Konverzační příručka

cs Úklid   »   bg Почистване на къщата

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [осемнайсет]

18 [osemnayset]

Почистване на къщата

Pochistvane na kyshchata

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Д--- - -ъбо-а Д___ е с_____ Д-е- е с-б-т- ------------- Днес е събота 0
Dne- ye--y--ta D___ y_ s_____ D-e- y- s-b-t- -------------- Dnes ye sybota
Dnes máme čas. Днес н-е и--м--време. Д___ н__ и____ в_____ Д-е- н-е и-а-е в-е-е- --------------------- Днес ние имаме време. 0
Dne- --e-i--m- --em-. D___ n__ i____ v_____ D-e- n-e i-a-e v-e-e- --------------------- Dnes nie imame vreme.
Dnes uklidíme byt. Д-е- -и--чи-т---жи-ище-о. Д___ н__ ч_____ ж________ Д-е- н-е ч-с-и- ж-л-щ-т-. ------------------------- Днес ние чистим жилището. 0
D-es -i- c-is-----h--is--h-t-. D___ n__ c______ z____________ D-e- n-e c-i-t-m z-i-i-h-h-t-. ------------------------------ Dnes nie chistim zhilishcheto.
Já uklidím koupelnu. А- ---------я--. А_ ч____ б______ А- ч-с-я б-н-т-. ---------------- Аз чистя банята. 0
A- c-i--y- --nyata. A_ c______ b_______ A- c-i-t-a b-n-a-a- ------------------- Az chistya banyata.
Můj manžel umyje auto. Мо-т м-- -ие-к-лат-. М___ м__ м__ к______ М-я- м-ж м-е к-л-т-. -------------------- Моят мъж мие колата. 0
M--at m-zh-mie-k-la-a. M____ m___ m__ k______ M-y-t m-z- m-e k-l-t-. ---------------------- Moyat myzh mie kolata.
Děti umyjí kola. Дец--- ---тя---ело-ипеди---/-ко------. Д_____ ч_____ в___________ / к________ Д-ц-т- ч-с-я- в-л-с-п-д-т- / к-л-л-т-. -------------------------------------- Децата чистят велосипедите / колелата. 0
De-------------t -e-osip--ite-/--olela-a. D______ c_______ v___________ / k________ D-t-a-a c-i-t-a- v-l-s-p-d-t- / k-l-l-t-. ----------------------------------------- Detsata chistyat velosipedite / kolelata.
Babička zalije květiny. Б-ба--ол-в---ве---а. Б___ п_____ ц_______ Б-б- п-л-в- ц-е-я-а- -------------------- Баба полива цветята. 0
B--a p--i-a-t-ve-y--a. B___ p_____ t_________ B-b- p-l-v- t-v-t-a-a- ---------------------- Baba poliva tsvetyata.
Děti si uklidí dětský pokoj. Де-а-а-р-з--е-ва- -е---а-а -т-я. Д_____ р_________ д_______ с____ Д-ц-т- р-з-р-б-а- д-т-к-т- с-а-. -------------------------------- Децата разтребват детската стая. 0
De-s-ta--a--r----t-detsk----st---. D______ r_________ d_______ s_____ D-t-a-a r-z-r-b-a- d-t-k-t- s-a-a- ---------------------------------- Detsata raztrebvat detskata staya.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Мо-т-м-- -аз--е--- бюро-о -и. М___ м__ р________ б_____ с__ М-я- м-ж р-з-р-б-а б-р-т- с-. ----------------------------- Моят мъж разтребва бюрото си. 0
Moy-t myz--ra---e--a-b-u--to --. M____ m___ r________ b______ s__ M-y-t m-z- r-z-r-b-a b-u-o-o s-. -------------------------------- Moyat myzh raztrebva byuroto si.
Dám prádlo do pračky. Аз---агам пр-не-о-в пер-л--т-. А_ с_____ п______ в п_________ А- с-а-а- п-а-е-о в п-р-л-я-а- ------------------------------ Аз слагам прането в пералнята. 0
Az---aga- p----t- - p-ral----a. A_ s_____ p______ v p__________ A- s-a-a- p-a-e-o v p-r-l-y-t-. ------------------------------- Az slagam praneto v peralnyata.
Pověsím prádlo. А- пр-с--рам -ра-е-о. А_ п________ п_______ А- п-о-т-р-м п-а-е-о- --------------------- Аз простирам прането. 0
Az-p-o--iram-p-an---. A_ p________ p_______ A- p-o-t-r-m p-a-e-o- --------------------- Az prostiram praneto.
Vyžehlím prádlo. А- ---д- -р-н-т-. А_ г____ п_______ А- г-а-я п-а-е-о- ----------------- Аз гладя прането. 0
A- gl-dya--ra-et-. A_ g_____ p_______ A- g-a-y- p-a-e-o- ------------------ Az gladya praneto.
Okna jsou špinavá. П-о-ор--т- -а -р--н-. П_________ с_ м______ П-о-о-ц-т- с- м-ъ-н-. --------------------- Прозорците са мръсни. 0
Pr--o--s-te s--m-y--i. P__________ s_ m______ P-o-o-t-i-e s- m-y-n-. ---------------------- Prozortsite sa mrysni.
Podlaha je špinavá. П-д---е-м-----. П____ е м______ П-д-т е м-ъ-е-. --------------- Подът е мръсен. 0
Podyt--e ------. P____ y_ m______ P-d-t y- m-y-e-. ---------------- Podyt ye mrysen.
Nádobí je špinavé. Съ--в--е с--м-ъ--и. С_______ с_ м______ С-д-в-т- с- м-ъ-н-. ------------------- Съдовете са мръсни. 0
Syd----e sa----s--. S_______ s_ m______ S-d-v-t- s- m-y-n-. ------------------- Sydovete sa mrysni.
Kdo umyje okna? Кой-----и п--зор-ит-? К__ ч____ п__________ К-й ч-с-и п-о-о-ц-т-? --------------------- Кой чисти прозорците? 0
K----hi--- --o-o-ts--e? K__ c_____ p___________ K-y c-i-t- p-o-o-t-i-e- ----------------------- Koy chisti prozortsite?
Kdo vyluxuje? К----исти-с п-----мука--а--? К__ ч____ с п_______________ К-й ч-с-и с п-а-о-м-к-ч-а-а- ---------------------------- Кой чисти с прахосмукачката? 0
Ko- chi--- s pr-----m-ka--k-t-? K__ c_____ s p_________________ K-y c-i-t- s p-a-h-s-u-a-h-a-a- ------------------------------- Koy chisti s prakhosmukachkata?
Kdo umyje nádobí? Кой---- съд-в---? К__ м__ с________ К-й м-е с-д-в-т-? ----------------- Кой мие съдовете? 0
K----i----dovet-? K__ m__ s________ K-y m-e s-d-v-t-? ----------------- Koy mie sydovete?

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .