Konverzační příručka

cs Úklid   »   ca Fer neteja

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [divuit]

Fer neteja

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Av-- -----ss--te. Avui és dissabte. A-u- é- d-s-a-t-. ----------------- Avui és dissabte. 0
Dnes máme čas. A-ui -e----t----. Avui tenim temps. A-u- t-n-m t-m-s- ----------------- Avui tenim temps. 0
Dnes uklidíme byt. Avu- -et-g-m-l’a-art--en-. Avui netegem l’apartament. A-u- n-t-g-m l-a-a-t-m-n-. -------------------------- Avui netegem l’apartament. 0
Já uklidím koupelnu. Jo n---j- -a ca--r--d- b-ny. Jo netejo la cambra de bany. J- n-t-j- l- c-m-r- d- b-n-. ---------------------------- Jo netejo la cambra de bany. 0
Můj manžel umyje auto. E----u----i- r--ta el--otxe. El meu marit renta el cotxe. E- m-u m-r-t r-n-a e- c-t-e- ---------------------------- El meu marit renta el cotxe. 0
Děti umyjí kola. E-- -en--ne---en les -i-i--e-e-. Els nens netegen les bicicletes. E-s n-n- n-t-g-n l-s b-c-c-e-e-. -------------------------------- Els nens netegen les bicicletes. 0
Babička zalije květiny. L--vi--r-ga l-s--l--s. L’àvia rega les flors. L-à-i- r-g- l-s f-o-s- ---------------------- L’àvia rega les flors. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. El- -en--or-enen ---a-itació---ls---ns. Els nens ordenen l’habitació dels nens. E-s n-n- o-d-n-n l-h-b-t-c-ó d-l- n-n-. --------------------------------------- Els nens ordenen l’habitació dels nens. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. E----- -a--t--rd--a e--se- es--i---r-. El meu marit ordena el seu escriptori. E- m-u m-r-t o-d-n- e- s-u e-c-i-t-r-. -------------------------------------- El meu marit ordena el seu escriptori. 0
Dám prádlo do pračky. (Jo- -os- -- -o-- - -a ---ta--ra. (Jo) poso la roba a la rentadora. (-o- p-s- l- r-b- a l- r-n-a-o-a- --------------------------------- (Jo) poso la roba a la rentadora. 0
Pověsím prádlo. (-o) e--e-c--a-r---. (Jo) estenc la roba. (-o- e-t-n- l- r-b-. -------------------- (Jo) estenc la roba. 0
Vyžehlím prádlo. (-o--pla-xo--- -o--. (Jo) planxo la roba. (-o- p-a-x- l- r-b-. -------------------- (Jo) planxo la roba. 0
Okna jsou špinavá. L-s f-nest-e--est---b--tes. Les finestres estan brutes. L-s f-n-s-r-s e-t-n b-u-e-. --------------------------- Les finestres estan brutes. 0
Podlaha je špinavá. E- te----e--à---u-. El terra està brut. E- t-r-a e-t- b-u-. ------------------- El terra està brut. 0
Nádobí je špinavé. La va-xella--s-b-u--. La vaixella és bruta. L- v-i-e-l- é- b-u-a- --------------------- La vaixella és bruta. 0
Kdo umyje okna? Qui net-j- le- fin-st-e-? Qui neteja les finestres? Q-i n-t-j- l-s f-n-s-r-s- ------------------------- Qui neteja les finestres? 0
Kdo vyluxuje? Q-- p-s-------pirad--a? Qui passa l’aspiradora? Q-i p-s-a l-a-p-r-d-r-? ----------------------- Qui passa l’aspiradora? 0
Kdo umyje nádobí? Qu- re-t- -a--a--ell-? Qui renta la vaixella? Q-i r-n-a l- v-i-e-l-? ---------------------- Qui renta la vaixella? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .