Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   he ‫בדיסקוטק‬

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

‫46 [ארבעים ושש]‬

46 [arba'im w'shesh]

‫בדיסקוטק‬

badisqoteq

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Je to místo volné? ‫-א--המק---ה-- פנ-י-‬ ‫___ ה____ ה__ פ_____ ‫-א- ה-ק-ם ה-ה פ-ו-?- --------------------- ‫האם המקום הזה פנוי?‬ 0
h--im -am-q---haz-h -----? h____ h______ h____ p_____ h-'-m h-m-q-m h-z-h p-n-y- -------------------------- ha'im hamaqom hazeh panuy?
Mohu si k Vám přisednout? ‫אפש- לש-ת --דך?‬ ‫____ ל___ ל_____ ‫-פ-ר ל-ב- ל-ד-?- ----------------- ‫אפשר לשבת לידך?‬ 0
efs-a- l--h-ve----adkh-h---ya----? e_____ l_______ l_________________ e-s-a- l-s-e-e- l-a-k-a-/-e-a-e-h- ---------------------------------- efshar lashevet liadkhah/leyadekh?
Prosím. ‫ב-קש--‬ ‫_______ ‫-ב-ש-.- -------- ‫בבקשה.‬ 0
b-vaq-s-a-. b__________ b-v-q-s-a-. ----------- b'vaqashah.
Jak se Vám líbí ta hudba? ‫--ך -וצא- חן-בעי-י- ה--ס-ק-?‬ ‫___ מ____ ח_ ב_____ ה________ ‫-י- מ-צ-ת ח- ב-י-י- ה-ו-י-ה-‬ ------------------------------ ‫איך מוצאת חן בעיניך המוסיקה?‬ 0
e-k------e'---------y--yk-a---mus--ah? e___ m______ x__ b_________ h_________ e-k- m-t-e-t x-n b-e-n-y-h- h-m-s-q-h- -------------------------------------- eykh motse't xen b'eyneykha hamusiqah?
Je moc hlasitá. ‫קצ--ר---- מ--.‬ ‫___ ר____ מ____ ‫-צ- ר-ע-ת מ-י-‬ ---------------- ‫קצת רועשת מדי.‬ 0
qt-at r---s--t---d--. q____ r_______ m_____ q-s-t r-'-s-e- m-d-y- --------------------- qtsat ro'eshet miday.
Ale ta skupina hraje docela dobře. ‫--ל-----ה -נגנת-ד- טוב-‬ ‫___ ה____ מ____ ד_ ט____ ‫-ב- ה-ה-ה מ-ג-ת ד- ט-ב-‬ ------------------------- ‫אבל הלהקה מנגנת די טוב.‬ 0
a--l--ale----h -----e--t d-y-t--. a___ h________ m________ d__ t___ a-a- h-l-h-q-h m-n-g-n-t d-y t-v- --------------------------------- aval halehaqah menagenet dey tov.
Chodíte sem často? ‫את ------י--/-ה--כ-ן---יתים-ק-ובות-‬ ‫__ / ה מ___ / ה ל___ ל_____ ק_______ ‫-ת / ה מ-י- / ה ל-א- ל-י-י- ק-ו-ו-?- ------------------------------------- ‫את / ה מגיע / ה לכאן לעיתים קרובות?‬ 0
atah/-- -egi'a--egi'---l-k----l'-t-m -r-v-t? a______ m_____________ l_____ l_____ q______ a-a-/-t m-g-'-/-e-i-a- l-k-'- l-i-i- q-o-o-? -------------------------------------------- atah/at megi'a/megi'ah l'ka'n l'itim qrovot?
Ne, jsem tu poprvé. ‫--- ז-- הפעם--רא-ו-ה.‬ ‫___ ז__ ה___ ה________ ‫-א- ז-ת ה-ע- ה-א-ו-ה-‬ ----------------------- ‫לא, זאת הפעם הראשונה.‬ 0
l-, zo't--apa-am --ri's--n--. l__ z___ h______ h___________ l-, z-'- h-p-'-m h-r-'-h-n-h- ----------------------------- lo, zo't hapa'am hari'shonah.
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. ‫ל----י-- --- -- פע--‬ ‫__ ה____ כ__ א_ פ____ ‫-א ה-י-י כ-ן א- פ-ם-‬ ---------------------- ‫לא הייתי כאן אף פעם.‬ 0
lo ha-t- ka'- a- -a-a-. l_ h____ k___ a_ p_____ l- h-i-i k-'- a- p-'-m- ----------------------- lo haiti ka'n af pa'am.
Tančíte? ‫-- /-ה----- - --‬ ‫__ / ה ר___ / ת__ ‫-ת / ה ר-ק- / ת-‬ ------------------ ‫את / ה רוקד / ת?‬ 0
a-a-/a- --q-d-r-qed-t? a______ r_____________ a-a-/-t r-q-d-r-q-d-t- ---------------------- atah/at ruqed/ruqedet?
Možná později. ‫א--- -א--ר-יות--‬ ‫____ מ____ י_____ ‫-ו-י מ-ו-ר י-ת-.- ------------------ ‫אולי מאוחר יותר.‬ 0
ula- m--u--- yot--. u___ m______ y_____ u-a- m-'-x-r y-t-r- ------------------- ulay me'uxar yoter.
Neumím moc dobře tancovat. ‫--י ל--י-דע-- ת ----------ך -וב-‬ ‫___ ל_ י___ / ת ל____ כ_ כ_ ט____ ‫-נ- ל- י-ד- / ת ל-ק-ד כ- כ- ט-ב-‬ ---------------------------------- ‫אני לא יודע / ת לרקוד כל כך טוב.‬ 0
a----o---de-y--a'a- -irq-d ko--khak- to-. a__ l_ y___________ l_____ k__ k____ t___ a-i l- y-d-/-o-a-a- l-r-o- k-l k-a-h t-v- ----------------------------------------- ani lo yode/yoda'at lirqod kol khakh tov.
To je úplně jednoduché. ‫-ה-פשו- -א-ד-‬ ‫__ פ___ מ_____ ‫-ה פ-ו- מ-ו-.- --------------- ‫זה פשוט מאוד.‬ 0
zeh-p----t m-o-. z__ p_____ m____ z-h p-s-u- m-o-. ---------------- zeh pashut m'od.
Ukážu vám to. ‫--- -רא--לך.‬ ‫___ א___ ל___ ‫-נ- א-א- ל-.- -------------- ‫אני אראה לך.‬ 0
a----r'eh le-h-/-ak-. a__ a____ l__________ a-i a-'-h l-k-a-l-k-. --------------------- ani ar'eh lekha/lakh.
Ne, až někdy jindy. ‫לא----לי--פ-ם--חר-.‬ ‫___ א___ ב___ א_____ ‫-א- א-ל- ב-ע- א-ר-.- --------------------- ‫לא, אולי בפעם אחרת.‬ 0
lo--ul-- -a---a- a---e-. l__ u___ b______ a______ l-, u-a- b-f-'-m a-e-e-. ------------------------ lo, ulay bafa'am axeret.
Čekáte na někoho? ‫-----ה--חכה -מיש-- / מי-הי-‬ ‫__ / ה מ___ ל_____ / מ______ ‫-ת / ה מ-כ- ל-י-ה- / מ-ש-י-‬ ----------------------------- ‫את / ה מחכה למישהו / מישהי?‬ 0
at-h/at-me-ak-h --m-s--h----mishe-u? a______ m______ l___________________ a-a-/-t m-x-k-h l-m-s-e-i-l-m-s-e-u- ------------------------------------ atah/at mexakah l'mishehi/l'mishehu?
Ano, na svého přítele. ‫כן,----ר--ל--‬ ‫___ ל___ ש____ ‫-ן- ל-ב- ש-י-‬ --------------- ‫כן, לחבר שלי.‬ 0
k--- --x-ve----e--. k___ l______ s_____ k-n- l-x-v-r s-e-i- ------------------- ken, laxaver sheli.
Tamhle zrovna přichází! ‫ה-ה ----מ--ע!‬ ‫___ ה__ מ_____ ‫-נ- ה-א מ-י-!- --------------- ‫הנה הוא מגיע!‬ 0
h-ne---u-m-gi-a! h____ h_ m______ h-n-h h- m-g-'-! ---------------- hineh hu megi'a!

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + hebrejština (1-100) MP3 hebrejština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!