Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   nn Spørsmål - fortid 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [åttiseks]

Spørsmål - fortid 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Kva --i-s -ru-te d-? K__ s____ b_____ d__ K-a s-i-s b-u-t- d-? -------------------- Kva slips brukte du? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Kva-b-- --y--e-d-? K__ b__ k_____ d__ K-a b-l k-y-d- d-? ------------------ Kva bil køyrde du? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Kv---vis-a--nn--t---- på? K__ a___ a________ d_ p__ K-a a-i- a-o-n-r-e d- p-? ------------------------- Kva avis abonnerte du på? 0
Koho jste viděl / viděla? K--n så- -u? K___ s__ d__ K-e- s-g d-? ------------ Kven såg du? 0
Koho jste potkal / potkala? Kve---re----du? K___ t_____ d__ K-e- t-e-t- d-? --------------- Kven trefte du? 0
Koho jste poznal / poznala? Kv-- --en-e ---at-? K___ k_____ d_ a___ K-e- k-e-t- d- a-t- ------------------- Kven kjente du att? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Når-s-o-du -p-? N__ s__ d_ o___ N-r s-o d- o-p- --------------- Når sto du opp? 0
Kdy jste začal / začala? Når be-yn-- --? N__ b______ d__ N-r b-g-n-e d-? --------------- Når begynte du? 0
Kdy jste skončil / skončila? Nå--slut-- d-? N__ s_____ d__ N-r s-u-t- d-? -------------- Når slutta du? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Kv--o---akn----? K_____ v____ d__ K-i-o- v-k-a d-? ---------------- Kvifor vakna du? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Kvif-- va-t-du --r-r? K_____ v___ d_ l_____ K-i-o- v-r- d- l-r-r- --------------------- Kvifor vart du lærar? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? K-ifor-----d--d-o-j-? K_____ t__ d_ d______ K-i-o- t-k d- d-o-j-? --------------------- Kvifor tok du drosje? 0
Odkud jste přišel / přišla? Kv-r -o- d- f--? K___ k__ d_ f___ K-a- k-m d- f-å- ---------------- Kvar kom du frå? 0
Kam jste šel / šla? K--r---e-k -u? K___ g____ d__ K-a- g-e-k d-? -------------- Kvar gjekk du? 0
Kde jste byl / byla? K----ha- d- v--e? K___ h__ d_ v____ K-a- h-r d- v-r-? ----------------- Kvar har du vore? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Kven h-----e-d-? K___ h______ d__ K-e- h-e-p-e d-? ---------------- Kven hjelpte du? 0
Komu jsi napsal / napsala? K-en--k-----d--t-l? K___ s_____ d_ t___ K-e- s-r-i- d- t-l- ------------------- Kven skreiv du til? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K--n s--ra --? K___ s____ d__ K-e- s-a-a d-? -------------- Kven svara du? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…