Konverzační příručka

cs Ve městě   »   et Linnas

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [kakskümmend viis]

Linnas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Ma---ov--- -on-i--am--mi-na. M_ s______ r_________ m_____ M- s-o-i-s r-n-i-a-m- m-n-a- ---------------------------- Ma sooviks rongijaama minna. 0
Chci (jet) na letiště. M- s--vik--l---u---ma m--na. M_ s______ l_________ m_____ M- s-o-i-s l-n-u-a-m- m-n-a- ---------------------------- Ma sooviks lennujaama minna. 0
Chci (jet) do centra. M--so---k- -esk--nn-----na. M_ s______ k________ m_____ M- s-o-i-s k-s-l-n-a m-n-a- --------------------------- Ma sooviks kesklinna minna. 0
Jak se dostanu na nádraží? K-i--- ---- -- -ongi---ma? K_____ s___ m_ r__________ K-i-a- s-a- m- r-n-i-a-m-? -------------------------- Kuidas saan ma rongijaama? 0
Jak se dostanu na letiště? Kuida----a- ma-l---u-aa--? K_____ s___ m_ l__________ K-i-a- s-a- m- l-n-u-a-m-? -------------------------- Kuidas saan ma lennujaama? 0
Jak se dostanu do centra? K---as saa--ma-ke--l--na? K_____ s___ m_ k_________ K-i-a- s-a- m- k-s-l-n-a- ------------------------- Kuidas saan ma kesklinna? 0
Potřebuji taxi. Mu- ---tak-ot-v---. M__ o_ t_____ v____ M-l o- t-k-o- v-j-. ------------------- Mul on taksot vaja. 0
Potřebuji plán města. M-l -n -inna-a--ti-v-ja. M__ o_ l__________ v____ M-l o- l-n-a-a-r-i v-j-. ------------------------ Mul on linnakaarti vaja. 0
Potřebuji hotel. M-- ----o----i--aj-. M__ o_ h______ v____ M-l o- h-t-l-i v-j-. -------------------- Mul on hotelli vaja. 0
Chci si pronajmout auto. Ma----v--s a--o----n-i--. M_ s______ a____ r_______ M- s-o-i-s a-t-t r-n-i-a- ------------------------- Ma sooviks autot rentida. 0
Tady je moje kreditní karta. Si-n--n -u kr--i--k--rt. S___ o_ m_ k____________ S-i- o- m- k-e-i-t-a-r-. ------------------------ Siin on mu krediitkaart. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Siin-on -u--u----b-. S___ o_ m_ j________ S-i- o- m- j-h-l-b-. -------------------- Siin on mu juhiluba. 0
Co je v tomto městě k vidění? Mis--n-lin--s--aa-a--? M__ o_ l_____ v_______ M-s o- l-n-a- v-a-a-a- ---------------------- Mis on linnas vaadata? 0
Běžte do starého města. Mi-g- van-l----. M____ v_________ M-n-e v-n-l-n-a- ---------------- Minge vanalinna. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Teh---l-n-----i-gsõit. T____ l_____ r________ T-h-e l-n-a- r-n-s-i-. ---------------------- Tehke linnas ringsõit. 0
Běžte do přístavu. M-nge --da-----. M____ s_________ M-n-e s-d-m-s-e- ---------------- Minge sadamasse. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Teh-e-s-da--r---sõ-t. T____ s______________ T-h-e s-d-m-r-n-s-i-. --------------------- Tehke sadamaringsõit. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Mi---s-----aatamisvä---usi-o- siin vee-? M________ v_______________ o_ s___ v____ M-l-i-e-d v-a-a-i-v-ä-s-s- o- s-i- v-e-? ---------------------------------------- Milliseid vaatamisväärsusi on siin veel? 0

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!