím posaďte se v čekárně. Se----g-p- ---te-omme-- ---d- -nill. S__ d__ p_ v___________ e_ d_ s_____ S-t d-g p- v-n-e-o-m-t- e- d- s-i-l- ------------------------------------ Set deg på venterommet, er du snill. 0
Pan doktor přijde hned. L-gen kje-------. L____ k___ s_____ L-g-n k-e- s-a-t- ----------------- Legen kjem snart. 0
U které pojišťovny jste pojištěn / pojištěna? Kvar--r -u -or-i---? K___ e_ d_ f________ K-a- e- d- f-r-i-r-? -------------------- Kvar er du forsikra? 0
Co pro Vás mohu udělat? K----an-e- hj---- de--m--? K__ k__ e_ h_____ d__ m___ K-a k-n e- h-e-p- d-g m-d- -------------------------- Kva kan eg hjelpe deg med? 0
Bolí Vás něco? H-- -------te-? H__ d_ s_______ H-r d- s-e-t-r- --------------- Har du smerter? 0
Kde to bolí? K-a--gj-- det-von-t? K___ g___ d__ v_____ K-a- g-e- d-t v-n-t- -------------------- Kvar gjer det vondt? 0
Pořád mě bolí v zádech. E--ha--a-l-i---o--t-i--yg--n. E_ h__ a_____ v____ i r______ E- h-r a-l-i- v-n-t i r-g-e-. ----------------------------- Eg har alltid vondt i ryggen. 0
Často mě bolí hlava. Eg --r----e vond- -----u-et. E_ h__ o___ v____ i h_______ E- h-r o-t- v-n-t i h-v-d-t- ---------------------------- Eg har ofte vondt i hovudet. 0
Někdy mě bolí břicho. E- --- -- -g ti- --ndt---mag--. E_ h__ a_ o_ t__ v____ i m_____ E- h-r a- o- t-l v-n-t i m-g-n- ------------------------------- Eg har av og til vondt i magen. 0
Prosím svlékněte se do pasu! K-n du ta--v -eg på---e-kr-----? K__ d_ t_ a_ d__ p_ o___________ K-n d- t- a- d-g p- o-e-k-o-p-n- -------------------------------- Kan du ta av deg på overkroppen? 0
Lehnite si prosím na lůžko! L--- d-g--- b-n-e-,--- d- s-il-. L___ d__ p_ b______ e_ d_ s_____ L-g- d-g p- b-n-e-, e- d- s-i-l- -------------------------------- Legg deg på benken, er du snill. 0
Váš krevní tlak je v pořádku. B-o--r-k-e--e--i-orden. B__________ e_ i o_____ B-o-t-y-k-t e- i o-d-n- ----------------------- Blodtrykket er i orden. 0
Dám Vám injekci. E---je--de---- s-r-y--. E_ g___ d__ e_ s_______ E- g-e- d-g e- s-r-y-e- ----------------------- Eg gjev deg ei sprøyte. 0
Předepíšu Vám léky. Eg g--v---- ta--et-a-. E_ g___ d__ t_________ E- g-e- d-g t-b-e-t-r- ---------------------- Eg gjev deg tablettar. 0
Dám Vám recept pro lékárnu. Eg g--v-d-g ei--r-s--- til-apot-ket. E_ g___ d__ e__ r_____ t__ a________ E- g-e- d-g e-n r-s-p- t-l a-o-e-e-. ------------------------------------ Eg gjev deg ein resept til apoteket. 0

Dlouhá slova, krátká slova

Délka slova závisí na jeho informačním obsahu. To bylo dokázáno v jedné americké studii. Vědci zkoumali slova z deseti evropských jazyků. To vše za pomoci počítače. Počítačový program analyzoval různá slova. Přitom vypočítal informační obsah pomocí vzorce. Výsledky byly jasné. Čím je slovo kratší, tím méně informací obsahuje. Zajímavé je, že používáme krátká slova častěji než ta dlouhá. Důvodem může být efektivita řeči. Když mluvíme, soustředíme se na tu nejdůležitější věc. Proto nesmí být slova s málo informacemi příliš dlouhá. To zaručuje, že nestrávíme příliš mnoho času nedůležitými věcmi. Souvislost mezi délkou a obsahem má i jinou výhodu. Zajišťuje, že informační obsah zůstane vždy stejný. To znamená, že za určitou jednotku času řekneme vždy stejné množství informací. Můžeme například použít několik dlouhých slov. Anebo můžeme říci více krátkých slov. Bez ohledu na to, co zvolíme, zůstane informační obsah stejný. Naše řeč má tedy pevný rytmus. Lidé, kteří nás poslouchají, nás stačí lépe sledovat. Kdyby se množství informací stále měnilo, bylo by to špatné. Naši posluchači by nebyli schopni naši řeč dobře vnímat. Porozumění by tak bylo velmi obtížné. Kdo si tedy chce s jinými co nejlépe rozumět, měl by užívat krátká slova. Krátká slova totiž lidé lépe pochopí, než ta dlouhá. Princip je tedy jasný: Keep It Short and Simple! Ve zkratce: KISS!