Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   nn På toget

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [trettifire]

På toget

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? E--de-------e- -il--er-in? E_ d____ t____ t__ B______ E- d-t-e t-g-t t-l B-r-i-? -------------------------- Er dette toget til Berlin? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? Nå- g-r t---t? N__ g__ t_____ N-r g-r t-g-t- -------------- Når går toget? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Nå----e--to-et-til Ber-in? N__ k___ t____ t__ B______ N-r k-e- t-g-t t-l B-r-i-? -------------------------- Når kjem toget til Berlin? 0
S dovolením, mohu projít? K-- -g f- ko-e f---i,-er-du snil-? K__ e_ f_ k___ f_____ e_ d_ s_____ K-n e- f- k-m- f-r-i- e- d- s-i-l- ---------------------------------- Kan eg få kome forbi, er du snill? 0
Myslím, že toto je mé místo. E- tr-- --t---er -l-s-e----n. E_ t___ d____ e_ p______ m___ E- t-u- d-t-e e- p-a-s-n m-n- ----------------------------- Eg trur dette er plassen min. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. E--trur d---------pl-s-en-m-n. E_ t___ d_ s__ p_ p______ m___ E- t-u- d- s-t p- p-a-s-n m-n- ------------------------------ Eg trur du sit på plassen min. 0
Kde je spací vůz? K----r --v----n-? K__ e_ s_________ K-r e- s-v-v-g-a- ----------------- Kor er sovevogna? 0
Spací vůz je na konci vlaku. S-ve--gna er--aker-- - to-et. S________ e_ b______ i t_____ S-v-v-g-a e- b-k-r-t i t-g-t- ----------------------------- Sovevogna er bakerst i toget. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. O- k----e--m---o--a--–---i-t fr-m-t. O_ k___ e_ m________ – H____ f______ O- k-a- e- m-t-o-n-? – H-i-t f-e-s-. ------------------------------------ Og kvar er matvogna? – Heilt fremst. 0
Mohu spát dole? K---eg-få -ove-ne-e? K__ e_ f_ s___ n____ K-n e- f- s-v- n-d-? -------------------- Kan eg få sove nede? 0
Mohl bych spát uprostřed? Ka- e---- s--- i -idt--? K__ e_ f_ s___ i m______ K-n e- f- s-v- i m-d-e-? ------------------------ Kan eg få sove i midten? 0
Mohl bych spát nahoře? K----g få -o-e ø-st? K__ e_ f_ s___ ø____ K-n e- f- s-v- ø-s-? -------------------- Kan eg få sove øvst? 0
Kdy budeme na hranici? Nå--e---i -r-mme v-d--re-s-? N__ e_ v_ f_____ v__ g______ N-r e- v- f-a-m- v-d g-e-s-? ---------------------------- Når er vi framme ved grensa? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? K-r-len-e -ek----e- til--e-li-? K__ l____ t__ t____ t__ B______ K-r l-n-e t-k t-r-n t-l B-r-i-? ------------------------------- Kor lenge tek turen til Berlin? 0
Má ten vlak zpoždění? Er -oge--fo-si--a? E_ t____ f________ E- t-g-t f-r-i-k-? ------------------ Er toget forsinka? 0
Máte něco na čtení? Ha---- nok- ---e--? H__ d_ n___ å l____ H-r d- n-k- å l-s-? ------------------- Har du noko å lese? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Går-det-a--- få --ko-å ete--g-d----e h-r? G__ d__ a_ å f_ n___ å e__ o_ d_____ h___ G-r d-t a- å f- n-k- å e-e o- d-i-k- h-r- ----------------------------------------- Går det an å få noko å ete og drikke her? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Kan d- v--e s-i-l og vekkje ----k--kka sju? K__ d_ v___ s____ o_ v_____ m__ k_____ s___ K-n d- v-r- s-i-l o- v-k-j- m-g k-o-k- s-u- ------------------------------------------- Kan du vere snill og vekkje meg klokka sju? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + nynorsk (1-100) MP3 nynorsk (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!