Konverzační příručka

cs Ve městě   »   sr У граду

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [двадесет и пет]

25 [dvadeset i pet]

У граду

U gradu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Chci (jet] na nádraží. Хтео-/ -т-л---и- ----е--з--ч-- --ан--е. Х___ / х____ б__ д_ ж_________ с_______ Х-е- / х-е-а б-х д- ж-л-з-и-к- с-а-и-е- --------------------------------------- Хтео / хтела бих до железничке станице. 0
Hteo / -tel- bi---- žel---i--e s-----e. H___ / h____ b__ d_ ž_________ s_______ H-e- / h-e-a b-h d- ž-l-z-i-k- s-a-i-e- --------------------------------------- Hteo / htela bih do železničke stanice.
Chci (jet] na letiště. Хт-о /----ла --х--о -е--д-о-а. Х___ / х____ б__ д_ а_________ Х-е- / х-е-а б-х д- а-р-д-о-а- ------------------------------ Хтео / хтела бих до аеродрома. 0
H--o-/--t--- bih--- -e---rom-. H___ / h____ b__ d_ a_________ H-e- / h-e-a b-h d- a-r-d-o-a- ------------------------------ Hteo / htela bih do aerodroma.
Chci (jet] do centra. Х-ео - хте---би- -о це-т-----а-а. Х___ / х____ б__ д_ ц_____ г_____ Х-е- / х-е-а б-х д- ц-н-р- г-а-а- --------------------------------- Хтео / хтела бих до центра града. 0
Hte--- --e-a-bih d- --n-ra-----a. H___ / h____ b__ d_ c_____ g_____ H-e- / h-e-a b-h d- c-n-r- g-a-a- --------------------------------- Hteo / htela bih do centra grada.
Jak se dostanu na nádraží? К-к--да-иде- ---жел-з-ич-- ---нице? К___ д_ и___ д_ ж_________ с_______ К-к- д- и-е- д- ж-л-з-и-к- с-а-и-е- ----------------------------------- Како да идем до железничке станице? 0
K--- d- -dem-do žel-z-ič-e---a---e? K___ d_ i___ d_ ž_________ s_______ K-k- d- i-e- d- ž-l-z-i-k- s-a-i-e- ----------------------------------- Kako da idem do železničke stanice?
Jak se dostanu na letiště? Как- -----е---о ---одр---? К___ д_ и___ д_ а_________ К-к- д- и-е- д- а-р-д-о-а- -------------------------- Како да идем до аеродрома? 0
K--- d- -de- d----rodr--a? K___ d_ i___ d_ a_________ K-k- d- i-e- d- a-r-d-o-a- -------------------------- Kako da idem do aerodroma?
Jak se dostanu do centra? Как---- идем -- ц--тр- -ра-а? К___ д_ и___ д_ ц_____ г_____ К-к- д- и-е- д- ц-н-р- г-а-а- ----------------------------- Како да идем до центра града? 0
Kak-----i-e- ----e-tra -r---? K___ d_ i___ d_ c_____ g_____ K-k- d- i-e- d- c-n-r- g-a-a- ----------------------------- Kako da idem do centra grada?
Potřebuji taxi. Т-е-а---а---. Т_____ т_____ Т-е-а- т-к-и- ------------- Требам такси. 0
Tre--m-ta---. T_____ t_____ T-e-a- t-k-i- ------------- Trebam taksi.
Potřebuji plán města. Т-еб-м -лан--рада. Т_____ п___ г_____ Т-е-а- п-а- г-а-а- ------------------ Требам план града. 0
Tr-b-m-p-a--g--d-. T_____ p___ g_____ T-e-a- p-a- g-a-a- ------------------ Trebam plan grada.
Potřebuji hotel. Тр---м --те-. Т_____ х_____ Т-е-а- х-т-л- ------------- Требам хотел. 0
T---a- -----. T_____ h_____ T-e-a- h-t-l- ------------- Trebam hotel.
Chci si pronajmout auto. Хт---/-хтела---х-изн--------уто. Х___ / х____ б__ и________ а____ Х-е- / х-е-а б-х и-н-ј-и-и а-т-. -------------------------------- Хтео / хтела бих изнајмити ауто. 0
Hte- --hte---bi- -z----iti-au--. H___ / h____ b__ i________ a____ H-e- / h-e-a b-h i-n-j-i-i a-t-. -------------------------------- Hteo / htela bih iznajmiti auto.
Tady je moje kreditní karta. О--е--е---ј---реди--------и--. О___ ј_ м___ к_______ к_______ О-д- ј- м-ј- к-е-и-н- к-р-и-а- ------------------------------ Овде је моја кредитна картица. 0
Ovd- -e mo-a kr-dit-a-ka-t-ca. O___ j_ m___ k_______ k_______ O-d- j- m-j- k-e-i-n- k-r-i-a- ------------------------------ Ovde je moja kreditna kartica.
Tady je můj řidičský průkaz. Ов------мо-а-во----- ---во-а. О___ ј_ м___ в______ д_______ О-д- ј- м-ј- в-з-ч-а д-з-о-а- ----------------------------- Овде је моја возачка дозвола. 0
Ov-- -- mo-- v-za-ka ----o--. O___ j_ m___ v______ d_______ O-d- j- m-j- v-z-č-a d-z-o-a- ----------------------------- Ovde je moja vozačka dozvola.
Co je v tomto městě k vidění? Ш-а -е -ма ви-ет- у-гр---? Ш__ с_ и__ в_____ у г_____ Ш-а с- и-а в-д-т- у г-а-у- -------------------------- Шта се има видети у граду? 0
Š------im--v-d-ti-u -----? Š__ s_ i__ v_____ u g_____ Š-a s- i-a v-d-t- u g-a-u- -------------------------- Šta se ima videti u gradu?
Běžte do starého města. Ид--е у--т-ри-г--д. И____ у с____ г____ И-и-е у с-а-и г-а-. ------------------- Идите у стари град. 0
I-i-e - star--g-a-. I____ u s____ g____ I-i-e u s-a-i g-a-. ------------------- Idite u stari grad.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. На-рав--- о--л---- г--д-. Н________ о_______ г_____ Н-п-а-и-е о-и-а-а- г-а-а- ------------------------- Направите обилазак града. 0
N-p--vit--o-il--ak gr-da. N________ o_______ g_____ N-p-a-i-e o-i-a-a- g-a-a- ------------------------- Napravite obilazak grada.
Běžte do přístavu. Ид-те--- ---е. И____ д_ л____ И-и-е д- л-к-. -------------- Идите до луке. 0
I---- d- ---e. I____ d_ l____ I-i-e d- l-k-. -------------- Idite do luke.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. На--ав-т- --и------л---. Н________ о_______ л____ Н-п-а-и-е о-и-а-а- л-к-. ------------------------ Направите обилазак лукe. 0
Na---vi---ob--az---l-ke. N________ o_______ l____ N-p-a-i-e o-i-a-a- l-k-. ------------------------ Napravite obilazak luke.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Ко-- -о---на-е------и по-тоје? К___ ј__ з___________ п_______ К-ј- ј-ш з-а-е-и-о-т- п-с-о-е- ------------------------------ Које још знаменитости постоје? 0
K--- još -n----i-o--i ----oje? K___ j__ z___________ p_______ K-j- j-š z-a-e-i-o-t- p-s-o-e- ------------------------------ Koje još znamenitosti postoje?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!