Konverzační příručka

cs Pocity   »   sl Čustva

56 [padesát šest]

Pocity

Pocity

56 [šestinpetdeset]

Čustva

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
mít chuť U-iv-ti U______ U-i-a-i ------- Uživati 0
Máme chuť. Mi----v----(se i--m- pri-e-no)- / -i-va -M-dv-) uživ--a --e--ma-- prijet--). M_ u______ (__ i____ p_________ / M____ (______ u______ (__ i____ p_________ M- u-i-a-o (-e i-a-o p-i-e-n-)- / M-d-a (-e-v-) u-i-a-a (-e i-a-a p-i-e-n-)- ---------------------------------------------------------------------------- Mi uživamo (se imamo prijetno). / Midva (Medve) uživava (se imava prijetno). 0
Nemáme žádnou chuť. Ne-uži--mo-(--iv----. N_ u______ (_________ N- u-i-a-o (-ž-v-v-)- --------------------- Ne uživamo (uživava). 0
mít strach bat- se b___ s_ b-t- s- ------- bati se 0
Mám strach. Boj-m --. B____ s__ B-j-m s-. --------- Bojim se. 0
Nemám žádný strach. Ne b--i---e. N_ b____ s__ N- b-j-m s-. ------------ Ne bojim se. 0
mít čas i-----č-s i____ č__ i-e-i č-s --------- imeti čas 0
Má čas. O- -ma-ča-. O_ i__ č___ O- i-a č-s- ----------- On ima čas. 0
Nemá čas. On -i-a č--a. O_ n___ č____ O- n-m- č-s-. ------------- On nima časa. 0
nudit se d--goč----- se d__________ s_ d-l-o-a-i-i s- -------------- dolgočasiti se 0
Nudí se. O-a--e dolgo---i.-(N--- ---d-l--a--) O__ s_ d_________ (____ j_ d________ O-a s- d-l-o-a-i- (-j-j j- d-l-č-s-) ------------------------------------ Ona se dolgočasi. (Njej je dolgčas.) 0
Nenudí se. O-a se -e ---gočasi- (N-ej ni-d-lgča-.) O__ s_ n_ d_________ (____ n_ d________ O-a s- n- d-l-o-a-i- (-j-j n- d-l-č-s-) --------------------------------------- Ona se ne dolgočasi. (Njej ni dolgčas.) 0
mít hlad b--i--a-en b___ l____ b-t- l-č-n ---------- biti lačen 0
Máte hlad? A-i s-e --č--? A__ s__ l_____ A-i s-e l-č-i- -------------- Ali ste lačni? 0
Vy nemáte vůbec hlad? A-i---s-e lačni? A__ n____ l_____ A-i n-s-e l-č-i- ---------------- Ali niste lačni? 0
Mít žízeň biti ž-jen b___ ž____ b-t- ž-j-n ---------- biti žejen 0
Mají žízeň. V--st- ž-jni.---e -------ne.) V_ s__ ž_____ (__ s__ ž______ V- s-e ž-j-i- (-e s-e ž-j-e-) ----------------------------- Vi ste žejni. (Ve ste žejne.) 0
Nemají vůbec žízeň. V- ---t- že---.---------e--ejn--) V_ n____ ž_____ (__ n____ ž______ V- n-s-e ž-j-i- (-e n-s-e ž-j-e-) --------------------------------- Vi niste žejni. (Ve niste žejne.) 0

Tajné jazyky

Pomocí jazyka chceme vyjádřit, co si myslíme a cítíme. Porozumění je tedy nejdůležitějším úkolem jazyka. Někdy si však lidé nepřejí, aby jim všichni rozuměli. V takových případech si vymyslí tajné jazyky. Tajné jazyky fascinovaly lidi celá tisíciletí. Například Julius Caesar měl svůj vlastní tajný jazyk. Posílal kódované zprávy do všech částí své říše. Jeho nepřátelé tyto šifry nedokázali přečíst. Tajné jazyky jsou chráněnou komunikací. Pomocí tajných jazyků se odlišujeme od ostatních. Ukazujeme, že patříme do výjimečné skupiny. Tajné jazyky užíváme pro různé účely. Milenci si psali a píší šifrované dopisy v každé době. Jisté profesionální skupiny mají také své jazyky. Existují jazyky pro kouzelníky, zloděje nebo byznysmeny. Tajné jazyky se ale nejvíce používají pro politické účely. Tajné jazyky se používaly téměř ve všech válkách. Armáda a kontrarozvědka mají na tajné jazyky své experty. Kryptologie je věda o šifrování. Moderní šifry jsou založené na složitých matematických funkcích. Dají se jen velmi těžko rozluštit. Bez kódovaných jazyků by byl náš život nemyslitelný. Zašifrovaná data se dnes používají všude. Kreditní karty a e-maily -- to vše pracuje s kódy. Dětem připadají tajné jazyky obzvlášť zajímavé. Rády si vyměňují tajné zprávy se svými kamarády. Tajné jazyky jsou dokonce pro vývoj dítěte užitečné… Podporují kreativitu a cit pro jazyk!