Konverzační příručka

cs Úklid   »   lv Mājas uzkopšana

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [astoņpadsmit]

Mājas uzkopšana

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Š--ien -- -estd-ena. Š_____ i_ s_________ Š-d-e- i- s-s-d-e-a- -------------------- Šodien ir sestdiena. 0
Dnes máme čas. Š----- --m---r -----. Š_____ m___ i_ l_____ Š-d-e- m-m- i- l-i-s- --------------------- Šodien mums ir laiks. 0
Dnes uklidíme byt. Šod-en---- -------- -------i. Š_____ m__ u_______ d________ Š-d-e- m-s u-k-p-a- d-ī-o-l-. ----------------------------- Šodien mēs uzkopjam dzīvokli. 0
Já uklidím koupelnu. E--uzko--- v----s ---abu. E_ u______ v_____ i______ E- u-k-p-u v-n-a- i-t-b-. ------------------------- Es uzkopju vannas istabu. 0
Můj manžel umyje auto. M-ns--īrs m-----ma----. M___ v___ m____ m______ M-n- v-r- m-z-ā m-š-n-. ----------------------- Mans vīrs mazgā mašīnu. 0
Děti umyjí kola. Bē--i ---a-d--ri-eņ-s. B____ t___ d__________ B-r-i t-r- d-v-i-e-u-. ---------------------- Bērni tīra divriteņus. 0
Babička zalije květiny. Ve-m---ņa ----j p--e-. V________ a____ p_____ V-c-ā-i-a a-l-j p-ķ-s- ---------------------- Vecmāmiņa aplej puķes. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. B--n- u-ko-j----nu i--ab-. B____ u_____ b____ i______ B-r-i u-k-p- b-r-u i-t-b-. -------------------------- Bērni uzkopj bērnu istabu. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Man-----s -a--r------- -ak---mga-d-. M___ v___ s______ s___ r____________ M-n- v-r- s-k-r-o s-v- r-k-t-m-a-d-. ------------------------------------ Mans vīrs sakārto savu rakstāmgaldu. 0
Dám prádlo do pračky. Es-sal-e-u v--u -e-a- m-šīnā. E_ s______ v___ v____ m______ E- s-l-e-u v-ļ- v-ļ-s m-š-n-. ----------------------------- Es salieku veļu veļas mašīnā. 0
Pověsím prádlo. E- -z-----veļu. E_ i_____ v____ E- i-k-r- v-ļ-. --------------- Es izkaru veļu. 0
Vyžehlím prádlo. E- g-----u-ve--. E_ g______ v____ E- g-u-i-u v-ļ-. ---------------- Es gludinu veļu. 0
Okna jsou špinavá. L-gi-i----t-r-. L___ i_ n______ L-g- i- n-t-r-. --------------- Logi ir netīri. 0
Podlaha je špinavá. Grīda-ir n--ī--. G____ i_ n______ G-ī-a i- n-t-r-. ---------------- Grīda ir netīra. 0
Nádobí je špinavé. Trauk- -- -e---i. T_____ i_ n______ T-a-k- i- n-t-r-. ----------------- Trauki ir netīri. 0
Kdo umyje okna? Kas -o-p--r---s------? K__ n__________ l_____ K-s n-s-o-r-n-s l-g-s- ---------------------- Kas nospodrinās logus? 0
Kdo vyluxuje? Ka- --s--s-p-tekļ--? K__ i_____ p________ K-s i-s-k- p-t-k-u-? -------------------- Kas izsūks putekļus? 0
Kdo umyje nádobí? Kas -om------t--u-u-? K__ n_______ t_______ K-s n-m-z-ā- t-a-k-s- --------------------- Kas nomazgās traukus? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .