Konverzační příručka

cs Sport   »   et Sport

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [nelikümmend üheksa]

Sport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Sportuješ? K-s -a-t----spo--i? K__ s_ t___ s______ K-s s- t-e- s-o-t-? ------------------- Kas sa teed sporti? 0
Ano, potřebuji pohyb. Jah--m- pea---nd l-igu-a--. J___ m_ p___ e__ l_________ J-h- m- p-a- e-d l-i-u-a-a- --------------------------- Jah, ma pean end liigutama. 0
Jsem členem sportovního klubu. M- -ä-- -pordi--ub--. M_ k___ s____________ M- k-i- s-o-d-k-u-i-. --------------------- Ma käin spordiklubis. 0
Hrajeme fotbal. Me ---g--- ---g-a--i. M_ m______ j_________ M- m-n-i-e j-l-p-l-i- --------------------- Me mängime jalgpalli. 0
Někdy plaveme. Mõni---d m--u-ume. M_______ m_ u_____ M-n-k-r- m- u-u-e- ------------------ Mõnikord me ujume. 0
Nebo jezdíme na kole. Võ---õid--e-ratt-g-. V__ s______ r_______ V-i s-i-a-e r-t-a-a- -------------------- Või sõidame rattaga. 0
V našem městě je fotbalový stadión. M-ie -i-na---- j-lgp-l--st-ad-on. M___ l_____ o_ j_________________ M-i- l-n-a- o- j-l-p-l-i-t-a-i-n- --------------------------------- Meie linnas on jalgpallistaadion. 0
Je tam i plovárna se saunou. S-i- ---k- sa--a-a-uju----a--ei-. S___ o_ k_ s______ u_____________ S-i- o- k- s-u-a-a u-u-i-b-s-e-n- --------------------------------- Siin on ka saunaga ujumisbassein. 0
A je tam také golfové hřiště. Ja-g-l-i--lj-k. J_ g___________ J- g-l-i-ä-j-k- --------------- Ja golfiväljak. 0
Co je v televizi? M---tel--a-- ---eb? M__ t_______ t_____ M-s t-l-k-s- t-l-b- ------------------- Mis telekast tuleb? 0
Teď dávají fotbal. Hetk---t-le- ja-g--llim---. H_____ t____ j_____________ H-t-e- t-l-b j-l-p-l-i-ä-g- --------------------------- Hetkel tuleb jalgpallimäng. 0
Německo hraje proti Anglii. Saks---ee---n- --n--b--n-lismaa --st-. S____ m_______ m_____ I________ v_____ S-k-a m-e-k-n- m-n-i- I-g-i-m-a v-s-u- -------------------------------------- Saksa meeskond mängib Inglismaa vastu. 0
Kdo vyhrává? K-- võ-d-b? K__ v______ K-s v-i-a-? ----------- Kes võidab? 0
Nemám tušení. Mul ei ole-aim-g-. M__ e_ o__ a______ M-l e- o-e a-m-g-. ------------------ Mul ei ole aimugi. 0
Teď je to nerozhodně. P----u-on s-i---õrdn-. P_____ o_ s___ v______ P-a-g- o- s-i- v-r-n-. ---------------------- Praegu on seis võrdne. 0
Rozhodčí je z Belgie. V-lja----h-unik on-B---iast. V______________ o_ B________ V-l-a-u-o-t-n-k o- B-l-i-s-. ---------------------------- Väljakukohtunik on Belgiast. 0
Teď se bude kopat penalta. Nü---tul-b-k--is-u-löö-. N___ t____ k____________ N-ü- t-l-b k-r-s-u-l-ö-. ------------------------ Nüüd tuleb karistuslöök. 0
Gól! Jedna nula! Vär----Üks --ll! V_____ Ü__ n____ V-r-v- Ü-s n-l-! ---------------- Värav! Üks null! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…