Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   sl Na vlaku

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [štiriintrideset]

Na vlaku

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Je--o--lak do--er---a? J_ t_ v___ d_ B_______ J- t- v-a- d- B-r-i-a- ---------------------- Je to vlak do Berlina? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? K----o-pe--e-vlak? K___ o______ v____ K-a- o-p-l-e v-a-? ------------------ Kdaj odpelje vlak? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Kd-- pr--elje -lak-v B--l--? K___ p_______ v___ v B______ K-a- p-i-e-j- v-a- v B-r-i-? ---------------------------- Kdaj pripelje vlak v Berlin? 0
S dovolením, mohu projít? O-ro-t--e, --e- --m-? O_________ s___ m____ O-r-s-i-e- s-e- m-m-? --------------------- Oprostite, smem mimo? 0
Myslím, že toto je mé místo. M-s-i-,-da je to----e--est-. M______ d_ j_ t_ m___ m_____ M-s-i-, d- j- t- m-j- m-s-o- ---------------------------- Mislim, da je to moje mesto. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. M-sli-- -a-se-it- na m---- me-t-. M______ d_ s_____ n_ m____ m_____ M-s-i-, d- s-d-t- n- m-j-m m-s-u- --------------------------------- Mislim, da sedite na mojem mestu. 0
Kde je spací vůz? K-e--e --al-i-? K__ j_ s_______ K-e j- s-a-n-k- --------------- Kje je spalnik? 0
Spací vůz je na konci vlaku. S-alni- -- na----c- -l---. S______ j_ n_ k____ v_____ S-a-n-k j- n- k-n-u v-a-a- -------------------------- Spalnik je na koncu vlaka. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. Kje----j----d--n------ –-N---a-e-ku. K__ p_ j_ j______ v___ – N_ z_______ K-e p- j- j-d-l-i v-z- – N- z-č-t-u- ------------------------------------ Kje pa je jedilni voz? – Na začetku. 0
Mohu spát dole? A-i---h-o s--m s-odaj? A__ l____ s___ s______ A-i l-h-o s-i- s-o-a-? ---------------------- Ali lahko spim spodaj? 0
Mohl bych spát uprostřed? A-i-l--ko --i- -----din-? A__ l____ s___ v s_______ A-i l-h-o s-i- v s-e-i-i- ------------------------- Ali lahko spim v sredini? 0
Mohl bych spát nahoře? A-i lahk- spi- zg-r-j? A__ l____ s___ z______ A-i l-h-o s-i- z-o-a-? ---------------------- Ali lahko spim zgoraj? 0
Kdy budeme na hranici? Kd------o--a---j-? K___ b___ n_ m____ K-a- b-m- n- m-j-? ------------------ Kdaj bomo na meji? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Ka-- --lg--t-a-a vo-n---do -e-l-na? K___ d____ t____ v_____ d_ B_______ K-k- d-l-o t-a-a v-ž-j- d- B-r-i-a- ----------------------------------- Kako dolgo traja vožnja do Berlina? 0
Má ten vlak zpoždění? I-a-vla- z-m-d-? I__ v___ z______ I-a v-a- z-m-d-? ---------------- Ima vlak zamudo? 0
Máte něco na čtení? Ima-e-k-j--a--r-ti? I____ k__ z_ b_____ I-a-e k-j z- b-a-i- ------------------- Imate kaj za brati? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? S- lah-o---kaj---b- k-j -a---st- i- pi-i? S_ l____ t____ d___ k__ z_ j____ i_ p____ S- l-h-o t-k-j d-b- k-j z- j-s-i i- p-t-? ----------------------------------------- Se lahko tukaj dobi kaj za jesti in piti? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? M--bost-- prosi---z--dili-ob s--mih? M_ b_____ p______ z______ o_ s______ M- b-s-e- p-o-i-, z-u-i-i o- s-d-i-? ------------------------------------ Me boste, prosim, zbudili ob sedmih? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + slovinština (1-100) MP3 slovinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!