Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   gu કંઈક ગમવું

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [સિત્તેર]

70 [Sittēra]

કંઈક ગમવું

kaṁīka gamavuṁ

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gudžarátština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? શ-- ત-ે -ૂમ-ર--ન ક--- મ-ંગો છો? શું ત_ ધૂ____ ક__ માં_ છો_ શ-ં ત-ે ધ-મ-ર-ા- ક-વ- મ-ં-ો છ-? ------------------------------- શું તમે ધૂમ્રપાન કરવા માંગો છો? 0
ś-ṁ t-----h---ap--- k--a-----ṅ-ō -h-? ś__ t___ d_________ k_____ m____ c___ ś-ṁ t-m- d-ū-r-p-n- k-r-v- m-ṅ-ō c-ō- ------------------------------------- śuṁ tamē dhūmrapāna karavā māṅgō chō?
Chcete si zatančit? તમે -ૃ--ય ક-વા મ-ંગો--ો? ત_ નૃ__ ક__ માં_ છો_ ત-ે ન-ત-ય ક-વ- મ-ં-ો છ-? ------------------------ તમે નૃત્ય કરવા માંગો છો? 0
T--ē--r-ty- k--a-ā-m---ō-c--? T___ n____ k_____ m____ c___ T-m- n-̥-y- k-r-v- m-ṅ-ō c-ō- ----------------------------- Tamē nr̥tya karavā māṅgō chō?
Chcete se projít? શુ- તમે-ફરવા -વ--ું ---- કરશ-? શું ત_ ફ__ જ__ પ__ ક___ શ-ં ત-ે ફ-વ- જ-ા-ુ- પ-ં- ક-શ-? ------------------------------ શું તમે ફરવા જવાનું પસંદ કરશો? 0
Ś------- -ha-a-ā------u- pa---da k-r-śō? Ś__ t___ p______ j______ p______ k______ Ś-ṁ t-m- p-a-a-ā j-v-n-ṁ p-s-n-a k-r-ś-? ---------------------------------------- Śuṁ tamē pharavā javānuṁ pasanda karaśō?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. મ----ધ--્---ન-ક--ુ----. મા_ ધૂ____ ક__ છે_ મ-ર- ધ-મ-ર-ા- ક-વ-ં છ-. ----------------------- મારે ધૂમ્રપાન કરવું છે. 0
M--ē--h-mr-p--a -a--vuṁ----. M___ d_________ k______ c___ M-r- d-ū-r-p-n- k-r-v-ṁ c-ē- ---------------------------- Mārē dhūmrapāna karavuṁ chē.
Chceš cigaretu? શું-તમન- --ગ-ર-ટ-ગ-શ-? શું ત__ સિ___ ગ___ શ-ં ત-ન- સ-ગ-ર-ટ ગ-શ-? ---------------------- શું તમને સિગારેટ ગમશે? 0
Śu---ama-- --g--ēṭa-g-maśē? Ś__ t_____ s_______ g______ Ś-ṁ t-m-n- s-g-r-ṭ- g-m-ś-? --------------------------- Śuṁ tamanē sigārēṭa gamaśē?
Chce připálit. તેન- -- ---એ --. તે_ આ_ જો__ છે_ ત-ન- આ- જ-ઈ- છ-. ---------------- તેને આગ જોઈએ છે. 0
T-n- ā-- -ō---c-ē. T___ ā__ j___ c___ T-n- ā-a j-ī- c-ē- ------------------ Tēnē āga jōīē chē.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. હ---એક-પી-ુ---ે------ગુ --ં. હું એ_ પી_ લે_ માં_ છું_ હ-ં એ- પ-ણ-ં લ-વ- મ-ં-ુ છ-ં- ---------------------------- હું એક પીણું લેવા માંગુ છું. 0
Hu----a-p-ṇ-----vā--ā-g- ---ṁ. H__ ē__ p____ l___ m____ c____ H-ṁ ē-a p-ṇ-ṁ l-v- m-ṅ-u c-u-. ------------------------------ Huṁ ēka pīṇuṁ lēvā māṅgu chuṁ.
Něco bych snědl / snědla. મા---ક--ક ખા-ાનુ---ે. મા_ કં__ ખા__ છે_ મ-ર- ક-ઈ- ખ-વ-ન-ં છ-. --------------------- મારે કંઈક ખાવાનું છે. 0
Mā-- --ṁ----kh-v-n-ṁ-chē. M___ k_____ k_______ c___ M-r- k-ṁ-k- k-ā-ā-u- c-ē- ------------------------- Mārē kaṁīka khāvānuṁ chē.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. મ--- થો-- --ા- ક----છે. મા_ થો_ આ__ ક__ છે_ મ-ર- થ-ડ- આ-ા- ક-વ- છ-. ----------------------- મારે થોડો આરામ કરવો છે. 0
M-rē-t---- ---m- k-r-vō -hē. M___ t____ ā____ k_____ c___ M-r- t-ō-ō ā-ā-a k-r-v- c-ē- ---------------------------- Mārē thōḍō ārāma karavō chē.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. મ--- -મ---કં---પ----- --. મા_ ત__ કં__ પૂ__ છે_ મ-ર- ત-ન- ક-ઈ- પ-છ-ુ- છ-. ------------------------- મારે તમને કંઈક પૂછવું છે. 0
M--ē-t----ē k-ṁ-ka ---h--uṁ ch-. M___ t_____ k_____ p_______ c___ M-r- t-m-n- k-ṁ-k- p-c-a-u- c-ē- -------------------------------- Mārē tamanē kaṁīka pūchavuṁ chē.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. મા-ે---ન- કં-ક પ--વ-- --. મા_ ત__ કં__ પૂ__ છે_ મ-ર- ત-ન- ક-ઈ- પ-છ-ુ- છ-. ------------------------- મારે તમને કંઈક પૂછવું છે. 0
Mār- --m-nē-k-ṁī-- p-c----ṁ chē. M___ t_____ k_____ p_______ c___ M-r- t-m-n- k-ṁ-k- p-c-a-u- c-ē- -------------------------------- Mārē tamanē kaṁīka pūchavuṁ chē.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. હુ--તમ-ે -ંઈ- મા-ે-આમ--્-િ--કરવ--મ--ગુ છું. હું ત__ કં__ મા_ આ____ ક__ માં_ છું_ હ-ં ત-ન- ક-ઈ- મ-ટ- આ-ં-્-િ- ક-વ- મ-ં-ુ છ-ં- ------------------------------------------- હું તમને કંઈક માટે આમંત્રિત કરવા માંગુ છું. 0
Hu- --man- ka------ā-ē -m---rita -ar-v- māṅ-u -h-ṁ. H__ t_____ k_____ m___ ā________ k_____ m____ c____ H-ṁ t-m-n- k-ṁ-k- m-ṭ- ā-a-t-i-a k-r-v- m-ṅ-u c-u-. --------------------------------------------------- Huṁ tamanē kaṁīka māṭē āmantrita karavā māṅgu chuṁ.
Co si přejete, prosím? તમ- -ૃ-ા કર-----ુ--ઈચ્છો--ો ત_ કૃ_ ક__ શું ઈ__ છો ત-ે ક-પ- ક-ી-ે શ-ં ઈ-્-ો છ- --------------------------- તમે કૃપા કરીને શું ઈચ્છો છો 0
Ta-ē--r-pā ka-----śuṁ īc-hō chō T___ k___ k_____ ś__ ī____ c__ T-m- k-̥-ā k-r-n- ś-ṁ ī-c-ō c-ō ------------------------------- Tamē kr̥pā karīnē śuṁ īcchō chō
Přejete si kávu? શું ત-ે-ક-ફ---ીવા -ા-ગ----? શું ત_ કો_ પી_ માં_ છો_ શ-ં ત-ે ક-ફ- પ-વ- મ-ં-ો છ-? --------------------------- શું તમે કોફી પીવા માંગો છો? 0
ś-- t--- kōp-- p--- --ṅ-ō-chō? ś__ t___ k____ p___ m____ c___ ś-ṁ t-m- k-p-ī p-v- m-ṅ-ō c-ō- ------------------------------ śuṁ tamē kōphī pīvā māṅgō chō?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? અથવા-તમે એ--કપ-ચા---શ-? અ__ ત_ એ_ ક_ ચા પી__ અ-વ- ત-ે એ- ક- ચ- પ-શ-? ----------------------- અથવા તમે એક કપ ચા પીશો? 0
A-h-----am- ēka ka----- -ī-ō? A_____ t___ ē__ k___ c_ p____ A-h-v- t-m- ē-a k-p- c- p-ś-? ----------------------------- Athavā tamē ēka kapa cā pīśō?
Chceme jet domů. અમે-ઘર---વા-મા--ી- છ-એ. અ_ ઘ_ જ_ માં__ છી__ અ-ે ઘ-ે જ-ા મ-ં-ી- છ-એ- ----------------------- અમે ઘરે જવા માંગીએ છીએ. 0
A-- g-a-- j------ṅg-ē-c-ī-. A__ g____ j___ m_____ c____ A-ē g-a-ē j-v- m-ṅ-ī- c-ī-. --------------------------- Amē gharē javā māṅgīē chīē.
Chcete zavolat taxi? શુ- તમને --ક-સી-જોઈ----? શું ત__ ટે__ જો__ છે_ શ-ં ત-ન- ટ-ક-સ- જ-ઈ- છ-? ------------------------ શું તમને ટેક્સી જોઈએ છે? 0
Śuṁ -a---ē-ṭ-k-ī -ōīē-c-ē? Ś__ t_____ ṭ____ j___ c___ Ś-ṁ t-m-n- ṭ-k-ī j-ī- c-ē- -------------------------- Śuṁ tamanē ṭēksī jōīē chē?
Chtějí telefonovat. ત---કૉ- ક-વા-મ---ો-છો. ત_ કૉ_ ક__ માં_ છો_ ત-ે ક-લ ક-વ- મ-ં-ો છ-. ---------------------- તમે કૉલ કરવા માંગો છો. 0
Tam- kŏl--karavā---------ō. T___ k___ k_____ m____ c___ T-m- k-l- k-r-v- m-ṅ-ō c-ō- --------------------------- Tamē kŏla karavā māṅgō chō.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.