Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   sk Otázky – minulý čas 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [osemdesiatšesť]

Otázky – minulý čas 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ktorú -r-v----------il? K____ k______ s_ n_____ K-o-ú k-a-a-u s- n-s-l- ----------------------- Ktorú kravatu si nosil? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? K-o-- --to s--kú---? K____ a___ s_ k_____ K-o-é a-t- s- k-p-l- -------------------- Ktoré auto si kúpil? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? K-o-é -ov----si-si pr-d-lati-? K____ n_____ s_ s_ p__________ K-o-é n-v-n- s- s- p-e-p-a-i-? ------------------------------ Ktoré noviny si si predplatil? 0
Koho jste viděl / viděla? Ko-------v-deli? K___ s__ v______ K-h- s-e v-d-l-? ---------------- Koho ste videli? 0
Koho jste potkal / potkala? Koh- -t--s--e-l-? K___ s__ s_______ K-h- s-e s-r-t-i- ----------------- Koho ste stretli? 0
Koho jste poznal / poznala? K-h- ste s-ozn-l-? K___ s__ s________ K-h- s-e s-o-n-l-? ------------------ Koho ste spoznali? 0
Kdy jste vstával / vstávala? K--- --- -st---? K___ s__ v______ K-d- s-e v-t-l-? ---------------- Kedy ste vstali? 0
Kdy jste začal / začala? Kedy-s-e--ač-l-? K___ s__ z______ K-d- s-e z-č-l-? ---------------- Kedy ste začali? 0
Kdy jste skončil / skončila? K--y--te--r--t-li? K___ s__ p________ K-d- s-e p-e-t-l-? ------------------ Kedy ste prestali? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Prečo--------zobud-li? P____ s__ s_ z________ P-e-o s-e s- z-b-d-l-? ---------------------- Prečo ste sa zobudili? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Pr-----t--sa sta-- učit----? P____ s__ s_ s____ u________ P-e-o s-e s- s-a-i u-i-e-o-? ---------------------------- Prečo ste sa stali učiteľom? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? P-e-o --e -š-- taxí-o-? P____ s__ i___ t_______ P-e-o s-e i-l- t-x-k-m- ----------------------- Prečo ste išli taxíkom? 0
Odkud jste přišel / přišla? O------st- ---šli? O_____ s__ p______ O-k-a- s-e p-i-l-? ------------------ Odkiaľ ste prišli? 0
Kam jste šel / šla? K-m---e ---i? K__ s__ i____ K-m s-e i-l-? ------------- Kam ste išli? 0
Kde jste byl / byla? K-e ----b-l-? K__ s__ b____ K-e s-e b-l-? ------------- Kde ste boli? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Ko-u-s- --mo---? K___ s_ p_______ K-m- s- p-m-h-l- ---------------- Komu si pomohol? 0
Komu jsi napsal / napsala? K-m---i-pí-a-? K___ s_ p_____ K-m- s- p-s-l- -------------- Komu si písal? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K--- ---od-ov---l? K___ s_ o_________ K-m- s- o-p-v-d-l- ------------------ Komu si odpovedal? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + slovenština (1-100) MP3 slovenština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…