Konverzační příručka

cs Ve městě   »   mk Во градот

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [дваесет и пет]

25 [dvayesyet i pyet]

Во градот

Vo guradot

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Б-----а- / с---ла к-н ж-л-----к--а с-аниц-. Б_ с____ / с_____ к__ ж___________ с_______ Б- с-к-л / с-к-л- к-н ж-л-з-и-к-т- с-а-и-а- ------------------------------------------- Би сакал / сакала кон железничката станица. 0
B- s---l --s-k--- --n -y-lyez-ichkat--s-ani-z-. B_ s____ / s_____ k__ ʐ______________ s________ B- s-k-l / s-k-l- k-n ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-. ----------------------------------------------- Bi sakal / sakala kon ʐyelyeznichkata stanitza.
Chci (jet) na letiště. Б- с-к-л / -----а-кон ае-одро-о-. Б_ с____ / с_____ к__ а__________ Б- с-к-л / с-к-л- к-н а-р-д-о-о-. --------------------------------- Би сакал / сакала кон аеродромот. 0
B- --ka--/ s-kala-k---a-er-dr--ot. B_ s____ / s_____ k__ a___________ B- s-k-l / s-k-l- k-n a-e-o-r-m-t- ---------------------------------- Bi sakal / sakala kon ayerodromot.
Chci (jet) do centra. Би -ак-- /--а--ла -о ц----ро---а г-ад-т. Б_ с____ / с_____ в_ ц_______ н_ г______ Б- с-к-л / с-к-л- в- ц-н-а-о- н- г-а-о-. ---------------------------------------- Би сакал / сакала во центарот на градот. 0
B- -ak-l-- sak-la -o---y-nta-ot -- gu-a---. B_ s____ / s_____ v_ t_________ n_ g_______ B- s-k-l / s-k-l- v- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t- ------------------------------------------- Bi sakal / sakala vo tzyentarot na guradot.
Jak se dostanu na nádraží? К-ко д- с------ ----ел-знич---а-ст-ница? К___ д_ с______ д_ ж___________ с_______ К-к- д- с-и-н-м д- ж-л-з-и-к-т- с-а-и-а- ---------------------------------------- Како да стигнам до железничката станица? 0
K-ko da -tigun-m -o-ʐ---y-zn------a----ni-za? K___ d_ s_______ d_ ʐ______________ s________ K-k- d- s-i-u-a- d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? --------------------------------------------- Kako da stigunam do ʐyelyeznichkata stanitza?
Jak se dostanu na letiště? Ка-- -- -ти-----д--а-ро---мот? К___ д_ с______ д_ а__________ К-к- д- с-и-н-м д- а-р-д-о-о-? ------------------------------ Како да стигнам до аеродромот? 0
K------ s--gun-m-----y-r-dr---t? K___ d_ s_______ d_ a___________ K-k- d- s-i-u-a- d- a-e-o-r-m-t- -------------------------------- Kako da stigunam do ayerodromot?
Jak se dostanu do centra? Ка-о-д--ст--нам -- ц----р-- на ----от? К___ д_ с______ д_ ц_______ н_ г______ К-к- д- с-и-н-м д- ц-н-а-о- н- г-а-о-? -------------------------------------- Како да стигнам до центарот на градот? 0
K--o d---------m -o-tz-e--a--- -a----ad-t? K___ d_ s_______ d_ t_________ n_ g_______ K-k- d- s-i-u-a- d- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t- ------------------------------------------ Kako da stigunam do tzyentarot na guradot?
Potřebuji taxi. Ми -р-б----кси. М_ т____ т_____ М- т-е-а т-к-и- --------------- Ми треба такси. 0
Mi---y-ba -a--i. M_ t_____ t_____ M- t-y-b- t-k-i- ---------------- Mi tryeba taksi.
Potřebuji plán města. Ми тр-б- ка-та----гра---. М_ т____ к____ н_ г______ М- т-е-а к-р-а н- г-а-о-. ------------------------- Ми треба карта на градот. 0
Mi t--eba ---t--n- gu-ado-. M_ t_____ k____ n_ g_______ M- t-y-b- k-r-a n- g-r-d-t- --------------------------- Mi tryeba karta na guradot.
Potřebuji hotel. М- ---ба --тел. М_ т____ х_____ М- т-е-а х-т-л- --------------- Ми треба хотел. 0
Mi t-yeba--hot--l. M_ t_____ k_______ M- t-y-b- k-o-y-l- ------------------ Mi tryeba khotyel.
Chci si pronajmout auto. Би с-ка- /-с----а----из-ајм-м е-ен-ав-ом-б-л. Б_ с____ / с_____ д_ и_______ е___ а_________ Б- с-к-л / с-к-л- д- и-н-ј-а- е-е- а-т-м-б-л- --------------------------------------------- Би сакал / сакала да изнајмам еден автомобил. 0
Bi----a- / -a-a-- -- ---aј--m y-dy---------bi-. B_ s____ / s_____ d_ i_______ y_____ a_________ B- s-k-l / s-k-l- d- i-n-ј-a- y-d-e- a-t-m-b-l- ----------------------------------------------- Bi sakal / sakala da iznaјmam yedyen avtomobil.
Tady je moje kreditní karta. Ев--ја -оја----р-д-тна к---ичка. Е__ ј_ м_____ к_______ к________ Е-е ј- м-ј-т- к-е-и-н- к-р-и-к-. -------------------------------- Еве ја мојата кредитна картичка. 0
Y--ye ј- -oј----kr-edi-na ka-tichk-. Y____ ј_ m_____ k________ k_________ Y-v-e ј- m-ј-t- k-y-d-t-a k-r-i-h-a- ------------------------------------ Yevye јa moјata kryeditna kartichka.
Tady je můj řidičský průkaz. Е---ј---о-а-- -озачка-д-з-ола. Е__ ј_ м_____ в______ д_______ Е-е ј- м-ј-т- в-з-ч-а д-з-о-а- ------------------------------ Еве ја мојата возачка дозвола. 0
Ye--- јa --ј--a---zach-a -ozvol-. Y____ ј_ m_____ v_______ d_______ Y-v-e ј- m-ј-t- v-z-c-k- d-z-o-a- --------------------------------- Yevye јa moјata vozachka dozvola.
Co je v tomto městě k vidění? Ш-о им- -а-с--види-во-градот? Ш__ и__ д_ с_ в___ в_ г______ Ш-о и-а д- с- в-д- в- г-а-о-? ----------------------------- Што има да се види во градот? 0
Sht- -m- -a---- vidi-vo gurad-t? S___ i__ d_ s__ v___ v_ g_______ S-t- i-a d- s-e v-d- v- g-r-d-t- -------------------------------- Shto ima da sye vidi vo guradot?
Běžte do starého města. Појд-т--в--с---и-т -е--на-гр-дот. П______ в_ с______ д__ н_ г______ П-ј-е-е в- с-а-и-т д-л н- г-а-о-. --------------------------------- Појдете во стариот дел на градот. 0
P-јdy-t-e--o-s--ri-t-dy---na --ra-ot. P________ v_ s______ d___ n_ g_______ P-ј-y-t-e v- s-a-i-t d-e- n- g-r-d-t- ------------------------------------- Poјdyetye vo stariot dyel na guradot.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Н-пра-ете--д----ра-ск- -б-к----. Н________ е___ г______ о________ Н-п-а-е-е е-н- г-а-с-а о-и-о-к-. -------------------------------- Направете една градска обиколка. 0
Napr--y--ye ye--- -u---sk- --i-o--a. N__________ y____ g_______ o________ N-p-a-y-t-e y-d-a g-r-d-k- o-i-o-k-. ------------------------------------ Napravyetye yedna guradska obikolka.
Běžte do přístavu. По-------- ---с-а--ш--то. П______ н_ п_____________ П-ј-е-е н- п-и-т-н-ш-е-о- ------------------------- Појдете на пристаништето. 0
P-јdyetye na-----ta--sh-yeto. P________ n_ p_______________ P-ј-y-t-e n- p-i-t-n-s-t-e-o- ----------------------------- Poјdyetye na pristanishtyeto.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Н---а---е е-н---р---а--ш---об--о-ка. Н________ е___ п__________ о________ Н-п-а-е-е е-н- п-и-т-н-ш-а о-и-о-к-. ------------------------------------ Направете една пристанишна обиколка. 0
Nap-a-y-tye ye--a-pr-s-an-sh-a obi-o-k-. N__________ y____ p___________ o________ N-p-a-y-t-e y-d-a p-i-t-n-s-n- o-i-o-k-. ---------------------------------------- Napravyetye yedna pristanishna obikolka.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? К-и --уги --ам---т-ст- ---има -св-- тоа? К__ д____ з___________ г_ и__ о____ т___ К-и д-у-и з-а-е-и-о-т- г- и-а о-в-н т-а- ---------------------------------------- Кои други знаменитости ги има освен тоа? 0
Koi ---------na----ito----gu- ----o-v-en----? K__ d______ z____________ g__ i__ o_____ t___ K-i d-o-g-i z-a-y-n-t-s-i g-i i-a o-v-e- t-a- --------------------------------------------- Koi droogui znamyenitosti gui ima osvyen toa?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!