Konverzační příručka

cs Osoby   »   mk Лица

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [еден]

1 [eden]

Лица

[Lica]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
já jас j__ j-с --- jас 0
jas j__ j-s --- jas
já a ty j-- - ти j__ и т_ j-с и т- -------- jас и ти 0
j-s---ti j__ i t_ j-s i t- -------- jas i ti
my oba / my obě ние --ајцата н__ д_______ н-е д-а-ц-т- ------------ ние двајцата 0
n-ye dv---zata n___ d________ n-y- d-a-t-a-a -------------- niye dvaјtzata
on тој т__ т-ј --- тој 0
toј t__ t-ј --- toј
on a ona т-ј ---аа т__ и т__ т-ј и т-а --------- тој и таа 0
t-ј---taa t__ i t__ t-ј i t-a --------- toј i taa
oni oba / ony obě т---------та т__ д_______ т-е д-а-ц-т- ------------ тие двајцата 0
ti---d--јtzata t___ d________ t-y- d-a-t-a-a -------------- tiye dvaјtzata
muž м-ж м__ м-ж --- маж 0
maʐ m__ m-ʐ --- maʐ
žena ж-на ж___ ж-н- ---- жена 0
ʐ-e-a ʐ____ ʐ-e-a ----- ʐyena
dítě дете д___ д-т- ---- дете 0
dy--ye d_____ d-e-y- ------ dyetye
rodina е---------ија е___ ф_______ е-н- ф-м-л-ј- ------------- една фамилија 0
ye--a f----i-a y____ f_______ y-d-a f-m-l-ј- -------------- yedna familiјa
moje rodina м--ат- фамил-ја м_____ ф_______ м-ј-т- ф-м-л-ј- --------------- мојата фамилија 0
m-ј--a-f-mil-јa m_____ f_______ m-ј-t- f-m-l-ј- --------------- moјata familiјa
Moje rodina je tady. Мо---а-фа--л-ј--е о-де. М_____ ф_______ е о____ М-ј-т- ф-м-л-ј- е о-д-. ----------------------- Мојата фамилија е овде. 0
M-ј-t---a--li-a y------e. M_____ f_______ y_ o_____ M-ј-t- f-m-l-ј- y- o-d-e- ------------------------- Moјata familiјa ye ovdye.
Jsem tady. Јас су- --д-. Ј__ с__ о____ Ј-с с-м о-д-. ------------- Јас сум овде. 0
Ј-- s--- ov-y-. Ј__ s___ o_____ Ј-s s-o- o-d-e- --------------- Јas soom ovdye.
Jsi tady. Ти с- ---е. Т_ с_ о____ Т- с- о-д-. ----------- Ти си овде. 0
Ti -----d-e. T_ s_ o_____ T- s- o-d-e- ------------ Ti si ovdye.
On je tady a ona je tady. Т-ј-е ов-е-и--а--е--вд-. Т__ е о___ и т__ е о____ Т-ј е о-д- и т-а е о-д-. ------------------------ Тој е овде и таа е овде. 0
T-- y----d-- --ta- -e -v---. T__ y_ o____ i t__ y_ o_____ T-ј y- o-d-e i t-a y- o-d-e- ---------------------------- Toј ye ovdye i taa ye ovdye.
Jsme tady. Н-е--ме-о---. Н__ с__ о____ Н-е с-е о-д-. ------------- Ние сме овде. 0
N-ye-smye--vd--. N___ s___ o_____ N-y- s-y- o-d-e- ---------------- Niye smye ovdye.
Jste tady. В-е-ст---вд-. В__ с__ о____ В-е с-е о-д-. ------------- Вие сте овде. 0
V-ye-st-----dy-. V___ s___ o_____ V-y- s-y- o-d-e- ---------------- Viye stye ovdye.
Všichni jsou tady. Тие с--- ---о-де. Т__ с___ с_ о____ Т-е с-т- с- о-д-. ----------------- Тие сите се овде. 0
Ti------ye -ye ovd-e. T___ s____ s__ o_____ T-y- s-t-e s-e o-d-e- --------------------- Tiye sitye sye ovdye.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!