Konverzační příručka

cs Ve městě   »   kk Қалада

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [жиырма бес]

25 [jïırma bes]

Қалада

Qalada

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. М-ған в-кзалға -а----е-ек. М____ в_______ б___ к_____ М-ғ-н в-к-а-ғ- б-р- к-р-к- -------------------------- Маған вокзалға бару керек. 0
M-ğ-n --k--lğ- -ar- -e-ek. M____ v_______ b___ k_____ M-ğ-n v-k-a-ğ- b-r- k-r-k- -------------------------- Mağan vokzalğa barw kerek.
Chci (jet) na letiště. М---- -уежай-а ба----ер-к. М____ ә_______ б___ к_____ М-ғ-н ә-е-а-ғ- б-р- к-р-к- -------------------------- Маған әуежайға бару керек. 0
Ma--n --ej-y-- --rw-ke--k. M____ ä_______ b___ k_____ M-ğ-n ä-e-a-ğ- b-r- k-r-k- -------------------------- Mağan äwejayğa barw kerek.
Chci (jet) do centra. Мағ-н---л----та-ығы-- -а---к----. М____ қ___ о_________ б___ к_____ М-ғ-н қ-л- о-т-л-ғ-н- б-р- к-р-к- --------------------------------- Маған қала орталығына бару керек. 0
M-----q-l- -r--l---na -a-w ---ek. M____ q___ o_________ b___ k_____ M-ğ-n q-l- o-t-l-ğ-n- b-r- k-r-k- --------------------------------- Mağan qala ortalığına barw kerek.
Jak se dostanu na nádraží? Во---л-а --л-й -а---м бола-ы? В_______ қ____ б_____ б______ В-к-а-ғ- қ-л-й б-р-а- б-л-д-? ----------------------------- Вокзалға қалай барсам болады? 0
V-k-a--a---la- --r-am-b-l-d-? V_______ q____ b_____ b______ V-k-a-ğ- q-l-y b-r-a- b-l-d-? ----------------------------- Vokzalğa qalay barsam boladı?
Jak se dostanu na letiště? Ә-е--й---қ-л--------м-б--а-ы? Ә_______ қ____ б_____ б______ Ә-е-а-ғ- қ-л-й б-р-а- б-л-д-? ----------------------------- Әуежайға қалай барсам болады? 0
Ä---a-ğa -a----ba---m-b-ladı? Ä_______ q____ b_____ b______ Ä-e-a-ğ- q-l-y b-r-a- b-l-d-? ----------------------------- Äwejayğa qalay barsam boladı?
Jak se dostanu do centra? Қа-- о--алы--на-қа-ай б-р-ам--о-ады? Қ___ о_________ қ____ б_____ б______ Қ-л- о-т-л-ғ-н- қ-л-й б-р-а- б-л-д-? ------------------------------------ Қала орталығына қалай барсам болады? 0
Q-l------l-ğ--a ----- -a---- -olad-? Q___ o_________ q____ b_____ b______ Q-l- o-t-l-ğ-n- q-l-y b-r-a- b-l-d-? ------------------------------------ Qala ortalığına qalay barsam boladı?
Potřebuji taxi. Ма--- такси --рек. М____ т____ к_____ М-ғ-н т-к-и к-р-к- ------------------ Маған такси керек. 0
M-ğa- -ak-ï---r--. M____ t____ k_____ M-ğ-n t-k-ï k-r-k- ------------------ Mağan taksï kerek.
Potřebuji plán města. М--ан қ-л-----ка--а-ы к-рек. М____ қ______ к______ к_____ М-ғ-н қ-л-н-ң к-р-а-ы к-р-к- ---------------------------- Маған қаланың картасы керек. 0
M--an q--anı- -a-t-s-----e-. M____ q______ k______ k_____ M-ğ-n q-l-n-ñ k-r-a-ı k-r-k- ---------------------------- Mağan qalanıñ kartası kerek.
Potřebuji hotel. Ма-ан қ--ақ ---к-р--. М____ қ____ ү_ к_____ М-ғ-н қ-н-қ ү- к-р-к- --------------------- Маған қонақ үй керек. 0
Ma-a--q------y --r-k. M____ q____ ü_ k_____ M-ğ-n q-n-q ü- k-r-k- --------------------- Mağan qonaq üy kerek.
Chci si pronajmout auto. М-- -ал-а к-лі--алс-м д------м. М__ ж____ к____ а____ д__ е____ М-н ж-л-а к-л-к а-с-м д-п е-і-. ------------------------------- Мен жалға көлік алсам деп едім. 0
M-n----ğ- --l-k a-----dep -d-m. M__ j____ k____ a____ d__ e____ M-n j-l-a k-l-k a-s-m d-p e-i-. ------------------------------- Men jalğa kölik alsam dep edim.
Tady je moje kreditní karta. М-н- ---------и- -а-т--. М___ м____ н____ к______ М-н- м-н-ң н-с-е к-р-а-. ------------------------ Міне менің несие картам. 0
Min--meniñ -e--e-k---a-. M___ m____ n____ k______ M-n- m-n-ñ n-s-e k-r-a-. ------------------------ Mine meniñ nesïe kartam.
Tady je můj řidičský průkaz. Мін- --нің-жү-гіз--і -уәлі-і-. М___ м____ ж________ к________ М-н- м-н-ң ж-р-і-у-і к-ә-і-і-. ------------------------------ Міне менің жүргізуші куәлігім. 0
Mi----e--- -ür-------k-ä--gim. M___ m____ j________ k________ M-n- m-n-ñ j-r-i-w-i k-ä-i-i-. ------------------------------ Mine meniñ jürgizwşi kwäligim.
Co je v tomto městě k vidění? Қ--ад---ө-ет---не б--? Қ_____ к______ н_ б___ Қ-л-д- к-р-т-н н- б-р- ---------------------- Қалада көретін не бар? 0
Qa--d- -ö--t-n-ne---r? Q_____ k______ n_ b___ Q-l-d- k-r-t-n n- b-r- ---------------------- Qalada köretin ne bar?
Běžte do starého města. Е--і----аға б-рыңы-. Е___ қ_____ б_______ Е-к- қ-л-ғ- б-р-ң-з- -------------------- Ескі қалаға барыңыз. 0
Es-i -alağa-bar--ı-. E___ q_____ b_______ E-k- q-l-ğ- b-r-ñ-z- -------------------- Eski qalağa barıñız.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Қа-аны-ш--ып-эк-----и--ж-са-ыз. Қ_____ ш____ э________ ж_______ Қ-л-н- ш-л-п э-с-у-с-я ж-с-ң-з- ------------------------------- Қаланы шолып экскурсия жасаңыз. 0
Qa---- --l-- é-s--rsïya -a--ñız. Q_____ ş____ é_________ j_______ Q-l-n- ş-l-p é-s-w-s-y- j-s-ñ-z- -------------------------------- Qalanı şolıp ékskwrsïya jasañız.
Běžte do přístavu. П---қа б---ңы-. П_____ б_______ П-р-қ- б-р-ң-з- --------------- Портқа барыңыз. 0
P--t---b---ñı-. P_____ b_______ P-r-q- b-r-ñ-z- --------------- Portqa barıñız.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. П-рт-- э-с-у-----ж--а---. П_____ э________ ж_______ П-р-қ- э-с-у-с-я ж-с-ң-з- ------------------------- Портқа экскурсия жасаңыз. 0
P-r--a é--k-r-ïy- --sañız. P_____ é_________ j_______ P-r-q- é-s-w-s-y- j-s-ñ-z- -------------------------- Portqa ékskwrsïya jasañız.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? О--н б---а--ағ-------й көрі--і ж----р-бар? О___ б____ т___ қ_____ к______ ж_____ б___ О-а- б-с-а т-ғ- қ-н-а- к-р-к-і ж-р-е- б-р- ------------------------------------------ Одан басқа тағы қандай көрікті жерлер бар? 0
O-an b-sqa tağı -a-da--kö----i---rle---a-? O___ b____ t___ q_____ k______ j_____ b___ O-a- b-s-a t-ğ- q-n-a- k-r-k-i j-r-e- b-r- ------------------------------------------ Odan basqa tağı qanday körikti jerler bar?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kazaština (1-100) MP3 kazaština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!