Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   bg В дискотеката

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [четирийсет и шест]

46 [chetiriyset i shest]

В дискотеката

[V diskotekata]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Je to místo volné? М--то-- с-о----- -- -? М______ с_______ л_ е_ М-с-о-о с-о-о-н- л- е- ---------------------- Мястото свободно ли е? 0
M-astot---vob---- -i -e? M_______ s_______ l_ y__ M-a-t-t- s-o-o-n- l- y-? ------------------------ Myastoto svobodno li ye?
Mohu si k Vám přisednout? М------ да -една -р-----? М___ л_ д_ с____ п__ В___ М-ж- л- д- с-д-а п-и В-с- ------------------------- Може ли да седна при Вас? 0
Mo----li d- s-d-- p-- -a-? M____ l_ d_ s____ p__ V___ M-z-e l- d- s-d-a p-i V-s- -------------------------- Mozhe li da sedna pri Vas?
Prosím. С удо-ол-т---. С у___________ С у-о-о-с-в-е- -------------- С удоволствие. 0
S u--v-l-tvi-. S u___________ S u-o-o-s-v-e- -------------- S udovolstvie.
Jak se Vám líbí ta hudba? Как----ират- м-з-к--а? К__ н_______ м________ К-к н-м-р-т- м-з-к-т-? ---------------------- Как намирате музиката? 0
Ka- -am--at- -uz---t-? K__ n_______ m________ K-k n-m-r-t- m-z-k-t-? ---------------------- Kak namirate muzikata?
Je moc hlasitá. М-лко с--н-. М____ с_____ М-л-о с-л-а- ------------ Малко силна. 0
M--k---il--. M____ s_____ M-l-o s-l-a- ------------ Malko silna.
Ale ta skupina hraje docela dobře. Н--г----та св--- ---го ----е. Н_ г______ с____ м____ д_____ Н- г-у-а-а с-и-и м-о-о д-б-е- ----------------------------- Но групата свири много добре. 0
N-----pa-a--vi---mn-go--obr-. N_ g______ s____ m____ d_____ N- g-u-a-a s-i-i m-o-o d-b-e- ----------------------------- No grupata sviri mnogo dobre.
Chodíte sem často? Че--о ---и--ат--т-к? Ч____ л_ и_____ т___ Ч-с-о л- и-в-т- т-к- -------------------- Често ли идвате тук? 0
C--s-o-li i--a-- ---? C_____ l_ i_____ t___ C-e-t- l- i-v-t- t-k- --------------------- Chesto li idvate tuk?
Ne, jsem tu poprvé. Н-,--а-п-рви-п--. Н__ з_ п____ п___ Н-, з- п-р-и п-т- ----------------- Не, за първи път. 0
Ne, ----y-vi--y-. N__ z_ p____ p___ N-, z- p-r-i p-t- ----------------- Ne, za pyrvi pyt.
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Н---г- н- съ----л-/--ил---ук. Н_____ н_ с__ б__ / б___ т___ Н-к-г- н- с-м б-л / б-л- т-к- ----------------------------- Никога не съм бил / била тук. 0
Ni-oga-ne-s-- -i--/ b--a t-k. N_____ n_ s__ b__ / b___ t___ N-k-g- n- s-m b-l / b-l- t-k- ----------------------------- Nikoga ne sym bil / bila tuk.
Tančíte? Т-нц-вате--и? Т________ л__ Т-н-у-а-е л-? ------------- Танцувате ли? 0
Ta--s--a-- -i? T_________ l__ T-n-s-v-t- l-? -------------- Tantsuvate li?
Možná později. П--к--но------би. П_______ м___ б__ П---ъ-н- м-ж- б-. ----------------- По-късно може би. 0
P---y--- -o----bi. P_______ m____ b__ P---y-n- m-z-e b-. ------------------ Po-kysno mozhe bi.
Neumím moc dobře tancovat. А---- м-га -- --нц-в-- доб--. А_ н_ м___ д_ т_______ д_____ А- н- м-г- д- т-н-у-а- д-б-е- ----------------------------- Аз не мога да танцувам добре. 0
A---e-m--- -a ----su-am--ob--. A_ n_ m___ d_ t________ d_____ A- n- m-g- d- t-n-s-v-m d-b-e- ------------------------------ Az ne moga da tantsuvam dobre.
To je úplně jednoduché. С-в--м ---ст---. С_____ п_____ е_ С-в-е- п-о-т- е- ---------------- Съвсем просто е. 0
S---em-pro-t- ye. S_____ p_____ y__ S-v-e- p-o-t- y-. ----------------- Syvsem prosto ye.
Ukážu vám to. Ще--- -о--жа. Щ_ В_ п______ Щ- В- п-к-ж-. ------------- Ще Ви покажа. 0
Sh-h---i---k--h-. S____ V_ p_______ S-c-e V- p-k-z-a- ----------------- Shche Vi pokazha.
Ne, až někdy jindy. Не- -о--о--е--як------г --т. Н__ п_______ н____ д___ п___ Н-, п---о-р- н-к-й д-у- п-т- ---------------------------- Не, по-добре някой друг път. 0
Ne---o-d-b-- -y-ko--dr---p--. N__ p_______ n_____ d___ p___ N-, p---o-r- n-a-o- d-u- p-t- ----------------------------- Ne, po-dobre nyakoy drug pyt.
Čekáte na někoho? Ч-кате ----я--г-? Ч_____ л_ н______ Ч-к-т- л- н-к-г-? ----------------- Чакате ли някого? 0
C-a--te-li ---k-g-? C______ l_ n_______ C-a-a-e l- n-a-o-o- ------------------- Chakate li nyakogo?
Ano, na svého přítele. Да, мо- -р--т-л. Д__ м__ п_______ Д-, м-я п-и-т-л- ---------------- Да, моя приятел. 0
Da- ---a -r----e-. D__ m___ p________ D-, m-y- p-i-a-e-. ------------------ Da, moya priyatel.
Tamhle zrovna přichází! Ет--г- --ва. Е__ г_ и____ Е-о г- и-в-. ------------ Ето го идва. 0
E-- g- -dva. E__ g_ i____ E-o g- i-v-. ------------ Eto go idva.

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!