Із задо-оле-н-м
Із задоволенням
І- з-д-в-л-н-я-
---------------
Із задоволенням 0 Iz-za-ov----ny-mIz zadovolennyamI- z-d-v-l-n-y-m----------------Iz zadovolennyam
Але -ей--у---гр-- ці--------ре.
Але цей гурт грає цілком добре.
А-е ц-й г-р- г-а- ц-л-о- д-б-е-
-------------------------------
Але цей гурт грає цілком добре. 0 A-- -s-y--h-rt --ay--t-ilk-- d--r-.Ale tsey- hurt hraye tsilkom dobre.A-e t-e-̆ h-r- h-a-e t-i-k-m d-b-e------------------------------------Ale tsey̆ hurt hraye tsilkom dobre.
Ви ту----с-о б-в---е?
Ви тут часто буваєте?
В- т-т ч-с-о б-в-є-е-
---------------------
Ви тут часто буваєте? 0 Vy t-- c---t--b--ayet-?Vy tut chasto buvayete?V- t-t c-a-t- b-v-y-t-?-----------------------Vy tut chasto buvayete?
Ні, -е---рш-й-р-з.
Ні, це перший раз.
Н-, ц- п-р-и- р-з-
------------------
Ні, це перший раз. 0 N-, ts---e----y̆---z.Ni, tse pershyy- raz.N-, t-e p-r-h-y- r-z----------------------Ni, tse pershyy̆ raz.
Я---------и-ту- ---б-в /-б--а.
Я ще ніколи тут не був / була.
Я щ- н-к-л- т-т н- б-в / б-л-.
------------------------------
Я ще ніколи тут не був / була. 0 Y- shc---n-k----tut n- -u----bu--.YA shche nikoly tut ne buv / bula.Y- s-c-e n-k-l- t-t n- b-v / b-l-.----------------------------------YA shche nikoly tut ne buv / bula.
Я--а---ю н--д-----обр-.
Я танцюю не дуже добре.
Я т-н-ю- н- д-ж- д-б-е-
-----------------------
Я танцюю не дуже добре. 0 YA -an------ ne d--he-d--re.YA tantsyuyu ne duzhe dobre.Y- t-n-s-u-u n- d-z-e d-b-e-----------------------------YA tantsyuyu ne duzhe dobre.
Ц--зовсім-----то.
Це зовсім просто.
Ц- з-в-і- п-о-т-.
-----------------
Це зовсім просто. 0 Ts-----s-m ----t-.Tse zovsim prosto.T-e z-v-i- p-o-t-.------------------Tse zovsim prosto.
Ви-ч--ає-- на кого--?
Ви чекаєте на когось?
В- ч-к-є-е н- к-г-с-?
---------------------
Ви чекаєте на когось? 0 V------ay--- -a-ko---ʹ?Vy chekayete na kohosʹ?V- c-e-a-e-e n- k-h-s-?-----------------------Vy chekayete na kohosʹ?
Т-к, ---м--о д-у--.
Так, на мого друга.
Т-к- н- м-г- д-у-а-
-------------------
Так, на мого друга. 0 Tak- -- --h--dru-a.Tak, na moho druha.T-k- n- m-h- d-u-a--------------------Tak, na moho druha.
Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu.
Velký vliv na něj ale mají i naše geny.
K tomuto závěru došli skotští badatelé.
Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny.
Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli.
Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku.
Jinými slovy, formují naše mozkové struktury.
Tím je dána naše schopnost učit se jazyky.
Klíčové jsou přitom varianty dvou genů.
Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk.
Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant.
U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu.
K tónovým jazykům patří například čínština.
Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky.
Angličtina není tónovým jazykem.
Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy.
To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností.
Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány.
K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů.
Musejí se ho tedy dobře naučit.
Teprve potom bude předán z generace na generaci.
Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší.
Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes.
Genetické složky však nesmíme přeceňovat.
Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků.
Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu.
Každý se může naučit jakoukoli řeč.
Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!