Konverzační příručka

cs Úklid   »   fi Talon siivous

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [kahdeksantoista]

Talon siivous

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Dnes je sobota. T-nä-n-o----uan--i. T_____ o_ l________ T-n-ä- o- l-u-n-a-. ------------------- Tänään on lauantai. 0
Dnes máme čas. T-n--n-meil-ä-o- -ikaa. T_____ m_____ o_ a_____ T-n-ä- m-i-l- o- a-k-a- ----------------------- Tänään meillä on aikaa. 0
Dnes uklidíme byt. T-n-än--e -i-v----e--s-n-on. T_____ m_ s________ a_______ T-n-ä- m- s-i-o-m-e a-u-n-n- ---------------------------- Tänään me siivoamme asunnon. 0
Já uklidím koupelnu. Min- pe-e--k--pyhuon-en. M___ p____ k____________ M-n- p-s-n k-l-y-u-n-e-. ------------------------ Minä pesen kylpyhuoneen. 0
Můj manžel umyje auto. M-n-n--i----- -esee a----. M____ m______ p____ a_____ M-n-n m-e-e-i p-s-e a-t-n- -------------------------- Minun mieheni pesee auton. 0
Děti umyjí kola. Laps---pe--vät p---up-ö--t. L_____ p______ p___________ L-p-e- p-s-v-t p-l-u-y-r-t- --------------------------- Lapset pesevät polkupyörät. 0
Babička zalije květiny. Mu--i---stel-- k-ka-. M____ k_______ k_____ M-m-i k-s-e-e- k-k-t- --------------------- Mummi kastelee kukat. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. Lap--t-sii-oavat -astenh-on-en. L_____ s________ l_____________ L-p-e- s-i-o-v-t l-s-e-h-o-e-n- ------------------------------- Lapset siivoavat lastenhuoneen. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Minu- mie--ni siiv-aa -än-n k--joi--sp----n--. M____ m______ s______ h____ k_________________ M-n-n m-e-e-i s-i-o-a h-n-n k-r-o-t-s-ö-t-n-ä- ---------------------------------------------- Minun mieheni siivoaa hänen kirjoituspöytänsä. 0
Dám prádlo do pračky. M--ä --ita- ---kin pyykk--onee---n. M___ l_____ p_____ p_______________ M-n- l-i-a- p-y-i- p-y-k-k-n-e-e-n- ----------------------------------- Minä laitan pyykin pyykkikoneeseen. 0
Pověsím prádlo. Min- --p-s----p-----. M___ r_______ p______ M-n- r-p-s-a- p-y-i-. --------------------- Minä ripustan pyykit. 0
Vyžehlím prádlo. M-n- sil-t-n-p-----. M___ s______ p______ M-n- s-l-t-n p-y-i-. -------------------- Minä silitän pyykit. 0
Okna jsou špinavá. I--u--t--v-t-lik-i---. I______ o___ l________ I-k-n-t o-a- l-k-i-e-. ---------------------- Ikkunat ovat likaiset. 0
Podlaha je špinavá. La------- lik----n. L_____ o_ l________ L-t-i- o- l-k-i-e-. ------------------- Lattia on likainen. 0
Nádobí je špinavé. A----t -v-t ----is--. A_____ o___ l________ A-t-a- o-a- l-k-i-i-. --------------------- Astiat ovat likaisia. 0
Kdo umyje okna? Kuka-pes-e-ikk--at? K___ p____ i_______ K-k- p-s-e i-k-n-t- ------------------- Kuka pesee ikkunat? 0
Kdo vyluxuje? Ku---im---i? K___ i______ K-k- i-u-o-? ------------ Kuka imuroi? 0
Kdo umyje nádobí? Kuka -iska---st---? K___ t_____ a______ K-k- t-s-a- a-t-a-? ------------------- Kuka tiskaa astiat? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + finština (1-100) MP3 finština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .