Konverzační příručka

cs Osoby   »   be асобы

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [адзін]

1 [adzіn]

асобы

asoby

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
яя я я - я 0
y- y_ y- -- ya
já a ty я --ты я і т_ я і т- ------ я і ты 0
ya - -y y_ і t_ y- і t- ------- ya і ty
my oba / my obě мы-аб-е м_ а___ м- а-о- ------- мы абое 0
my-aboe m_ a___ m- a-o- ------- my aboe
on ё_ ё- -- ён 0
e- e_ e- -- en
on a ona ё------а ё_ і я__ ё- і я-а -------- ён і яна 0
e-----ana e_ і y___ e- і y-n- --------- en і yana
oni oba / ony obě я-- аб-е я__ а___ я-ы а-о- -------- яны абое 0
y--- --oe y___ a___ y-n- a-o- --------- yany aboe
muž му--ына м______ м-ж-ы-а ------- мужчына 0
m--hchyna m________ m-z-c-y-a --------- muzhchyna
žena жан-ы-а ж______ ж-н-ы-а ------- жанчына 0
z-a----na z________ z-a-c-y-a --------- zhanchyna
dítě дзіця д____ д-і-я ----- дзіця 0
dz-t--a d______ d-і-s-a ------- dzіtsya
rodina с---я с____ с-м-я ----- сям’я 0
s-am--a s______ s-a-’-a ------- syam’ya
moje rodina м-- -я--я м__ с____ м-я с-м-я --------- мая сям’я 0
m--a--y-m-ya m___ s______ m-y- s-a-’-a ------------ maya syam’ya
Moje rodina je tady. М-я -я-’я -у-. М__ с____ т___ М-я с-м-я т-т- -------------- Мая сям’я тут. 0
M-y--syam’-a----. M___ s______ t___ M-y- s-a-’-a t-t- ----------------- Maya syam’ya tut.
Jsem tady. Я----. Я т___ Я т-т- ------ Я тут. 0
Y--t-t. Y_ t___ Y- t-t- ------- Ya tut.
Jsi tady. Т-----. Т_ т___ Т- т-т- ------- Ты тут. 0
T----t. T_ t___ T- t-t- ------- Ty tut.
On je tady a ona je tady. Ён-тут----я-а--ут. Ё_ т___ і я__ т___ Ё- т-т- і я-а т-т- ------------------ Ён тут, і яна тут. 0
En t--, і ya---tut. E_ t___ і y___ t___ E- t-t- і y-n- t-t- ------------------- En tut, і yana tut.
Jsme tady. М-----. М_ т___ М- т-т- ------- Мы тут. 0
M- t-t. M_ t___ M- t-t- ------- My tut.
Jste tady. Вы---т. В_ т___ В- т-т- ------- Вы тут. 0
V- -ut. V_ t___ V- t-t- ------- Vy tut.
Všichni jsou tady. Ян----е т-т. Я__ ў__ т___ Я-ы ў-е т-т- ------------ Яны ўсе тут. 0
Y-ny ------t. Y___ u__ t___ Y-n- u-e t-t- ------------- Yany use tut.

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!