Konverzační příručka

cs V přírodě   »   sl V naravi

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [šestindvajset]

V naravi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? Vid-š---m----l-? V____ t__ s_____ V-d-š t-m s-o-p- ---------------- Vidiš tam stolp? 0
Vidíš tu horu? V-di- -am ----? V____ t__ g____ V-d-š t-m g-r-? --------------- Vidiš tam goro? 0
Vidíš tu vesnici? Vidi----- --s? V____ t__ v___ V-d-š t-m v-s- -------------- Vidiš tam vas? 0
Vidíš tu řeku? Vi-iš t----e-o? V____ t__ r____ V-d-š t-m r-k-? --------------- Vidiš tam reko? 0
Vidíš ten most? Vi--š-ta- -ost? V____ t__ m____ V-d-š t-m m-s-? --------------- Vidiš tam most? 0
Vidíš to jezero? Vid-- --m --zero? V____ t__ j______ V-d-š t-m j-z-r-? ----------------- Vidiš tam jezero? 0
Tamten pták se mi líbí. Tisti-p-i- -a--mi -e v---. T____ p___ t__ m_ j_ v____ T-s-i p-i- t-m m- j- v-e-. -------------------------- Tisti ptič tam mi je všeč. 0
Tamten strom se mi líbí. Dr--- -----i ---vš-č. D____ t__ m_ j_ v____ D-e-o t-m m- j- v-e-. --------------------- Drevo tam mi je všeč. 0
Tamten kámen se mi líbí. T--k-----tu-a- mi--e všeč. T_ k____ t____ m_ j_ v____ T- k-m-n t-k-j m- j- v-e-. -------------------------- Ta kamen tukaj mi je všeč. 0
Tamten park se mi líbí. Ta pa---m--je v-eč. T_ p___ m_ j_ v____ T- p-r- m- j- v-e-. ------------------- Ta park mi je všeč. 0
Ta zahrada se mi líbí. Ta --t-mi--e -š-č. T_ v__ m_ j_ v____ T- v-t m- j- v-e-. ------------------ Ta vrt mi je všeč. 0
Tato květina se mi líbí. Te -ož- tuk-j-s--mi všeč. T_ r___ t____ s_ m_ v____ T- r-ž- t-k-j s- m- v-e-. ------------------------- Te rože tukaj so mi všeč. 0
Líbí se mi to. To -e mi -d- -jubko. T_ s_ m_ z__ l______ T- s- m- z-i l-u-k-. -------------------- To se mi zdi ljubko. 0
Připadá mi to zajímavé. T- -- -i--d- --nim--o. T_ s_ m_ z__ z________ T- s- m- z-i z-n-m-v-. ---------------------- To se mi zdi zanimivo. 0
To je nádherné. T---e--i z----ud-vito. T_ s_ m_ z__ č________ T- s- m- z-i č-d-v-t-. ---------------------- To se mi zdi čudovito. 0
To je ošklivé. To-s- mi -di g--o. T_ s_ m_ z__ g____ T- s- m- z-i g-d-. ------------------ To se mi zdi grdo. 0
Připadá mi to nudné. To -e-mi zd---olgoč-sn-. T_ s_ m_ z__ d__________ T- s- m- z-i d-l-o-a-n-. ------------------------ To se mi zdi dolgočasno. 0
To je strašné. T--s- ---zdi --rašno. T_ s_ m_ z__ s_______ T- s- m- z-i s-r-š-o- --------------------- To se mi zdi strašno. 0

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!