Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   fi Diskossa

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [neljäkymmentäkuusi]

Diskossa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Je to místo volné? O----tämä -a-k-- -ap-a? O___ t___ p_____ v_____ O-k- t-m- p-i-k- v-p-a- ----------------------- Onko tämä paikka vapaa? 0
Mohu si k Vám přisednout? V-i-k--is-ua tei--n-seu-aan-e? V_____ i____ t_____ s_________ V-i-k- i-t-a t-i-ä- s-u-a-n-e- ------------------------------ Voinko istua teidän seuraanne? 0
Prosím. Miele-l-ni. M__________ M-e-e-l-n-. ----------- Mielelläni. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? M------d---e mu------t-? M___ p______ m__________ M-t- p-d-t-e m-s-i-i-t-? ------------------------ Mitä pidätte musiikista? 0
Je moc hlasitá. V--än------ kova-. V____ l____ k_____ V-h-n l-i-n k-v-a- ------------------ Vähän liian kovaa. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. Mu--a -ä----so-t--- -h-- h--in. M____ b____ s______ i___ h_____ M-t-a b-n-i s-i-t-a i-a- h-v-n- ------------------------------- Mutta bändi soittaa ihan hyvin. 0
Chodíte sem často? O--t-e-- u--i---ääl-ä? O_______ u____ t______ O-e-t-k- u-e-n t-ä-l-? ---------------------- Oletteko usein täällä? 0
Ne, jsem tu poprvé. En, --m- -n -n-im--inen ---ta. E__ t___ o_ e__________ k_____ E-, t-m- o- e-s-m-ä-n-n k-r-a- ------------------------------ En, tämä on ensimmäinen kerta. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. E- -l- ol-u- tä-ll- --i-ä. E_ o__ o____ t_____ i_____ E- o-e o-l-t t-ä-l- i-i-ä- -------------------------- En ole ollut täällä ikinä. 0
Tančíte? T--s-i---k-? T___________ T-n-s-t-e-o- ------------ Tanssitteko? 0
Možná později. E-------he---n. E___ m_________ E-k- m-ö-e-m-n- --------------- Ehkä myöhemmin. 0
Neumím moc dobře tancovat. E----aa -an-----niin --vin. E_ o___ t______ n___ h_____ E- o-a- t-n-s-a n-i- h-v-n- --------------------------- En osaa tanssia niin hyvin. 0
To je úplně jednoduché. Se------an---l----. S_ o_ i___ h_______ S- o- i-a- h-l-p-a- ------------------- Se on ihan helppoa. 0
Ukážu vám to. N--tän ----le. N_____ t______ N-y-ä- t-i-l-. -------------- Näytän teille. 0
Ne, až někdy jindy. E-- m-eluu---n--osk-- ---s--. E__ m_________ j_____ t______ E-, m-e-u-m-i- j-s-u- t-i-t-. ----------------------------- Ei, mieluummin joskus toiste. 0
Čekáte na někoho? Od-t--te-o-jot--uta? O_________ j________ O-o-a-t-k- j-t-k-t-? -------------------- Odotatteko jotakuta? 0
Ano, na svého přítele. K--lä,----k--s---ä-n-. K_____ p______________ K-l-ä- p-i-a-s-ä-ä-n-. ---------------------- Kyllä, poikaystävääni. 0
Tamhle zrovna přichází! T-olta--ä---ulee--n! T_____ h__ t________ T-o-t- h-n t-l-e-i-! -------------------- Tuolta hän tuleekin! 0

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!