Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   sk Vo vlaku

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [tridsaťštyri]

Vo vlaku

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? J--to ---k do-Be--ína? J_ t_ v___ d_ B_______ J- t- v-a- d- B-r-í-a- ---------------------- Je to vlak do Berlína? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? Ke-y -dchád-a--la-? K___ o_______ v____ K-d- o-c-á-z- v-a-? ------------------- Kedy odchádza vlak? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? K--y p--de --a- do -e-lín-? K___ p____ v___ d_ B_______ K-d- p-í-e v-a- d- B-r-í-a- --------------------------- Kedy príde vlak do Berlína? 0
S dovolením, mohu projít? Pre---t-,--ô--m pr-jsť? P________ m____ p______ P-e-á-t-, m-ž-m p-e-s-? ----------------------- Prepáčte, môžem prejsť? 0
Myslím, že toto je mé místo. Mys-í- s----e----j- -oje -i--t-. M_____ s__ ž_ t_ j_ m___ m______ M-s-í- s-, ž- t- j- m-j- m-e-t-. -------------------------------- Myslím si, že to je moje miesto. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. M---ím- že --d-te--------m--iest-. M______ ž_ s_____ n_ m____ m______ M-s-í-, ž- s-d-t- n- m-j-m m-e-t-. ---------------------------------- Myslím, že sedíte na mojom mieste. 0
Kde je spací vůz? K-e-je -ô--o-----z--? K__ j_ l______ v_____ K-e j- l-ž-o-ý v-z-ň- --------------------- Kde je lôžkový vozeň? 0
Spací vůz je na konci vlaku. L-žkov--v-zeň--- na k-n---v-ak-. L______ v____ j_ n_ k____ v_____ L-ž-o-ý v-z-ň j- n- k-n-i v-a-u- -------------------------------- Lôžkový vozeň je na konci vlaku. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. A kde--- j-dá-e-s-ý-----ň?-– N--z---a-ku. A k__ j_ j_________ v_____ – N_ z________ A k-e j- j-d-l-n-k- v-z-ň- – N- z-č-a-k-. ----------------------------------------- A kde je jedálenský vozeň? – Na začiatku. 0
Mohu spát dole? M-žem----ť--o--? M____ s___ d____ M-ž-m s-a- d-l-? ---------------- Môžem spať dole? 0
Mohl bych spát uprostřed? M--em------v -tr--e? M____ s___ v s______ M-ž-m s-a- v s-r-d-? -------------------- Môžem spať v strede? 0
Mohl bych spát nahoře? M---m -p---hore? M____ s___ h____ M-ž-m s-a- h-r-? ---------------- Môžem spať hore? 0
Kdy budeme na hranici? K--- bu-e---na hra-i-i? K___ b_____ n_ h_______ K-d- b-d-m- n- h-a-i-i- ----------------------- Kedy budeme na hranici? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? A-- ---o-t----ce--a -o-Ber-í--? A__ d___ t___ c____ d_ B_______ A-o d-h- t-v- c-s-a d- B-r-í-a- ------------------------------- Ako dlho trvá cesta do Berlína? 0
Má ten vlak zpoždění? Má v-a---e---n--? M_ v___ m________ M- v-a- m-š-a-i-? ----------------- Má vlak meškanie? 0
Máte něco na čtení? M--- --e-- -a č----ie? M___ n____ n_ č_______ M-t- n-e-o n- č-t-n-e- ---------------------- Máte niečo na čítanie? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? M--e---- -osta--nieč- n-----en---- -itie? M____ t_ d_____ n____ n_ j______ a p_____ M-ž-m t- d-s-a- n-e-o n- j-d-n-e a p-t-e- ----------------------------------------- Môžem tu dostať niečo na jedenie a pitie? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Zob--ili-b---te -a - 7---? Z_______ b_ s__ m_ o 7____ Z-b-d-l- b- s-e m- o 7-0-? -------------------------- Zobudili by ste ma o 7.00? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + slovenština (1-100) MP3 slovenština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!