Konverzační příručka

cs Osoby   »   te వ్యక్తులు

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [ఒకటి]

1 [Okaṭi]

వ్యక్తులు

[Vyaktulu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština telužština Poslouchat Více
న--ు నే_ న-న- ---- నేను 0
Nēnu N___ N-n- ---- Nēnu
já a ty నేను-మరి-ు--ువ్వు నే_ మ__ ను__ న-న- మ-ి-ు న-వ-వ- ----------------- నేను మరియు నువ్వు 0
N-n----riy---uv-u N___ m_____ n____ N-n- m-r-y- n-v-u ----------------- Nēnu mariyu nuvvu
my oba / my obě మ--ఇ-్--ం మ_ ఇ___ మ- ఇ-్-ర- --------- మన ఇద్దరం 0
Ma-- i--ar-ṁ M___ i______ M-n- i-d-r-ṁ ------------ Mana iddaraṁ
on అ--ు అ__ అ-న- ---- అతను 0
A-anu A____ A-a-u ----- Atanu
on a ona అ-ను మ--య- ఆ-ె అ__ మ__ ఆ_ అ-న- మ-ి-ు ఆ-ె -------------- అతను మరియు ఆమె 0
Atan- m---yu-āme A____ m_____ ā__ A-a-u m-r-y- ā-e ---------------- Atanu mariyu āme
oni oba / ony obě వ--ి--దరూ వా____ వ-ర-ద-ద-ూ --------- వారిద్దరూ 0
Vār-d-arū V________ V-r-d-a-ū --------- Vāriddarū
muž ప----ు-ు పు___ ప-ర-ష-డ- -------- పురుషుడు 0
Pu-uṣ-ḍu P_______ P-r-ṣ-ḍ- -------- Puruṣuḍu
žena స--్రీ స్__ స-త-ర- ------ స్త్రీ 0
S-rī S___ S-r- ---- Strī
dítě ప-ల్---డు పి____ ప-ల-ల-ా-ు --------- పిల్లవాడు 0
P----v-ḍu P________ P-l-a-ā-u --------- Pillavāḍu
rodina కు----ం కు__ క-ట-ం-ం ------- కుటుంబం 0
Kuṭ-mb-ṁ K_______ K-ṭ-m-a- -------- Kuṭumbaṁ
moje rodina నా-కు-ుంబం నా కు__ న- క-ట-ం-ం ---------- నా కుటుంబం 0
N----ṭ--baṁ N_ k_______ N- k-ṭ-m-a- ----------- Nā kuṭumbaṁ
Moje rodina je tady. న---ు-ుం-----్-డ-ఉ--ి నా కు__ ఇ___ ఉం_ న- క-ట-ం-ం ఇ-్-డ ఉ-ద- --------------------- నా కుటుంబం ఇక్కడ ఉంది 0
Nā k-ṭu-baṁ---k-ḍ- u--i N_ k_______ i_____ u___ N- k-ṭ-m-a- i-k-ḍ- u-d- ----------------------- Nā kuṭumbaṁ ikkaḍa undi
Jsem tady. న--ు-ఇక-క---న్-ాను నే_ ఇ___ ఉ___ న-న- ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు ------------------ నేను ఇక్కడ ఉన్నాను 0
N--u -----a -n-ā-u N___ i_____ u_____ N-n- i-k-ḍ- u-n-n- ------------------ Nēnu ikkaḍa unnānu
Jsi tady. న---వు----కడ---్---ు ను__ ఇ___ ఉ___ న-వ-వ- ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు -------------------- నువ్వు ఇక్కడ ఉన్నావు 0
N-v-u-ik--ḍa--n-ā-u N____ i_____ u_____ N-v-u i-k-ḍ- u-n-v- ------------------- Nuvvu ikkaḍa unnāvu
On je tady a ona je tady. అ-----ఆమె--క్----న----ు అ___ ఆ_ ఇ___ ఉ___ అ-న-, ఆ-ె ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు ----------------------- అతను, ఆమె ఇక్కడ ఉన్నారు 0
A-anu,-ām--ikka-a -n-ā-u A_____ ā__ i_____ u_____ A-a-u- ā-e i-k-ḍ- u-n-r- ------------------------ Atanu, āme ikkaḍa unnāru
Jsme tady. మే-ు ----డ ఉన్నాము మే_ ఇ___ ఉ___ మ-మ- ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు ------------------ మేము ఇక్కడ ఉన్నాము 0
Mēmu-i--aḍ- --n--u M___ i_____ u_____ M-m- i-k-ḍ- u-n-m- ------------------ Mēmu ikkaḍa unnāmu
Jste tady. మీ-- ఇ-్-డ-----ారు మీ_ ఇ___ ఉ___ మ-ర- ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు ------------------ మీరు ఇక్కడ ఉన్నారు 0
Mī-u-ikkaḍ- --nāru M___ i_____ u_____ M-r- i-k-ḍ- u-n-r- ------------------ Mīru ikkaḍa unnāru
Všichni jsou tady. వాళ్లం-ర---క్-----్---ు వా____ ఇ___ ఉ___ వ-ళ-ల-ద-ూ ఇ-్-డ ఉ-్-ా-ు ----------------------- వాళ్లందరూ ఇక్కడ ఉన్నారు 0
V-ḷla-d--- -k-aḍa-u--āru V_________ i_____ u_____ V-ḷ-a-d-r- i-k-ḍ- u-n-r- ------------------------ Vāḷlandarū ikkaḍa unnāru

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!