Konverzační příručka

cs Na nádraží   »   et Rongijaamas

33 [třicet tři]

Na nádraží

Na nádraží

33 [kolmkümmend kolm]

Rongijaamas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Kdy jede příští vlak do Berlína? Mil--- s----b--ärg---e r-n- -----i-i? M_____ s_____ j_______ r___ B________ M-l-a- s-i-a- j-r-m-n- r-n- B-r-i-n-? ------------------------------------- Millal sõidab järgmine rong Berliini? 0
Kdy jede příští vlak do Paříže? M-ll-- s--da- järg---e---n----r-is-? M_____ s_____ j_______ r___ P_______ M-l-a- s-i-a- j-r-m-n- r-n- P-r-i-i- ------------------------------------ Millal sõidab järgmine rong Pariisi? 0
Kdy jede příští vlak do Londýna? M---al--õ-----jä--m----r-ng --ndo-i-s-? M_____ s_____ j_______ r___ L__________ M-l-a- s-i-a- j-r-m-n- r-n- L-n-o-i-s-? --------------------------------------- Millal sõidab järgmine rong Londonisse? 0
V kolik hodin jede vlak do Varšavy? Mis -e-l --idab r-n---ar-s-v----? M__ k___ s_____ r___ V___________ M-s k-l- s-i-a- r-n- V-r-s-v-s-e- --------------------------------- Mis kell sõidab rong Varssavisse? 0
V kolik hodin jede vlak do Stockholmu? M-- -e---sõ-da- --n- -t-ck--lmi? M__ k___ s_____ r___ S__________ M-s k-l- s-i-a- r-n- S-o-k-o-m-? -------------------------------- Mis kell sõidab rong Stockholmi? 0
V kolik hodin jede vlak do Budapešti? M-s ke-l ---d-b--on----da-es--? M__ k___ s_____ r___ B_________ M-s k-l- s-i-a- r-n- B-d-p-s-i- ------------------------------- Mis kell sõidab rong Budapesti? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Madridu. M--s-ovi-s---p-l---t Ma-r-di. M_ s________ p______ M_______ M- s-o-i-s-n p-l-t-t M-d-i-i- ----------------------------- Ma sooviksin piletit Madridi. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Prahy. Ma soo----i---i---it P-ah-sse. M_ s________ p______ P________ M- s-o-i-s-n p-l-t-t P-a-a-s-. ------------------------------ Ma sooviksin piletit Prahasse. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bernu. Ma---ovi-s-- --l--i---erni. M_ s________ p______ B_____ M- s-o-i-s-n p-l-t-t B-r-i- --------------------------- Ma sooviksin piletit Berni. 0
Kdy přijede vlak do Vídně? Mill-l----a- -ong-V----? M_____ j____ r___ V_____ M-l-a- j-u-b r-n- V-i-i- ------------------------ Millal jõuab rong Viini? 0
Kdy přijede vlak do Moskvy? M---a--jõ--- --n- M--k--s-e? M_____ j____ r___ M_________ M-l-a- j-u-b r-n- M-s-v-s-e- ---------------------------- Millal jõuab rong Moskvasse? 0
Kdy přijede vlak do Amsterdamu? Mi--a- --u-b-r-n- -m--------? M_____ j____ r___ A__________ M-l-a- j-u-b r-n- A-s-e-d-m-? ----------------------------- Millal jõuab rong Amsterdami? 0
Budu muset přestupovat? K-- -- ---- ü---r -st-m-? K__ m_ p___ ü____ i______ K-s m- p-a- ü-b-r i-t-m-? ------------------------- Kas ma pean ümber istuma? 0
Z kterého nástupiště jede ten vlak? M--li-elt -lat-----l- -on- -ä-jub? M________ p__________ r___ v______ M-l-i-e-t p-a-v-r-i-t r-n- v-l-u-? ---------------------------------- Milliselt platvormilt rong väljub? 0
Je v tom vlaku spací vůz? K---r--gi- -n---gam-sva--n? K__ r_____ o_ m____________ K-s r-n-i- o- m-g-m-s-a-u-? --------------------------- Kas rongis on magamisvagun? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bruselu. Ma--oov-k-in --e---a-il--it-Br-s-e-----. M_ s________ ü_____________ B___________ M- s-o-i-s-n ü-e-t-a-i-e-i- B-ü-s-l-s-e- ---------------------------------------- Ma sooviksin üheotsapiletit Brüsselisse. 0
Chtěl / chtěla bych zpáteční jízdenku do Kodaně. Ma-s-o---s---as----g-s- p----i- -o-e-h--gen---e. M_ s______ e___________ p______ K_______________ M- s-o-i-s e-a-i-t-g-s- p-l-t-t K-p-n-a-g-n-s-e- ------------------------------------------------ Ma sooviks edasi-tagasi piletit Kopenhaagenisse. 0
Kolik stojí lůžko ve spacím voze? Mi- maks-b--oht----a---vagunis? M__ m_____ k___ m______________ M-s m-k-a- k-h- m-g-m-s-a-u-i-? ------------------------------- Mis maksab koht magamisvagunis? 0

Jazyková změna

Svět, ve kterém žijeme, se každý den mění. Stagnovat tedy nemůže ani náš jazyk. Vyvíjí se s námi, je dynamický. Tato změna se může týkat všech oblastí jazyka. To znamená, že se může vztahovat k různým aspektům. Fonologická změna se týká zvukového systému jazyka. Při sémantické změně se mění význam slov. Lexikální změna mění slovní zásobu. Gramatická změna mění gramatické struktury. Důvody jazykových změn jsou různé. Často jsou to ekonomické důvody. Mluvčí nebo pisatelé chtějí ušetřit čas a námahu. Svůj jazyk tedy zjednodušují. Jazykovou změnu mohou ovlivnit také inovace. K tomu například dochází, když vynalezneme nové věci. Ty potřebují jméno, vznikají tedy nová slova. Většinou není jazyková změna plánovaná. Jedná se o přirozený proces a dochází k ní automaticky. Mluvčí však mohou svůj jazyk měnit i vědomě. To dělají tehdy, když chtějí dosáhnout určitého účinku. Jazykovou změnu podporuje také vliv cizích jazyků. Je to zřejmé zejména v čase globalizace. Především angličtina ovlivňuje jiné jazyky. Téměř v každém jazyce dnes najdeme anglická slova. Nazýváme je anglicismy. Změna jazyků je podrobována kritice nebo obavám již od antiky. Přitom jde o pozitivní jev. Neboť dokazuje, že náš jazyk je živý stejně jako my!