Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   nn På restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tretti - tredve]

På restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. E---e-l---------du-s-il-. E__ e_______ e_ d_ s_____ E-n e-l-j-s- e- d- s-i-l- ------------------------- Ein eplejus, er du snill. 0
Limonádu, prosím. E-n----s- -r du -nill. E__ b____ e_ d_ s_____ E-n b-u-, e- d- s-i-l- ---------------------- Ein brus, er du snill. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. E-- tom-t---, -- -u-s-ill. E__ t________ e_ d_ s_____ E-n t-m-t-u-, e- d- s-i-l- -------------------------- Ein tomatjus, er du snill. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Eg vi- -----e-h- e-t -las ----v-n. E_ v__ g_____ h_ e__ g___ r_______ E- v-l g-e-n- h- e-t g-a- r-u-v-n- ---------------------------------- Eg vil gjerne ha eit glas raudvin. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Eg-v-l --er-e-ha-e-t-gl-- kv-tv--. E_ v__ g_____ h_ e__ g___ k_______ E- v-l g-e-n- h- e-t g-a- k-i-v-n- ---------------------------------- Eg vil gjerne ha eit glas kvitvin. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. E--v---gj--n--ha ei flask- ---s---n--. E_ v__ g_____ h_ e_ f_____ m__________ E- v-l g-e-n- h- e- f-a-k- m-s-e-a-d-. -------------------------------------- Eg vil gjerne ha ei flaske musserande. 0
Máš rád ryby? L-k-- -----s-? L____ d_ f____ L-k-r d- f-s-? -------------- Likar du fisk? 0
Máš rád hovězí maso? L--a- du---se-jø-? L____ d_ o________ L-k-r d- o-s-k-ø-? ------------------ Likar du oksekjøt? 0
Máš rád vepřové maso? Li-ar--u--v-n? L____ d_ s____ L-k-r d- s-i-? -------------- Likar du svin? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Eg---- -jer-e-h- n-ko u--n--j-t. E_ v__ g_____ h_ n___ u___ k____ E- v-l g-e-n- h- n-k- u-a- k-ø-. -------------------------------- Eg vil gjerne ha noko utan kjøt. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Eg v---gj--ne ha-ei- -rø-s--sre-t. E_ v__ g_____ h_ e__ g____________ E- v-l g-e-n- h- e-n g-ø-s-k-r-t-. ---------------------------------- Eg vil gjerne ha ein grønsaksrett. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. E- -i- g-erne-h- ---- s---i------e---a-g--i-. E_ v__ g_____ h_ n___ s__ i____ t__ l___ t___ E- v-l g-e-n- h- n-k- s-m i-k-e t-k l-n- t-d- --------------------------------------------- Eg vil gjerne ha noko som ikkje tek lang tid. 0
Chcete to s rýží? Vi- d---- -is t--? V__ d_ h_ r__ t___ V-l d- h- r-s t-l- ------------------ Vil du ha ris til? 0
Chcete to s těstovinama? V-l-du -- --s-a t-l? V__ d_ h_ p____ t___ V-l d- h- p-s-a t-l- -------------------- Vil du ha pasta til? 0
Chcete to s bramborami? Vil -u--a---te--r --l? V__ d_ h_ p______ t___ V-l d- h- p-t-t-r t-l- ---------------------- Vil du ha poteter til? 0
To mi nechutná. D-----a-a---kkje-godt. D__ s_____ i____ g____ D-t s-a-a- i-k-e g-d-. ---------------------- Det smakar ikkje godt. 0
To jídlo je studené. Ma--- ----al-. M____ e_ k____ M-t-n e- k-l-. -------------- Maten er kald. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. Det-va----k-e d-t----t-nga. D__ v__ i____ d__ e_ t_____ D-t v-r i-k-e d-t e- t-n-a- --------------------------- Det var ikkje det eg tinga. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + nynorsk (1-100) MP3 nynorsk (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!