Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   sl V diskoteki

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [šestinštirideset]

V diskoteki

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Je to místo volné? J- -------o pr-st-? J_ t_ m____ p______ J- t- m-s-o p-o-t-? ------------------- Je to mesto prosto? 0
Mohu si k Vám přisednout? L-h-o pr-s-d--? L____ p________ L-h-o p-i-e-e-? --------------- Lahko prisedem? 0
Prosím. L-h-o. L_____ L-h-o- ------ Lahko. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? Ka---- s- -a- ----glasb-? K_____ s_ v__ z__ g______ K-k-n- s- v-m z-i g-a-b-? ------------------------- Kakšna se vam zdi glasba? 0
Je moc hlasitá. M-lo --e-las-----. M___ p________ j__ M-l- p-e-l-s-a j-. ------------------ Malo preglasna je. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. Ve---r ig-a-b-n---is-o-v---d-. V_____ i___ b___ č____ v r____ V-n-a- i-r- b-n- č-s-o v r-d-. ------------------------------ Vendar igra bend čisto v redu. 0
Chodíte sem často? Al- --e pog-st--tuk--? A__ s__ p______ t_____ A-i s-e p-g-s-o t-k-j- ---------------------- Ali ste pogosto tukaj? 0
Ne, jsem tu poprvé. N-, --v-- -em--u---. N__ p____ s__ t_____ N-, p-v-č s-m t-k-j- -------------------- Ne, prvič sem tukaj. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Š--n-k--- n-se- -i--a)-tu. Š_ n_____ n____ b_____ t__ Š- n-k-l- n-s-m b-l-a- t-. -------------------------- Še nikoli nisem bil(a) tu. 0
Tančíte? Al- ple--t-? A__ p_______ A-i p-e-e-e- ------------ Ali plešete? 0
Možná později. Mor-a -o--eje. M____ p_______ M-r-a p-z-e-e- -------------- Morda pozneje. 0
Neumím moc dobře tancovat. N- ---- ---no-d-br----e--t-. N_ z___ r____ d____ p_______ N- z-a- r-v-o d-b-o p-e-a-i- ---------------------------- Ne znam ravno dobro plesati. 0
To je úplně jednoduché. To--e --st--en-s--vn-. T_ j_ č____ e_________ T- j- č-s-o e-o-t-v-o- ---------------------- To je čisto enostavno. 0
Ukážu vám to. Pokaž---v--. P______ v___ P-k-ž-m v-m- ------------ Pokažem vam. 0
Ne, až někdy jindy. Ne- raj-- k--j d--g--. N__ r____ k___ d______ N-, r-j-i k-a- d-u-i-. ---------------------- Ne, rajši kdaj drugič. 0
Čekáte na někoho? A-i--a-k-ga č-k--e? A__ n_ k___ č______ A-i n- k-g- č-k-t-? ------------------- Ali na koga čakate? 0
Ano, na svého přítele. D-- na--ri--t-lja (-- -anta). D__ n_ p_________ (__ f______ D-, n- p-i-a-e-j- (-a f-n-a-. ----------------------------- Da, na prijatelja (na fanta). 0
Tamhle zrovna přichází! E-o--a,--a--p-ih-j-! E__ g__ t__ p_______ E-o g-, t-m p-i-a-a- -------------------- Evo ga, tam prihaja! 0

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!