Konverzační příručka

cs Osoby   »   hy անձեր (անձինք)

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [մեկ]

1 [mek]

անձեր (անձինք)

[andzer (andzink’)]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
já -ս ե_ ե- -- ես 0
y-s y__ y-s --- yes
já a ty ես-- --ւ ե_ և դ__ ե- և դ-ւ -------- ես և դու 0
y-s---- du y__ y__ d_ y-s y-v d- ---------- yes yev du
my oba / my obě Մե-ք---կ--սս Մ___ ե______ Մ-ն- ե-կ-ւ-ս ------------ Մենք երկուսս 0
Me----y-rk--s M____ y______ M-n-’ y-r-u-s ------------- Menk’ yerkuss
on -ա ն_ ն- -- նա 0
n- n_ n- -- na
on a ona ն--և--ա ն_ և ն_ ն- և ն- ------- նա և նա 0
na-----na n_ y__ n_ n- y-v n- --------- na yev na
oni oba / ony obě ն-ա---եր-ուսը ն____ ե______ ն-ա-ք ե-կ-ւ-ը ------------- նրանք երկուսը 0
nrank’ y-r--sy n_____ y______ n-a-k- y-r-u-y -------------- nrank’ yerkusy
muž տ-ա-ա-դ տ______ տ-ա-ա-դ ------- տղամարդ 0
tgh----d t_______ t-h-m-r- -------- tghamard
žena կ-ն կ__ կ-ն --- կին 0
k-n k__ k-n --- kin
dítě ե--խա ե____ ե-ե-ա ----- երեխա 0
yere--a y______ y-r-k-a ------- yerekha
rodina մ- ը---նիք մ_ ը______ մ- ը-տ-ն-ք ---------- մի ընտանիք 0
m- -n---ik’ m_ y_______ m- y-t-n-k- ----------- mi yntanik’
moje rodina իմ --տ----ը ի_ ը_______ ի- ը-տ-ն-ք- ----------- իմ ընտանիքը 0
im y---n---y i_ y________ i- y-t-n-k-y ------------ im yntanik’y
Moje rodina je tady. Իմ---տա-իքը ա--տե---: Ի_ ը_______ ա_____ է_ Ի- ը-տ-ն-ք- ա-ս-ե- է- --------------------- Իմ ընտանիքը այստեղ է: 0
I--y---nik----y--eg--e I_ y________ a______ e I- y-t-n-k-y a-s-e-h e ---------------------- Im yntanik’y aystegh e
Jsem tady. Ես ա-ս--ղ-ե-: Ե_ ա_____ ե__ Ե- ա-ս-ե- ե-: ------------- Ես այստեղ եմ: 0
Y-s -yst--- -em Y__ a______ y__ Y-s a-s-e-h y-m --------------- Yes aystegh yem
Jsi tady. Դու ա-ստեղ-ե-: Դ__ ա_____ ե__ Դ-ւ ա-ս-ե- ե-: -------------- Դու այստեղ ես: 0
Du -ys-eg- yes D_ a______ y__ D- a-s-e-h y-s -------------- Du aystegh yes
On je tady a ona je tady. Ն- ----ե--է և-ն------ այ-տեղ: Ն_ ա_____ է և ն_ է_ է ա______ Ն- ա-ս-ե- է և ն- է- է ա-ս-ե-: ----------------------------- Նա այստեղ է և նա էլ է այստեղ: 0
Na-ays-egh-e -ev--- ---e ay--e-h N_ a______ e y__ n_ e_ e a______ N- a-s-e-h e y-v n- e- e a-s-e-h -------------------------------- Na aystegh e yev na el e aystegh
Jsme tady. Մ--- այ-տե- ենք: Մ___ ա_____ ե___ Մ-ն- ա-ս-ե- ե-ք- ---------------- Մենք այստեղ ենք: 0
Men-- ----egh-y-nk’ M____ a______ y____ M-n-’ a-s-e-h y-n-’ ------------------- Menk’ aystegh yenk’
Jste tady. Դո-- -յ--եղ -ք: Դ___ ա_____ ե__ Դ-ւ- ա-ս-ե- ե-: --------------- Դուք այստեղ եք: 0
Duk’ ay--eg----k’ D___ a______ y___ D-k- a-s-e-h y-k- ----------------- Duk’ aystegh yek’
Všichni jsou tady. Ն---ք-----ր---յստե- ե-: Ն____ բ_____ ա_____ ե__ Ն-ա-ք բ-լ-ր- ա-ս-ե- ե-: ----------------------- Նրանք բոլորը այստեղ են: 0
Nr--k’ -o-ory-ay----- yen N_____ b_____ a______ y__ N-a-k- b-l-r- a-s-e-h y-n ------------------------- Nrank’ bolory aystegh yen

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!